Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace

S tím, jak plynuly týdny a měsíce, překonával počet lidí na útěku další a další, v Evropě dosud jen stěží představitelné hranice. Čtyř milionů, které OSN predikovala na začátku března, dosáhla uprchlická vlna ještě před koncem měsíce. Ke konci dubna přesáhl počet prchajících 5,5 milionu a ke konci června 6,5 milionu. Zhruba ve stejné době již nicméně řada demografů upozorňovala na to, že přesuny lidí přes ukrajinské hranice zdaleka nejsou pouze jednosměrné a oficiální statistiky čím dál hůře zachycují procesy jako jsou návraty, kyvadlová migrace anebo přesuny uprchlíků mezi jednotlivými státy EU.

Aktuální počty uprchlíků z Ukrajiny

Necelý rok od ruské invaze eviduje OSN na evropském území bezmála 5 milionů ukrajinských držitelů dočasné ochrany nebo obdobného statusu. Nejvíce speciálních víz, lehce přes 1,5 milionu, dosud udělilo Polsko. Ze zemí, které s Ukrajinou nesousedí, se nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků nachází v Německu, a to již přes jeden milion. Na celkovém třetím místě je s přibližně 480 tisíci případy přiznané dočasné ochrany Česko. Více než sto tisíc speciálních víz pro ukrajinské běžence vydaly z evropských zemí také Španělsko, Spojené království, Itálie, Bulharsko, Francie, Slovensko, Rumunsko a Moldavsko. Z neevropských destinací je potřeba jmenovat zejména USA a Kanadu, kam od konce února zamířilo dohromady více než čtvrt milionu Ukrajinců. V obou těchto zemích existovaly již před současnou válkou početné ukrajinské diaspory.

Skutečné počty ukrajinských běženců v jednotlivých evropských zemích se mohou od množství udělených speciálních víz lišit, a to i dost podstatně. V Česku například podle mínění ministra vnitra Víta Rakušana reálně pobývá kolem 300 tisíc uprchlíků. Mezi státy, kde oficiální statistiky počet uprchlíků pravděpodobně spíše podhodnocují, patří mimo jiné Estonsko nebo Maďarsko. Právě v Maďarsku například mnoho z Ukrajinců, kteří po únoru 2022 utekli před válkou, pobývá bez víza dočasné ochrany, ať už jako pracovní migranti nebo turisté.

V přepočtu na obyvatele se nejvíce ukrajinských uprchlíků nachází ve státech střední a východní Evropy. Oficiálně, tedy čistě na základě počtu vydaných víz, hostí relativně nejvíce běženců Česko (konkrétně 43 na 1 tisíc obyvatel). Srovnatelný počet uprchlíků vzhledem k populaci evidují Polsko a Estonsko. Do výčtu je potřeba zahrnout také Moldavsko, které se sice nachází mimo evropský režim dočasné ochrany, ale podle dat OSN na svém území aktuálně eviduje přes sto tisíc uprchlíků.

Krajně nejisté zůstávají údaje o počtu uprchlíků mířících na východ, tedy do Ruska. Zatímco OSN v jeho kolonce udávalo v lednu 2023 číslo těsně nad 2,8 miliony, oficiální ruské zdroje z tzv. silových struktur hovoří devět měsíců po začátku "speciální vojenské operace" o více než 5 milionech běženců. Tyto údaje není možné nezávisle ověřit. Podle některých ukrajinských představitelů včetně prezidenta Volodymyra Zelenského má podstatná část přesunů do Ruska charakter deportací. O dalších osudech Ukrajinců přesídlených do Ruska není mnoho známo. Na základě již dříve přijatého vládního usnesení by mělo docházet k redistribuci příchozích napříč všemi 85 ruskými regiony počínaje Voroněžskou a Rostovskou oblastí, které s Ukrajinou sousedí, a konče sedm tisíc kilometrů vzdálenou Čukotkou.

Návraty

Podstatná část uprchlíků se již do své vlasti vrátila. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky registroval ke konci ledna 2023 bezmála 10 milionů překročení hranic ve směru na Ukrajinu. Tento údaj ovšem zahrnuje i osoby, které se přes hranice pohybují opakovaně. Skutečný počet lidí, kteří se na Ukrajinu vrátili a zůstávají na jejím území, je bezpochyby o něco nižší.

Plány uprchlíků týkající se návratu jsou dlouhodobě neměnné: z průzkumů veřejného mínění napříč Evropou vyplývá, že většina vysídlených se hodlá na Ukrajinu vrátit. Podle nedávného vyjádření ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala má zájem o návrat až 90 % uprchlíků. Šmyhal počítá s tím, že počet navrátilců výrazněji vzroste na jaře 2023. Hromadný návrat ale bude podle jeho slov možný pouze při splnění tří základních podmínek, jimiž jsou práce, bydlení a bezpečnost.

Kyjev vybízí Ukrajince v zahraničí, aby s návratem počkali

Na konci října apelovala ukrajinská ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Irina Vereščuk na běžence, kteří se momentálně nacházejí v zahraničí, aby před blížící se zimou zůstali za hranicemi a do vlasti se vrátili až na jaře. Důvodem, proč by lidé podle ministryně měli svůj návrat odložit, je kritická energetická situace v zemi, zapříčiněná ruskými útoky na civilní infrastrukturu.

Vnitřně vysídlené osoby

Často opomíjenou, ale nedílnou součástí ukrajinské uprchlické krize je vnitřní vysídlení. K začátku prosince 2022 odhadovala Mezinárodní organizace pro migraci počet tzv. vnitřních uprchlíků (anglicky internally displaced persons neboli IDPs) na Ukrajině na více než 5,9 milionu. Téměř polovina IDPs (45 %) pochází z Charkovské a Doněcké oblasti. Rozmístění vnitřních uprchlíků se v průběhu času výrazně změnilo: jestliže v prvních měsících války hledalo nejvíce lidí útočiště na západě země, v současnosti jich převážná část setrvává na válkou nejvíce postiženém východě. Právě na západě země (např. Rovenská, Zakarpatská, Oděská oblast) se tak nachází největší část volných ubytovacích kapacit, které pro vnitřně vysídlené osoby vyčlenila kyjevská vláda.