Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace i srovnání s historií

Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace i srovnání s historií

Publikováno: 26. 4. 2022 Doba čtení: 6 minut

Milion lidí za prvních 7 dní. Tak zněl odhad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippa Grandiho, týkající se rozměrů hromadného útěku z Ukrajiny, způsobeného ruskou invazí. „Zabývám se uprchlickými krizemi skoro 40 let, ale takhle prudký exodus snad nepamatuji,“ prohlásil týden po začátku ruské agrese Grandi. 

„Každou hodinu a každou minutu utíká před hrozivou realitou násilí více a více lidí,“ uvedl ve svém komentáři UNHCR. „Nespočet jich prchá také v rámci samotné Ukrajiny. A jestliže konflikt okamžitě neskončí, na útěk se dají miliony dalších.“ Již krátce po ruském vpádu hovořily odhady OSN o tom, že své domovy budou muset opustit až 4 miliony obyvatel Ukrajiny. Mluvčí UNHCR Shabia Mantoo prohlásila, že „při současném tempu“ můžeme být svědky „největší uprchlické krize v tomto století.“ S dalším vývojem konfliktu byl úřad nucen své původní odhady dále navýšit: koncem dubna zveřejnil prognózu, podle níž by do konce roku mohlo Ukrajinu nuceně opustit více než 8 milionů lidí. Pro jejich humanitární podporu shání OSN 1,85 miliardy dolarů. Další více než 2 miliardy jsou podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) potřeba pro ty, kdo prozatím na Ukrajině zůstávají. Akutní pomoc tam je podle úřadu nutné zajistit pro 15,7 milionu lidí.

Aktuální počty uprchlíků z Ukrajiny

Dva měsíce od ruské invaze dosáhl celkový počet uprchlíků z Ukrajiny podle údajů OSN 5,2 milionu. Jednoznačně největší humanitární nápor zažívá Polsko – ke konci dubna zaznamenala tamní pohraniční stráž celkem téměř 3 miliony běženců. Reálný počet uprchlíků, kteří v Polsku zůstávají, je nicméně nižší - podle některých polských demografů se ke stejnému datu mohlo jednat o 1,3-1,4 milionu lidí. Druhý nejvyšší počet uprchlíků – zhruba tři čtvrtě milionu – registruje podle dat OSN Rumunsko. V Česku zatím obdrželo speciální vízum lehce přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny. Podle vyjádření ministerstva vnitra se počet příchozích prozatím stabilizoval. Cizinecká policie ale počítá i se scénářem, kdy čísla příchozích stoupnou kvůli zesílení bojů na východě a jihu Ukrajiny až k hranici 500 tisíc. Počet uprchlíků v Maďarsku činí podle aktuálních dat OSN přibližně půl milionu. Podle některých humanitárních organizací můžou být ovšem data uváděná maďarskou vládou nadsazená, a to s cílem zvýšení evropských dotací.  Přes 350 tisíc lidí na útěku zatím zaregistrovalo Slovensko. Extrémní zátěž pociťuje s více než 400 tisíci přijatými Moldavsko, stát, jehož počet obyvatel je například v porovnání s Českem sotva čtvrtinový. Podstatná část příchozích však přes Moldavsko pokračuje do Rumunska a případně dále na západ. 

Krajně nejisté zůstávají údaje o počtu uprchlíků mířících na východ, tedy do Ruska. Zatímco OSN v jeho kolonce udává číslo kolem 600 tisíc, oficiální ruské zdroje hovoří dva měsíce po začátku "speciální vojenské operace" o téměř jednom milionu uprchlíků. Tyto údaje není možné nezávisle ověřit. Podle některých ukrajinských představitelů má podstatná část přesunů do Ruska charakter deportací. O dalších osudech Ukrajinců přesídlených do Ruska není mnoho známo. Na základě nedávno přijatého vládního usnesení by aktuálně mělo docházet k redistribuci příchozích napříč všemi 85 subjekty federace počínaje s Ukrajinou sousedící Voroněžské oblasti a konče sedm tisíc kilometrů vzdálenou Čukotkou. Jedinými dvěma regiony, které mají podle všeho zůstat uprchlíkům zapovězeny, jsou Moskva a Petrohrad.

Přispějte do SOS Ukrajina:

Vybrané uprchlické vlny v Evropě po roce 1945

Bez ohledu na další vývoj konfliktu a tím pádem i dynamiku uprchlické vlny je již nyní možné označit hromadný útěk z Ukrajiny za jeden z největších exodů v Evropě od roku 1945. Vůbec nejrozsáhlejší násilné migrace kontinent zažil právě na sklonku druhé světové války a v prvních poválečných letech: podle renomovaného historika Paula Roberta Magocsiho bylo jen v prostoru střední Evropy mezi roky 1944-1948 přesídleno přes 31 milionů lidí. Zhruba 5,6 milionu z tohoto počtu tvořili lidé prchající před postupujími frontami. Kolem 5,5 milionu osob bylo repatriováno do SSSR (z toho přibližně 0,5 proti své vůli). Minimálně 12 milionů lidí muselo své domovy opustit v rámci poválečných transferů, ať už organizovaných, nebo živelných (tzv. odsuny etnických Němců, výměny obyvatelstva mezi Polskem a SSSR apod.). Miliony dalších byly do roku 1950 nuceny stěhovat se uvnitř hranic států.

