Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace

Publikováno: 18. 3. 2024 Doba čtení: 6 minut
Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace
© Foto: Robert Paul Jensen

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu způsobila mimo jiné i největší nucenou migraci v Evropě od konce druhé světové války. Do pohybu se postupně dala až třetina obyvatel napadené země. Dva roky od rozhoření konfliktu zůstává mimo své domovy na deset milionů Ukrajinců. Nejméně tři a půl milionu jich zůstává vysídleno v rámci samotné Ukrajiny. Více než šest milionů běženců našlo útočiště v zahraničí, a to nejen v Evropě, ale i v zámoří.

Migrační pohyby, které spustila Ruskem zahájená válka, už zdaleka nezahrnují jen útěk z Ukrajiny do první bezpečné země, ale stávají se čím dál komplexnějšími. Jasně patrné je v posledních měsících zejména stěhování uprchlíků ze států, které s Ukrajinou přímo sousedí, dále na západ, hlavně do Německa, ale také například do Kanady, kde existuje silná ukrajinská diaspora. Mnozí Ukrajinci udržují kontakty s domovem díky krátkodobým přesunům tam a zpět, čímž navazují na již dříve existující vzorce sezónní pracovní migrace. Miliony utečenců se do své vlasti vrátily natrvalo, zdaleka ne vždy ale do stejné oblasti, z níž pocházejí.

Situace v Evropě

V Evropě se podle propočtů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) momentálně nachází přibližně 6 milionů ukrajinských uprchlíků.

Rozmístění běženců doznalo za poslední rok poměrně výrazných změn. Zatímco ještě na jaře 2023 evidovalo nejvíce nuceně vysídlených Polsko, v současnosti už jako hlavní destinace figuruje Německo. Podle oficiálních statistik nyní na jeho území přebývá asi 1,1 milionu ukrajinských uprchlíků.

Poměrně dramaticky se uprchlická situace proměnila v Polsku. Z více než 1,6 milionu běženců, kterým Polsko poskytlo dočasnou ochranu, jich nyní v zemi reálně zůstává již “jen” zhruba 960 tisíc.

Příčin hromadného odchodu Ukrajinců z Polska – nejčastěji právě do Německa, ale v menší míře i do dalších západoevropských států – je několik. Nejnovější sociologické studie ukazují, že hlavní hybnou silou sekundární migrace do Německa jsou vyšší výdělky a lepší sociální zabezpečení. Téměř polovina odchozích přitom uvádí, že k přesunu dále na západ je vedlo doporučení od známých nebo příbuzných.

Zaměříme-li se na počet uprchlíků v přepočtu na obyvatele, na čele unijního žebříčku najdeme Česko, kde na jeden tisíc obyvatel připadá asi 35 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Větší podíl běženců v populaci hlásí už jen dva další evropské státy, oba ležící mimo hranice EU: v Moldavsku tvoří uprchlíci téměř dvacetinu, a v Černé Hoře dokonce více než desetinu obyvatelstva.

Ze západoevropských států nevykazuje nejvyšší relativní počet uprchlíků Německo, ale pro mnohé možná trochu překvapivě Irsko. Ukrajinská populace v této pětimilionové ostrovní zemi již překonala stotisícovou hranici a nadále roste. Irské vládě premiéra Leo Varadkara přidělává vytrvalý nárůst počtu běženců vrásky zejména proto, že ještě více prohlubuje dlouhodobou krizi na trhu s bydlením.

V této souvislosti je potřeba připomenout, že nejen v irském, ale třeba i německém či rakouském případě je ukrajinská uprchlická krize jen jednou z mnoha – k hromadnému příchodu Ukrajinců dochází ve stejné době, kdy do těchto zemí proudí rekordní množství azylantů z mimoevropských zemí jako jsou Sýrie, Afghánistán, Súdán nebo Venezuela.

Kanada a USA

Nezanedbatelná část ukrajinských uprchlíků nachází útočiště v zámoří. Do Kanady a USA zamířilo od února 2022 dohromady něco přes 400 tisíc Ukrajinců. Oba tyto státy zavedly pro ukrajinské běžence speciální vízové režimy. Zájemci o pobyt v Kanadě jsou přijímáni skrze program CUAET (Canada-Ukraine Authorization for Emergency Travel), skrze který lze v zemi získat mimo jiné povolení k práci i ke studiu. Zájem o účast v programu je velký – aktuálně evidují kanadské úřady asi 1,2 milionu žádostí. Zhruba dvě třetiny z nich byly již schváleny, nicméně počet osob, které povolení ke vstupu využily, je výrazně nižší. Podle nejnovějších dat zamířilo do Kanady v rámci programu CUAET něco málo přes 220 tisíc osob.

