Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace

Migrační pohyby, které spustila Ruskem zahájená válka, už zdaleka nezahrnují jen útěk z Ukrajiny do první bezpečné země, ale stávají se čím dál komplexnějšími. Jasně patrné je v posledních měsících zejména stěhování uprchlíků ze států, které s Ukrajinou přímo sousedí, dále na západ, hlavně do Německa, ale také například do Kanady, kde existuje silná ukrajinská diaspora. Mnozí Ukrajinci udržují kontakty s domovem díky krátkodobým přesunům tam a zpět, čímž navazují na již dříve existující vzorce sezónní pracovní migrace. Miliony utečenců se do své vlasti vrátily natrvalo, zdaleka ne vždy ale do stejné oblasti, z níž pocházejí.

Situace v Evropě

V Evropě se podle propočtů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky momentálně nachází bezmála 6 milionů ukrajinských uprchlíků.

Rozmístění běženců doznalo za poslední půlrok poměrně výrazných změn. Zatímco ještě na jaře 2023 evidovalo nejvíce nuceně vysídlených Polsko, v současnosti už jako hlavní destinace figuruje Německo. Podle oficiálních statistik nyní na jeho území přebývá asi 1,1 milionu ukrajinských uprchlíků.

Státem, který na druhé straně Ukrajinci v čím dál větší míře opouštějí, je Polsko. To sice od února 2022 poskytlo dočasnou ochranu více než 1,6 milionu běženců, reálně jich ale v zemi zůstává “jen” zhruba 960 tisíc.

Jestliže v Německu počet ukrajinských uprchlíků za uplynulý rok (od srpna 2022) vzrostl o více než 400 tisíc, Polsko naopak zaznamenalo úbytek o 350 tisíc.

Příčin hromadného odchodu Ukrajinců z Polska – nejčastěji právě do Německa, ale v menší míře i do dalších západoevropských států – je několik. Nejnovější sociologické studie ukazují, že hlavní hybnou silou sekundární migrace do Německa jsou vyšší výdělky a lepší sociální zabezpečení. Téměř polovina odchozích přitom uvádí, že k přesunu dále na západ je vedlo doporučení od známých nebo příbuzných.

Zaměříme-li se v rámci EU na počet uprchlíků v přepočtu na obyvatele, na čele žebříčku najdeme Estonsko a Česko. V obou zemích připadá na jeden tisíc obyvatel asi 36 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Faktický podíl běženců v populaci je pravděpodobně o něco vyšší v případě pobalstské země – značná část Ukrajinců, kteří utekli před válkou, totiž v Estonsku pobývá bez oficiálního statusu.

Ze západoevropských států nevykazuje nejvyšší relativní počet uprchlíků Německo, ale pro mnohé možná trochu překvapivě Irsko. Ukrajinská populace v této pětimilionové ostrovní zemi každým měsícem roste a aktuálně se zřejmě nezadržitelně blíží stotisícové hranici. Irské vládě premiéra Leo Varadkara přidělává vytrvalý nárůst počtu běženců vrásky zejména proto, že ještě více prohlubuje dlouhodobou krizi na trhu s bydlením.

V této souvislosti je potřeba připomenout, že nejen v irském, ale třeba i německém či rakouském případě je ukrajinská uprchlická krize jen jednou z mnoha – k hromadnému příchodu Ukrajinců dochází ve stejné době, kdy do těchto zemí proudí rekordní množství azylantů z mimoevropských zemí jako jsou Sýrie, Afghánistán, Súdán nebo Venezuela.

Kanada a USA

Nezanedbatelná část ukrajinských uprchlíků nachází útočiště v zámoří. Do Kanady a USA zamířilo od loňského února dohromady něco přes 400 tisíc Ukrajinců. Oba tyto státy zavedly pro ukrajinské běžence speciální vízové režimy. Zájemci o pobyt v Kanadě jsou přijímáni skrze program CUAET (Canada-Ukraine Authorization for Emergency Travel), skrze který lze v zemi získat mimo jiné povolení k práci i ke studiu. Zájem o účast v programu je velký – aktuálně evidují kanadské úřady asi 1,2 milionu žádostí. Zhruba dvě třetiny z nich byly již schváleny, nicméně počet osob, které povolení ke vstupu využily, je výrazně nižší. Podle nejnovějších dat zamířilo do Kanady v rámci programu CUAET něco málo přes 175 tisíc osob.

