Tváří v tvář změně klimatu: Etiopským zemědělcům pomáhají novinky jako kompost a dřevěné úly

Publikováno: 16. 12. 2025 Doba čtení: 3 minuty

Farmáři v Etiopii cítí dopady změny klimatu každý den. Lidé v regionech Halaba a Silte se proto zapojili do našeho programu, který financuje česká vláda. Naučili se moderní zemědělské metody a teď mají velké sklizně, o kterých se jim dříve ani nesnilo. Tohle jsou tři příběhy z mnoha.

Tváří v tvář změně klimatu: Etiopským zemědělcům pomáhají novinky jako kompost a dřevěné úly
© Foto: Tsion Girma Degu

Zayiriya Yesuf z centrální Etiopie, matka čtyř dětí a farmářka, dlouho nevěděla, jak zlepšit svoji úrodu. Neměla dostatek semínek ani znalostí.

„Než mi Člověk v tísni poskytl podporu, neměla jsem dost kvalitních semen a ani jsem nevěděla, jak zeleninu pěstovat,“ říká. 

To se zlepšilo, když se dostala do našeho programu zaměřeného na k přírodě šetrné zemědělské metody. Zayiriya vypěstovala zelí, mrkev a červenou řepu – a už z první sklizně si vydělala 70 000 ETB (přes 9000 Kč).

Ze svých výdělků koupila čtyři kozy, začala s chovem drůbeže a většinu zeleniny pro rodinu si už pěstuje sama. Hrdě poznamenává:

„Už nemusím zeleninu kupovat na trhu, abych nasytila svou rodinu. Naše výživa se zlepšila.“

Poté se Zayiriye povedlo vydělat ještě víc a zasadila brambory a kukuřici – výdělek byl tentokrát 80 000 ETB (asi 10500Kč). 

„Mám voly, kozy a ovce a nakoupila jsem také stavební materiál. Plánuji si postavit dům blízko asfaltové silnice.“

Dnes sdílí své nové farmářské znalosti s osmi farmáři ze sousedství. „Díky Bohu se náš život změnil.“

„Založili jsme zemědělská školící centra, kde učíme modelové farmáře nové zemědělské metody. Máme tam zkušební pole a testujeme různé postupy. Naši modeloví zemědělci je pak ukazují svým sousedům, a tak se znalosti šíří,“ vysvětluje projektový manažer Mesfin Kassa.

Kompostování, které zlepšuje půdu i rozpočet  

Kaira Ergicho se díky nám naučila připravovat vermikompost. Jedná se o metodu, při které žížaly pomáhají rozkládat organický materiál a vytváří se tak hnojivo.

„Po školení jsem si připravila vlastní kompost a zasadila do něj kukuřici,“ zmiňuje.

Začala prodávat žížaly za 600 ETB (80 kč) za kilo a z výtěžku plánuje koupit dobytek. Chce si vybudovat udržitelný příjem – prodávat mléko, chovat krávy a prodávat je. 

„Na školení jsem se naučila metody, které jsem dříve neznala. Dokázala jsem vyrobit kompost, který mi pomohl snížit závislost na chemických hnojivech. Už je nemusím složitě shánět.“ Kaira teď spoří na své další podnikatelské plány.

Kaira teď spoří na své další podnikatelské plány.

Moderní včelařství a sdílení znalostí v komunitě

Abebe Awol dostal dřevěné úly a prošel školením o moderním včelařství a farmářských postupech. Vysvětluje, jak dříve omezené znalosti brzdily jeho komunitu:

„Včely jsme takto nechovali, protože nám chyběly znalosti... dostali jsme moderní úly, prošli jsme školením a vidíme změny.“

Abebe si také koupil žížaly a začal kompostovat. To byl zlom v době, kdy ceny hnojiv vzrostly.

„Vzhledem k tomu, že cena hnojiv stoupala, rozhodli jsme se, že to je lepší možnost, která přinese vysoké výhody s nižšími náklady.“ 

Dnes mnoho farmářů využívá kompost, protože je cenově dostupný a zlepšuje úrodnost půdy.

„Kompost je pro naši půdu nejvhodnější,“ dodává Abebe.

Skutečná změna

S finanční podporou české vlády jsme v Etiopii rozšířili zemědělství šetrné k přírodě, podpořili udržitelné hospodaření s půdou a umožnili lidem vydělávat peníze. Pomohli jsme tak více než 46 861 farmářům v oblasti Halaba a Silte.

Od produkce zeleniny, přes chov dobytka a včelařství, po konzervační zemědělství, jsou výsledky viditelné: zdravější půda, lepší úroda, kvalitnější výživa a rostoucí rodinné rozpočty. 

Autor: Tsion Girma Degu

Související články