Většině z přibližně 270 tisíc Ukrajinců, kteří utekli do USA, byl poskytnut buď status dočasné ochrany, nebo (v případě těch, kdo dorazili po 1. dubnu 2022) speciální humanitární vízum udělované v programu Uniting For Ukraine (U4U). Základním principem tohoto typu víza, jež je udělováno s platností na dva roky, je garance ze strany jednotlivců či rodin s legálním pobytem v USA. Tuto sponzorskou roli na sebe můžou vzít jak příbuzní nebo přátelé žadatelů, tak dobrovolníci z řad širší veřejnosti.

Relativně vysoký zájem Ukrajinců o nouzový přesun do Kanady a USA lze vysvětlit mimo jiné hlubokou a bohatou migrační historií. V obou severoamerických zemích existuje již od devatenáctého století silná ukrajinská diaspora.

Rusko

Krajně nejisté zůstávají údaje o počtu uprchlíků mířících na východ, tedy do Ruska. Oficiální ruské zdroje z tzv. silových struktur hovoří rok po začátku "speciální vojenské operace" o 5 a někdy dokonce více než 7 milionech běženců. Podle analýzy, kterou provedli experti ruské neziskové organizace "Občanská podpora", ale uvedená čísla odrážejí spíše počet překročení ruských hranic a ve výsledku jsou drasticky nadhodnocena. Skutečný počet vysídlených odborníci odhadli na 1,2 milionu. Tomu odpovídají i nově zrevidované údaje UNHCR.

O dalších osudech Ukrajinců přesídlených do Ruska není mnoho známo. Na základě již dříve přijatého vládního usnesení by mělo docházet k redistribuci příchozích napříč všemi 85 ruskými regiony počínaje Voroněžskou a Rostovskou oblastí, které s Ukrajinou sousedí, a konče sedm tisíc kilometrů vzdálenou Čukotkou.

Čelní ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského tvrdí, že podstatná část přesunů do Ruska má charakter deportací. V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu zatykač na ruského diktátora Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy ukrajinských dětí. Těch se na ruském území podle ukrajinských zdrojů nalézá přinejmenším 8 tisíc.

Návraty

Podstatná část uprchlíků se již do své vlasti vrátila. UNHCR registroval k začátku dubna 2023 přes 11 milionů překročení hranic ve směru na Ukrajinu. Tento údaj ovšem zahrnuje i osoby, které se přes hranice pohybují opakovaně. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje reálný počet navrátilců na 4,5 milionu.

Plány uprchlíků týkající se návratu jsou dlouhodobě neměnné: z průzkumů veřejného mínění napříč Evropou vyplývá, že většina vysídlených se hodlá na Ukrajinu vrátit. Jak čelní ukrajinští představitelé, tak nezávislí odborníci se nicméně shodují, že hromadný návrat bude možný pouze při splnění tří základních podmínek, jimiž jsou práce, bydlení a bezpečnost.

Vnitřní uprchlíci

Často opomíjenou, ale nedílnou součástí ukrajinské uprchlické krize je vnitřní vysídlení. Podle zatím poslední zprávy IOM z února 2024 činil počet vnitřních uprchlíků (tzv. IDPs) zhruba 3,5 milionu. Ukrajinské úřady odhadují, že v součtu s lidmi, kteří byli vysídleni už před 24. únorem 2022, čítá populace IDPs celkem 4,9 milionu osob.

Téměř polovina IDPs pochází z Charkovské a Doněcké oblasti. Rozmístění vnitřních uprchlíků se v průběhu času výrazně změnilo: jestliže v prvních měsících války hledalo nejvíce lidí útočiště na západě země, v současnosti jich většina setrvává na válkou nejvíce postiženém východě. Pouze v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti například počet vnitřních uprchlíků sahá ke tři čtvrtě milionu. Vysoký počet IDPs (dohromady přes 600 tisíc) evidují také Kyjev a Kyjevská oblast.

Autor: Jakub Andrle, Migrace v souvislostech

Související články