Většině z přibližně 270 tisíc Ukrajinců, kteří utekli do USA, byl poskytnut buď status dočasné ochrany, nebo (v případě těch, kdo dorazili po 1. dubnu 2022) speciální humanitární vízum udělované v programu Uniting For Ukraine (U4U). Základním principem tohoto typu víza, jež je udělováno s platností na dva roky, je garance ze strany jednotlivců či rodin s legálním pobytem v USA. Tuto sponzorskou roli na sebe můžou vzít jak příbuzní nebo přátelé žadatelů, tak dobrovolníci z řad širší veřejnosti.

Relativně vysoký zájem Ukrajinců o nouzový přesun do Kanady a USA lze vysvětlit mimo jiné hlubokou a bohatou migrační historií. V obou severoamerických zemích existuje již od devatenáctého století silná ukrajinská diaspora.

Rusko

Krajně nejisté zůstávají údaje o počtu uprchlíků mířících na východ, tedy do Ruska. Oficiální ruské zdroje z tzv. silových struktur hovoří rok po začátku "speciální vojenské operace" o 5 a někdy dokonce více než 7 milionech běženců. Podle analýzy, kterou provedli experti ruské neziskové organizace "Občanská podpora", ale uvedená čísla odrážejí spíše počet překročení ruských hranic a ve výsledku jsou drasticky nadhodnocena. Skutečný počet vysídlených odborníci odhadli na 1,2 milionu. Tomu odpovídají i nově zrevidované údaje Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

O dalších osudech Ukrajinců přesídlených do Ruska není mnoho známo. Na základě již dříve přijatého vládního usnesení by mělo docházet k redistribuci příchozích napříč všemi 85 ruskými regiony počínaje Voroněžskou a Rostovskou oblastí, které s Ukrajinou sousedí, a konče sedm tisíc kilometrů vzdálenou Čukotkou.

Čelní ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského tvrdí, že podstatná část přesunů do Ruska má charakter deportací. V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu zatykač na ruského diktátora Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy ukrajinských dětí. Těch se na ruském území podle ukrajinských zdrojů nalézá přinejmenším 8 tisíc.

Návraty

Podstatná část uprchlíků se již do své vlasti vrátila. UNHCR registroval k začátku dubna 2023 přes 11 milionů překročení hranic ve směru na Ukrajinu. Tento údaj ovšem zahrnuje i osoby, které se přes hranice pohybují opakovaně. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje reálný počet navrátilců na zhruba 5 milionů.

Plány uprchlíků týkající se návratu jsou dlouhodobě neměnné: z průzkumů veřejného mínění napříč Evropou vyplývá, že většina vysídlených se hodlá na Ukrajinu vrátit. Jak čelní ukrajinští představitelé, tak nezávislí odborníci se nicméně shodují, že hromadný návrat bude možný pouze při splnění tří základních podmínek, jimiž jsou práce, bydlení a bezpečnost.

Vnitřní uprchlíci

Často opomíjenou, ale nedílnou součástí ukrajinské uprchlické krize je vnitřní vysídlení. Podle zatím poslední zprávy IOM z května 2023 činil počet vnitřních uprchlíků zhruba 5,1 milionu. Téměř polovina vysídlených pochází z Charkovské a Doněcké oblasti. Rozmístění vnitřních uprchlíků se v průběhu času výrazně změnilo: jestliže v prvních měsících války hledalo nejvíce lidí útočiště na západě země, v současnosti jich převážná část setrvává na válkou nejvíce postiženém východě.

Jedním z důsledků vysokého počtu vnitřně vysídlených osob je enormní tlak na regionální a lokální systémy sociální infrastruktury (bytové prostory, školy, školky, zdravotnická zařízení). Z hlediska úřadů představuje největší problém skutečnost, že netuší, kolik vnitřních uprchlíků se nakonec vrátí domů a kolik zůstane. Těžko proto určují, na jaké kapacity má být místní infrastruktura připravena v delším časovém horizontu.