Úmrtí manžela odhalilo utajené dluhy vedené na manželčino podnikání. Vdova musela do oddlužení
Publikováno: 23. 12. 2025 Doba čtení: 2 minuty Sdílet: Sdílet článekPo smrti manžela zůstala paní Iveta sama s malou dcerou. Postupně zjistila, že zdědila i jeho tajné dluhy v hodnotě přes milion korun. Exekuce, obstavený účet a zabavené auto ji dostaly na dno. Teprve s pomocí kolegyně a dluhové poradny našla cestu z beznaděje a šanci na nový začátek

Úmrtí manžela byla pro paní Ivetu velká rána. S malou dcerkou zůstaly samy. Pro ženu v invalidním důchodu přivydělávající si jako pomocná kuchařka to bylo období velké nejistoty. Až postupně zjišťovala, že může být ještě mnohem hůř.
„Aniž by tušila, manžel uzavíral různé smlouvy jejím jménem a na její IČO – čerpal úvěry, odebíral zboží, za které dodavatelům neplatil… Dohromady bylo pohledávek pětadvacet
a začaly se připomínat,“ popisuje naše dluhová poradkyně Monika Kalous.
Ochromená paní Iveta dluhy neměla sílu řešit, ani z čeho splácet, a tak dál jen rostly.
Když přerůstaly do exekucí, byl jí obstaven bankovní účet, neustále jí telefonicky někdo upomínal a hrozil i mobiliární exekucí. Vše gradovalo, nemluvě o náporu na její psychiku a zdraví.
A pak jednoho rána, když se blížila k autu, kterým dojížděla do práce, ji zastoupil cestu vykonavatel exekutora, vzal jí klíčky a vůz zabavil. Pro zoufalou ženu to byla poslední kapka.
Kolegyně v práci ji pak přesvědčila, že manželovi dluhy musí začít řešit, jinak to nikdy neskončí. Společně navštívily naši dluhovou poradnu v Rakovníku.
„Celkový dluh přesahoval 1 000 000 korun. Zahrnoval například i nezaplacené povinné ručení, pokuty od různých úřadů a mnohé jiné. Proto jsem klientce navrhla vstoupit do oddlužení,“ říká poradkyně s tím, že pokud Iveta zvládne řádně plnit jeho podmínky, mohla by už za necelé tři roky s dcerou zase normálně žít. Po celou tuto dobu budou ještě v kontaktu.
Za velmi důležitou poradkyně považuje roli kolegyně paní Ivety, která ji přiměla situaci řešit. Lidé s podobnými těžkostmi často potřebují podporu blízkých, bez které se ve své zkroušenosti k ničemu neodhodlají. „Bez kolegyně bych k vám nikdy nepřišla. Bála bych se a styděla,“ konstatovala paní Iveta, která už teď zažívá obrovskou úlevu: „Začínáme nový život.“