Komentář LN: Válka na Ukrajině si vybírá svou daň i mimo Evropu, ohrožuje nejchudší země světa
Publikováno: 11. 4. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Válka na Ukrajině vyhnala ceny energií až o 50 %, naše část Evropy se potýká s největší uprchlickou krizí od konce druhé světové války, ale její širší dopady začíná pociťovat i řada dalších regionů světa – hlavně v její bezprostřední blízkosti. Díky přerušeným dodávkám obilí, především pšenice, kukuřice a ječmene, se tenčí zásoby zemí subsaharské Afriky, ale i v jihovýchodní Asii nebo na Blízkém východě.
Přetiskujeme komentář naší kolegyně Karolíny Šugarové, který vyšel v Lidových novinách 11. dubna 2022.
Rusko spolu s Ukrajinou tvoří až 30 % celosvětového trhu s pšenicí. V důsledku války se zvýšily ceny klíčových obilovin, zejména pšenice a ječmene, v průměru o 21 až 30 procent. Podle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO) není vůbec jisté, zda budou ukrajinští zemědělci v 19 z 24 sledovaných regionů schopni zasít a sklidit nové plodiny, natož udržet živočišnou výrobu, aby dokázali splnit své exportní závazky.
V následujících třech měsících se produkce ještě výrazně ztenčí a dojde k akutnímu nedostatku potravin ve více než 40 % regionů na Ukrajině. A to nemluvíme o nejpostiženějších místech v obklíčených městech na východě, kam se Člověk v tísni a další humanitární organizace snaží doručovat aspoň základní potravinovou pomoc.
V důsledku války na Ukrajině se svět nachází na pokraji prakticky nevyhnutelné potravinové krize. Vývoj v nejbližších měsících už jen určí, jak hluboká a ničivá bude. Krize výrazně postihne oblast Sahelu, severní Afriku, Blízký východ a Kavkaz. Evropa se bude nacházet uprostřed nebývalé krize, a pokud chceme dosáhnout úspěšného řešení, měli bychom se ujmout kormidla už během našeho předsednictví v Radě EU.
Putinova válka hrozí hladomory i v Africe
Důležitým faktorem je i to, do kterých zemí své produkty Rusko a Ukrajina vyváží. Nejméně 50 zemí je alespoň z 30 % závislých na dodávkách z Ruska a Ukrajiny, často jsou to ty nejchudší na planetě. Téměř polovina východoevropské pšenice míří na Blízký východ a sever Afriky, který se už teď potýká s výraznou chudobou a nedostatkem potravin. Zvýšení cen nebo snížení dodávek může znejistit již tak velmi křehkou situaci a vehnat další miliony lidí do ještě větší nouze. Kritická je situace např. v Egyptě, kde se ceny pšenice za minulý rok zvýšily o 80 %. Země je navíc zcela závislá na dodávkách slunečnicového oleje z Ukrajiny, největšího světového producenta této komodity.
Obrovskou hrozbou je i možnost přelití krize z ekonomické do dalších roviny. Politickou situaci v postižených zemích lze jen stěží považovat za stabilní a další zhoršení životní úrovně obyvatele může vest k občanským nepokojům a rozkladu už tak křehkých vlád. Není třeba se ohlížet příliš do minulosti – Libanon čelil ekonomické krizi v roce 2019. Země se od té doby potýká s obrovským nedostatkem pohonných hmot a nejvyšší inflací v historii, která způsobila razantní pokles životní úrovně.
Covid-19 a válka na Ukrajině, hrozby posledních měsíců
Země globálního jihu byly v roce 2019 mnohem lépe připraveny na nepředvídatelné výkyvy na globálních zemědělských trzích. Avšak dva roky trvající pandemie covidu-19 podkopala kapacity a schopnost lépe a pružněji reagovat na nedostatky. V důsledku toho se více než 26 milionů obyvatel Afriky dostalo do extrémní chudoby. Také Jemen je zemí, kde od roku 2014 trvají konflikt drží na hranici přežití více než 23 milionů lidí. Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství (IFAD) bije na poplach a upozorňuje, že eskalace konfliktu na Ukrajině má již teď dopad na nejchudší obyvatele planety. Ti nejsou schopní reagovat na stále se zvyšující ceny základních potravin. Klíčovým cílem Organizace pro výživu a zemědělství je, aby státy vyvážející obilí držely své trhy otevřené a podařilo se najít alternativu, která momentální výpadek dodávek nahradí.
Komentář vyšel v Lidových novinách 11. dubna 2022.
