Terénní pracovníci varují poslance: Pokračující rozvrat poradenského systému zbytečně přivede další děti do ZŠ praktických.
Publikováno: 19. 11. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Praha 19. 11. 2014 – Poslanecká sněmovna v těchto dnech pracuje na novele školského zákona. Po projednání v podvýboru pro předškolní a základní školství se v něm ocitl návrh na rozšíření okruhu dětí, kterým bude možné navrhnout přeřazení do bývalých zvláštních škol, mimo hlavní vzdělávací proud. Nově budou děti definovány jako děti s „oslabenými kognitivními schopnostmi“.
Na jednání podvýboru vystoupil v diskuzi i doktor Pilař z Asociace speciálních pedagogů, jejichž zájmem je zachování současné sítě základních škol praktických. Poradenský systém pedagogicko-psychologických poraden je po rozpadu jeho řídící struktury a metodické podpory zánikem Institutu pedagogicko-psychologického poradenství velmi oslaben. Data ze samotných poraden ukazují, že fungování systému vzhledem k dětem vykazuje vysokou míru nahodilosti. V každém kraji funguje systém jinak. V Praze poradny nejčastěji pracují s diagnózou „vývojové poruchy učení“, v ústeckém kraji s diagnózou lehké mentální disfunkce. Nefunkčnost systému a vliv tradičního diagnostického nálepkování je pravděpodobným důvodem rozdílné praxe v jednotlivých městech.
Terénní sociální pracovníci Člověka v tísni spolupracují se stovkami rodin ve více než padesáti městech v ČR. Jedním z jejich důležitých úkolů je podporovat rodiny v získání vzdělání pro děti v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Nekonkrétní budoucí zákonná definice dále znejistí roli poradenských zařízení i rámec pro jejich konkrétní práci.
Že je systém v krizi potvrdila ve svém rozhovoru i doktorka Zapletalová, bývalá ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství a současná náměstkyně ředitele Národního ústavu pro vzdělávání. Pro respektovaný portál Česká škola uvedla, že „problém způsobuje nedostatek kompetentních odborníků v institucích na úrovni krajů, tedy v poradnách, ve speciálně pedagogických centrech (SPC) či ve střediscích výchovné péče (SVP). Také chybí standard činností jednotlivých zařízení i profesí, které tam pracují, postrádáme dostatek intervenčních a obzvlášť diagnostických nástrojů a určitě postrádáme strukturovanou metodickou podporu“.
Jan Černý, ředitel programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni, k tomu dodává: „Každodenní zkušenost našich terénních pracovníků je v souladu s poznatky doktorky Zapletalové. Výstupy poradenského procesu, tzv. Zpráva o dítěti vzniká v řádu pouhých hodin od prvního kontaktu pracovníka s dítětem. Zprávy o dítěti s našimi pracovníky rodiny sdílí a nedostatečná podpora, absence systému či „nekompetence“, kterou systému přisuzuje doktorka Zapletalová, je z výstupů poradenství patrná. Další úbytek konkrétnosti v zákonném vymezení poradenského procesu je velmi riskantní pro děti, které podporu a radu potřebují.“ Zákon bude po čtvrtku 20. 11. pokračovat do druhého čtení. „Apelujeme proto na zákonodárce, aby tento návrh přehodnotili a zabránili tak dalšímu zbytečnému vyřazovaní dětí z běžných základních škol,“ uzavírá Jan Černý.
Kontakty:
Jan Černý, jan.cerny@clovekvtisni.cz, 777 787 915
Martin Kovalčík, martin.kovalcik@clovekvtisni.cz, 777 472 863
Navrhované znění § 16a odst. 5:
V čl. I v dosavadním bodu 7 se v § 16a odst. 5 věta druhá nahrazuje větou „Při posuzování případného oslabení kognitivních schopností dítěte nebo žáka používá školské poradenské zařízení v souladu s větou první postupy a nástroje, které za účelem objektivního zjištění stavu dítěte nebo žáka hodnotí tyto schopnosti v souvislostech jeho adaptability, vývoje a sociálního a kulturního prostředí.“.
Rozhovor s náměstkyní NUV Janou Zapletalovou je zde http://www.ceskaskola.cz/2014/09/jana-zapletalova-chybi-kompetentni.html
Analýza Role diagnóz LMP a VPCh v systému speciálního školství je zde http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=695
K problémům diagnostického nálepkování například v textu Prof. MUDr. Jána Praška CSc, http://www.stopstigma.cz/files/07prasko.pdf