Víno s úctou k přírodě: Jak česká a rakouská vinařka o pečují o půdu a čelí dopadům změny klimatu. Poslechněte si 5. díl našeho podcastu Hlasy proměny 2.
Publikováno: 30. 1. 2025 Doba čtení: 4 minuty
V páté epizodě podcastu Hlasy proměny se vydáme za jednou českou a jednou rakouskou vinařkou. Obě pracují šetrně ke svému okolí a hledají cesty, jak do přírodních procesů co nejméně zasahovat. Dozvíte se, jak přistupují k biodiverzitě, s jakými odrůdami pracují, čím vinohrady hnojí a jak přemýšlí o výzvách, které zemědělství přinese změna klimatu.
Karla Olivy, vinařka z Rakvic, se k vinařství dostala skrze své rodiče. Přistupuje k němu ale o něco jiným způsobem. „Já jsem si začala vybírat vinice, kde jsem chtěla aplikovat to, co si myslím, že je pro půdu a vinici správné,“ sdílí svůj přístup. „Vinice ošetřuji bylinkami, které sbírám tady v okolí – buď je fermentuji, nebo suším. Potom je používám k postřikům na list nebo přímo na půdu.“ Karla hnojí révu jíchou z fermentované kopřivy, nálev ze sušené přesličky je pak proti plísňovým onemocněním.
V jejím vinohradu ale nenajdeme jenom víno.
Zmiňuje také, že vinohrad nikdy nevyseče celý, protože i hmyz zde má svou funkci a jednotlivé druhy se vzájemně udržují v rovnováze. „Ti, co mají vinici obnaženou půdu, bojují s housenkami. Já ne. Výskyt je tu minimální, téměř žádný.“
Více tepla, méně vinných kyselin
Karla má ve vinohradech různé odrůdy, se kterými pracuje. Nově se chystá se vysadit sylvánské zelené, které má dobré kyseliny. Zmiňuje, že odrůdy, které mají přirozeně méně kyselin, mohou být do budoucna problematické. „O kyselinu nás připravují horka, která přichází v době zaměkání bobulí. Když je takové teplo, kyselina v bobulích padá rychle dolů,“ vysvětluje vinařka.
Ke hnojení Karla používá vlastní biouhel i hnůj.
Na pastvinu s jednoduchými přístřešky si Karla vybrala extenzivní plemena, dohromady spolu žijí husy, prasata i kráva.
Julie Hoch z německé Mosely odjela během vysoké školy na stáž do Rakouska, kde zůstala a věnuje se tu spolu s manželem a jeho rodiči vinaření. „Každý se věnuje tomu, co ho zajímá. Když ale sklízíme nebo lahvujeme, děláme to společně, to je potřeba každá ruka.“
Stejně jako Karla pracuje i Julie také s bylinami.
Zdravější půda i ochrana při povodních
„Chci pracovat s tím, co tady roste přirozeně a dává smysl zdejší půdě i zvířatům,“ vysvětluje Julie, která se ve své produkci snaží co nejvíce vycházet z charakteru zdejší půdy a krajiny. „Na celé jedné parcele jsem rok nic nesázela, abych viděla, co se tam začne samo objevovat. A právě ty rostliny tam chci pěstovat příští rok.“ Rostliny nepřispívají podle Julie jen k diverzitě a zdraví půdy, ale jsou také důležitou součástí ochrany před intenzivními výkyvy počasí.
Na rozdíl od Karly nechová Juliina rodina hospodářská zvířata.
Julie mluví také o potřebě přizpůsobovat se změnám, které přicházejí s dopady změny klimatu.
Kde náš klimatický podcast najdete
Podcast Hlasy proměny 2: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).
Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni. Pátou epizodu podcastu připravila Tereza Havlínková. O mix zvuku se postaral Tomáš Tkáč. Hudbu složil Tomáš Pernický, dramaturgii zastala Hana Řičicová a věcnou správnost garantuje Klára Petrásková. Autorkou vizuálu je Radka Tomašíková.
Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací.
