V Kambodži udeřilo sucho posílené jevem El Niño

Publikováno: 25. 4. 2016 Doba čtení: 4 minuty
V Kambodži udeřilo sucho posílené jevem El Niño
© Victoria Mørck Madsen

Podobně jako mnohé kambodžské festivaly oslavuje khmerský Nový rok změnu ročního období – rolníci se těší ze své hojné sklizně, než opět začne dešťová sezona. Letos to ovšem vypadá, že pro hezkou úrodu rýže nebude dost deště. A my bychom neměli čekat na následky, ale radši se začít připravovat.

Možná už to horko pomalu cítíte, když vyjdete ze svých klimatizovaných kanceláří či městských kaváren, a buďte si jisti, že chudí ho pocítí také. Vláda i mezinárodní organizace již teď pobízejí lidi, aby šetřili vodou, a připravují plány pro případ nedostatku potravin v nejvíc postižených oblastech.

Sucho v Kambodži obvykle vyvolají tři týdny abnormálně nízkých srážek během dešťové sezony. To sice, přísně vzato, neodpovídá momentální situaci, ale zároveň to ani neznamená, že jsme neměli žádné suché dny. Naopak. Navíc je to dominový efekt – pokud byly předešlé dešťové sezony slabé, bude období sucha delší. Je to vlastně již dlouhodobý trend čím dál drsnějšího počasí, kterému se zatím jen snažíme porozumět. Klimatická změna nebo jevy jako El Niño je nepochybně ještě zhoršují.

Loni jsme byli svědky rekordního nárůstu teploty moře, který velkou mírou překročil všechny hodnoty zaznamenané během obou důležitých meteorologických událostí spojených s fenoménem El Niño v letech 1997 a 1985. I přesto že El Niño slábne, podle předpovědí na letošní rok by mělo být období od března do srpna o 1 až 3 stupně Celsia teplejší oproti průměru.

Od března 2016 se objevují zprávy o nedostatku vody v provinciích Koh Kong a Oddar Meanchey, a podobné obavy hlásí již i další provincie. Průzkum uskutečněný neziskovými organizacemi Save the Children a Člověk v tísni ukázal, že v provincii Koh Kong byla spotřeba vody v běžné domácnosti během března mnohem nižší, než obvykle v tomto období bývá. Systém sběru dešťové vody, který je pro zdejší lidi během března hlavním zdrojem čerstvé vody, taky neposkytl vůbec nic.

A to není všechno. Protože základní plodiny se pěstují celoročně, tak nedostatečná dešťová sezona, jako byla ta loňská, může mít dopad i na příští. Už teď počítáme s možným pětiprocentním poklesem v produkci rýže oproti stejnému období v předešlém roku. Možná se to obecně nezdá jako moc, ale také to nemá na všechny rolníky stejný dopad. Některé to zasáhne víc než jiné, a pro rodinu žijící na pokraji chudoby může takový schodek znamenat rozdíl mezi přežitím a krizí. A taky to není jenom o rýži. V citlivém ekosystému Mekongu byla vodní hladina loni mnohem nižší, což ovlivnilo množení ryb. To pak vedlo k poklesu o 17,1 procent v produkci nejdůležitějšího zdroje proteinu v zemi.

Jde rovněž o ekonomiku – s nízkými zásobami stoupají ceny, což opět špatně dopadá na rodiny s velmi nízkým příjmem. Pokud si nemůžou dovolit potraviny, pak jsou nuceni rozprodávat své osobní věci, vybavit si půjčku na vysoký úrok, nebo se odstěhovat a někde si hledat práci – což narušuje komunity a zranitelnější členy společnosti vystavuje rizikům.

Je lepší být připravený dřív, než se krize dostaví. Vláda a její partneři musí důkladně monitorovat situaci a ujistit se, že nouzové zásoby potravin a vody jsou připravené a k dispozici, kdyby na to došlo. Také musíme spojit své síly a poskytnout rolníkům potřebné vzdělání, aby byli schopni se zorientovat v měnících se klimatických podmínkách a co nejlépe využívat tu trochu vody, kterou mají.

Nedávná studie Stanfordské univerzity týkající se podzemních vod a zavlažování mezitím ukázala, že kambodžské zásoby podzemní vody jsou přetěžované, vyčerpáme je rychleji, než jsou schopné se doplnit. Provedená simulace potvrdila, že vysychání mělčích studen během posledních dvou let dále řetězově vedlo k vysychání dalších studen na rozsáhlém území, které pak můžou zůstat suché i dalších pět let. Do 15 či 20 let můžou takto klesnout hladiny podzemních vod až do takového bodu, že čerpadla už nebudou schopná přivést vodu k povrchu.

S vyčerpáváním podzemní vody se tedy vyčerpávají i studny a další zdroje vody, na nichž jsou chudí závislí. Abychom tyto výzvy zvládli, potřebujeme změnit praktické postupy a přistoupit k výkonnějším technologiím.

Všechno výše jmenované ukazuje, že musíme nadále pracovat na tom, abychom si zabezpečili dlouhodobé zdroje vody. Jenom tak můžeme omezit neblahý dopad klimatických změn na ty nejohroženější vrstvy společnosti. Na rozdíl od země – potřeby chudých nevysychají.

Autor: Peter-Bo Larsen (DanChurchAid) & Piotr Sasin (PIN)

Související články