V Česku žije zhruba 1,1 milionu cizinců. Jak vypadají podrobnější data?

Cizinec, nebo migrant?

Ačkoliv se pojmy cizinec a migrant běžně zaměňují, neznamenají totéž. Cizincem se rozumí osoba, která není státním občanem České republiky. Jedná se o právní termín, definovaný tzv. cizineckým zákonem.

Definici pojmu migrant naproti tomu v českém právním řádu nenajdeme. Obecně se takto označuje osoba, která změnila zemi svého obvyklého bydliště – podle nejčastěji používané definice OSN alespoň na jeden rok.

V zásadě platí, že obě kategorie se do značné míry překrývají. Většina cizinců je zároveň i migranty. Existují ale důležité výjimky: někteří cizinci nejsou migranty, protože se v Česku narodili, nicméně nemají české občanství. A naopak mnozí migranti – ročně jich je okolo 5 tisíc – vypadávají ze statistik o cizincích díky tomu, že se naturalizují, to znamená nabývají české občanství.

Počet cizinců v Česku

Ke konci loňského roku žilo v Česku podle předběžných dat Českého statistického úřadu celkem 1 131 197 cizinců, což je asi o 30 tisíc více, než v roce 2024. Ve srovnání se situací v prvním roce české nezávislosti, tedy 1993, se jedná asi o patnáctinásobek. Nejrychlejší nárůst byl zaznamenán v roce 2022, kdy do Česka přišlo kolem půl milionu občanů Ukrajiny, které z domovů vyhnala plošná ruská invaze.

Cizinci aktuálně tvoří něco málo přes 10 % obyvatel. Pro kontext: v evropském srovnání jde o podprůměr – střední hodnota v EU je 14 %. U sousedního Slovenska udává Eurostat 4 %, u Polska 3 % a u Rakouska a Německa přes 20 %.

Konflikt na Ukrajině se neodrazil jen v celkovém počtu cizinců, ale také v jejich národnostní struktuře. Ukrajinci momentálně z pomyslného cizineckého "koláče" tvoří více než jednu polovinu (54 %). Druhé největší zastoupení mají občané Slovenska, následovaní Vietnamci a Rusy.

V desítce nejpočetnějších skupin se nově objevují Filipínci. Jejich počet v posledních letech rostl rychleji, než u kterékoli jiné národnosti. Jestliže v roce 2015 jich v ČR legálně žilo sotva 600, v roce 2025 už se jednalo o bezmála 15 tisíc. Do Česka přicházejí zpravidla za prací v rámci programu kvalifikovaný zaměstnanec.

Jak ukazuje animovaný graf níže, Ukrajinci, Slováci, Vietnamci a Rusové dominují žebříčku cizinců po celé porevoluční období. Teprve na páté příčce tu a tam dojde ke změně. Dlouholetou pozici Poláků v posledních letech několikrát přebrali Němci, a nejaktuálněji Rumuni. Těch nyní v Česku legálně žije zhruba 20 tisíc.

Pobytový status

Co se týká typu pobytového oprávnění, je v současnosti cizinecká komunita rozdělena víceméně rovnoměrně na tři části. První skupinu tvoří cizinci s s dočasnou ochranou. Jedná se o status, který byl v rámci EU aktivován v březnu 2022 v reakci na hromadný příchod běženců z Ukrajiny. Smyslem zavedení dočasné ochrany bylo předejít přehlcení azylových systémů členských zemí, kde se žádosti standardně řeší případ od případu.

Druhá třetina cizinců pobývá v Česku na základě trvalého pobytu. Ten mohou získat jak občané EU, tak příslušníci takzvaných třetích zemí (tzn. zemí mimo EU). Standardní podmínkou udělení tohoto povolení je nepřetržitý pobyt na území ČR po dobu pěti let.

Zbývající část cizinců, aktuálně 343 tisíc, tvoří zejména občané EU disponující osvědčením o registraci, a občané třetích zemí s dlouhodobým vízem nebo dlouhodobým pobytem. Ministerstvo vnitra zahrnuje tuto různorodou skupinu do kategorie přechodného pobytu.

Rozmístění

Výše zmíněný údaj, podle kterého tvoří cizinci přibližně desetinu obyvatelstva ČR, zakrývá poměrně značné regionální rozdíly. Jednoznačně nejvíce cizinců, zhruba třetina z celkového počtu, žije v Praze. Co se týká pořadí krajů, tak s odstupem za hlavním městem následují kraje Středočeský a Jihomoravský (počet zaevidovaných cizinců v Brně činí podle posledních údajů 66 tisíc).

Není žádným překvapením, že Praha dominuje také žebříčku krajů podle podílu cizinců v populaci. Orientačně je cizincem každý třetí obyvatel hlavního města. Relativně velké zastoupení cizinců najdeme také v Plzeňském, Královéhradeckém a Středočeském kraji. Mapa níže zachycuje podíly cizinců ke konci roku 2024.

Dodejme, že i v tomto případě skrývají souhrnná data poměrně důležité nuance, jako je například odlišná distribuce jednotlivých skupin cizinců dle státní příslušnosti. Mapa zobrazující rozmístění Vietnamců by tak například výrazně tmavla v oblasti pohraničí s Německem, zatímco těžiště rozmístění Poláků bychom očekávatelně našli spíše v pásmu severních Čech od Liberecka po Náchodsko.

Kde hledat podrobnější data?

Zajímá vás, jaká má cizinecká populace v Česku demografická specifika, kolik lidí u nás žádá o azyl a kolik jej získává, jaké procento cizinců má v ČR zaměstnání či živnost, kolik dětí cizinců navštěvuje školy, anebo jak velkým problémem je v případě cizinců kriminalita? Nejucelenější přehled dat týkajících se cizinecké populace nabízí online ročenka Cizinci v České republice, vydávaná Českým statistickým úřadem.