V období studené války se dějištěm největších uprchlických krizí stávala především Asie. Zmiňme například útěk a vyhnání 14 milionů lidí v důsledku rozdělení Indie (1947), dalších zhruba 10 milionů v době války za nezávislost Bangladéše (1971), bezmála 3 milionů prchajících před konfliktem ve Vietnamu, nebo více než 6 milionů, utíkajících z Afghánistánu po sovětské invazi v roce 1979. Největší uprchlickou vlnou v Evropě byl v tomto období útěk zhruba 200 tisíc obyvatel Maďarska po potlačení tamního povstání v roce 1956. Značné intenzity dosáhla též emigrace z Československa po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Razantní konec tohoto procesu přineslo faktické uzavření hranic se Západem v říjnu následujícího roku.

Znepokojivé paralely se současnou situací na Ukrajině lze nalézt v případě válek v Čečensku (1994-1996 a 1999-2000). Obdobné vojenské metody, k jakým se ruské síly uchylují nyní na Ukrajině, tedy mimo jiné i masivní bombardování civilních cílů, mělo v této severokavkazské republice za následek nejen přibližně půl milionu vysídlených osob, ale také desítky tisíc až stovky tisíc obětí na životech.

Masivní uprchlické procesy se do Evropy vrátily spolu s rozpadem Jugoslávie (1991-1995). Válka v Chorvatsku vedla podle údajů UNHCR k vysídlení asi 750 tisíc lidí. Tečku za tímto konfliktem představoval útěk asi 350 tisíc Srbů z regionu tzv. Krajiny v roce 1995. V důsledku konfliktu v Bosně a Hercegovině se proti své vůli dalo do pohybu kolem 2,5 milionu lidí. Přibližně polovinu z tohoto počtu přitom tvořili tzv. IDPs neboli vnitřně přesídlené osoby – lidé, kteří sice opustili své domovy, ale zůstali v hranicích republiky. Extrémně prudký exodus způsobila válka v Kosovu. Zhruba 400 tisíc lidí Kosovo opustila ještě před zásahem Severoatlantické aliance. Zahájení bombardování Srbska ze strany NATO v březnu 1999 uprchlickou krizi eskalovalo v řádu týdnů. Jen do června zamířilo do okolních států (zejména Albánie, ale také Bosny a Hercegoviny, Černé hory a Makedonie) na 800 tisíc běženců. Dalších zhruba 600 tisíc zůstávalo na útěku v samotném Kosovu.

K hromadnému vysídlování vedly v 90. letech minulého století také ozbrojené konflikty na území bývalého Sovětského svazu. První válka o Náhorní Karabach v letech 1988-1994 způsobila útěk asi 800 tisíc lidí. Přes 300 tisíc lidí vyhnaly z domovů války v Jižní Osetii (1991-1992) a Abcházii (1992-1993). Znepokojivé paralely se současnou situací na Ukrajině lze nalézt v případě válek v Čečensku (1994-1996 a 1999-2000). Obdobné vojenské metody, k jakým se ruské síly uchylují nyní na Ukrajině, tedy mimo jiné i masivní bombardování civilních cílů, mělo v této severokavkazské republice za následek nejen přibližně půl milionu vysídlených osob, ale také desítky tisíc až stovky tisíc obětí na životech. Jako určitou předehru současné krize je závěrem na místě zmínit i předchozí agresi Ruska vůči Ukrajině v roce 2014. Ta podle předběžného hodnocení OSN vedla k vnitřnímu přesídlení více než půl milionu obyvatel. Přes dvě stě tisíc lidí odešlo ještě před koncem roku 2014 do Ruska a další desítky tisíc vyhledaly útočiště v některé ze zemí EU.

Zdroje: Paul Robert Magocsi, Historical Atlas of Central Europe; Aaron Segal, An Atlas of International Migration; Peter Gatrell, The Unsettling of Europe


AKTUÁLNÍ PŘEHLED POMOCI ČLOVĚKA V TÍSNI

Západ Ukrajiny

Do západoukrajinského Lvova jezdí kamiony Člověka v tísni s potřebnou humanitární pomocí. Vlaky jsou posílány do hlavního města Kyjeva. V oblasti poskytujeme psychologickou pomoc a podporujeme vytváření center pro uprchlíky i v menších městech. Nejen na západě země podporujeme místní neziskové organizace.

Východ Ukrajiny

Na východní Ukrajině distribuujeme vodu, potravinové balíčky i hygienické potřeby. Poskytujeme přímou finanční pomoc zvlášť zranitelným rodinám. Posíláme vlaky do Dnipra, odkud je humanitární pomoc distribuována do dalších měst. Dva naše kamiony se podařilo dopravit do obleženého města Sumy.

Česká republika

Sociální pracovníci asistují uprchlíkům téměř ve všech krajích, jsme součástí organizačních struktur a podílíme se na vzniku systémového řešení integrace příchozích Ukrajinců. Zřídili jsme telefonickou infolinku v ukrajinském jazyce. Finančně podporujeme pomáhající organizace.

Hraniční státy

V Moldavsku jsme personálně posílili již existující pobočku a ve spolupráci s místními organizacemi pomáháme zřizovat a vybavovat ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky. V Rumunsku taktéž finančně podporujeme lokální organizace. Na Slovensku ve spolupráci s Človekem v ohrození pomáháme na hraničních přechodech I uvnitř země a s koordinací pomoci v ukrajinském Zakarpatí.

Autor: Jakub Andrle, Koordinátor Programu migrace

Související články