Tradiční letní táborové dobrodružství na Javorníčku

Publikováno: 15. 9. 2025 Doba čtení: 4 minuty

Tábor Javorníček, který pro desítky dětí i mladistvých z programů Člověka v tísni již tradičně pořádáme, není jen o hrách a dobrodružství. Mladí lidé vědí, že kromě zábavy je v létě na šumavském tábořišti čeká i komunita, pochopení a vzájemnost, která některým v jejich každodennosti chybí. A právě spojení her a společenství, o které se mohou opřít, vytváří prostředí pro sebepoznání, seberozvoj a zdravý růst sebevědomí. 

Tradiční letní táborové dobrodružství na Javorníčku
© Foto: Lucie Mannová

Ani letos opět nechyběla celotáborová hra Město. V ní děti převzaly role občanů fiktivního města – volily si starostu, zakládaly a vedly vlastní „živnosti“, hospodařily s herní měnou a učily se pravidlům spolupráce, demokracie a odpovědnosti. A na konci také platily daně.

Kromě „celotáborovky“, která měla za cíl přiblížit dětem nejen pravidla a realitu dospělého života, ale také je motivovat k aktivnímu občanství, čekaly na táborníky a tábornice sportovní aktivity, výlety do přírody nebo odlehčená soutěž Miss Javorníček. Nechyběl samozřejmě ani večerní oheň, opékání buřtů nebo zpěv u kytary.

Táborové aktivity vybíráme tak, abychom  mladým lidem nabídli bezpečné a podnětné prostředí, kde mohou rozvíjet své dovednosti, budovat zdravé vztahy, posilovat sebevědomí i pozitivní vztah ke vzdělávání. Volnočasové aktivity jim umožňují zažívat úspěch mimo školní prostředí a představují důležitou oporu tam, kde chybí stabilní rodinné zázemí. Právě tato forma podpory je klíčová pro jejich osobní růst i budoucí uplatnění.

Významnou součástí tábora byli i praktikanti. Praktikantem se může stát mladistvý starší patnácti let, který má zájem získat nové zkušenosti a stát se aktivní součástí komunity. Většina táborníků se pravidelně vrací, a právě mezi nimi se o tuto roli hlásí stále více zájemců.

Jednou z letošních praktikantek byla Iva, která se do role zapojila díky dlouhodobé spolupráci se službou POMA (Podpora mladistvých). „Už předtím jsem byla na pár táborech jako praktikantka i vedoucí, takže mě tohle prostředí hrozně baví,“ vzpomíná. „Lákalo mě hlavně to, že se zase potkám s novými lidmi, budu moct být dětem na blízku, a přitom se naučím něco nového.“

Hned první ročník ji nadchl energií a přátelskou atmosférou, která na táboře panovala. „I přesto, že jsem byla nová, všichni mě hned přijali mezi sebe. Tenhle rok, když jsem jela už podruhé, mi přišlo, že to bylo o dost lepší, protože jsem už některé lidi znala z minulého roku a těšila jsem se na setkání s nimi a na celý tábor o to víc.“

Jako praktikant na táboře mladý člověk získá nové zkušenosti a návyky, které si může odnést nejen do běžného, ale i budoucího pracovního života.

Role praktikanta ale není jenom o hrách. Děti se jim často svěřují i s věcmi, o kterých se jim těžko mluví doma nebo s dospělými.

„Občas jsme řešili i dost vážná témata, a díky tomu jsem děti poznávala víc. Často šlo o věci, které doma třeba nechtěly nebo nevěděly, jak řešit. Myslím, že jim pomáhalo, že jsem jim věkově blízko. Sama jsem už šest let klientkou Člověka v tísni. Díky tomu jsem některým dětem mohla nabídnout rady ze svých zkušeností a ukázat jim, že na své problémy nejsou samy. Připadalo mi skvělé, že jsme se s některými dětmi dokázali navzájem pochopit a podpořit, protože jsme procházeli podobnými situacemi.“

Tím, že tábornictvo je složeno z různých služeb poskytovaných Člověkem v tísni, tak do skupiny přináší různé své životní zkušenosti a témata. To často s sebou nese velký úkol pro vedoucí, ale i porozumění mezi dětmi samotnými. 

Iva si z tábora odnáší svou osobní zkušenost: „Neměli bychom soudit nikoho, koho neznáme. Každý si prochází něčím svým. Naučila jsem se snažit vcítit do jejich situace a pochopit, proč některé věci dělají tak, jak je dělají, i když to není úplně ideální. Naučila jsem se také, že práce s lidmi vyžaduje trpělivost a hledání různých způsobů, jak jim pomoct, i když ne vždy existuje jednoduché řešení."

„Neměli bychom soudit nikoho, koho neznáme. Každý si prochází něčím svým. Naučila jsem se snažit vcítit do jejich situace a pochopit, proč některé věci dělají tak, jak je dělají, i když to není úplně ideální. Naučila jsem se také, že práce s lidmi vyžaduje trpělivost a hledání různých způsobů, jak jim pomoct, i když ne vždy existuje jednoduché řešení."

Na závěr má Iva jasný vzkaz pro ty, kteří by se chtěli našeho letního tábora zúčastnit: "Každému bych vzkázala, aby do toho šel, protože je to opravdu skvělá zkušenost, naučíte se spoustu nového a zároveň si užijete spoustu zábavy. Připadalo mi, že jsme tam všichni jako taková menší rodinka – děti, praktikanti i vedoucí – a to dělá celou zkušenost ještě víc hodnotnou.“

Nejen Ivinu zkušenost, ale i celý tento týden jsme mohli zrealizovat díky finanční podpoře z projektů Zapoj se v Praze (CZ.03.02.02/00/22_017/0001056) a Dítě a rodina II. (CZ.03.02.02/00/22_017/0000975), spolufinancovaných Evropskou unií v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus. Děkujeme firmě innogy Česká republika, a.s. za zaplacení ubytování, zaměstnancům firmy CustomInk  za odměny pro děti, firmě PragoTour za bezpečnou dopravu a sbírce Lepší škola a dalším soukromým dárcům za podporu. Děkujeme také MČ Praha 5 za podporu našich služeb!






Autor: Lucie Ruzhová, Kateřina Fuksová

Související články