Za měsíc ošetříme 5400 pacientů, říká šéfka mise v Kongu

Publikováno: 24. 2. 2012 Doba čtení: 5 minut
Za měsíc ošetříme 5400 pacientů, říká šéfka mise v Kongu
©

Helen Cibinda Ntale je šéfkou mise Člověka v tísni v Demokratické republice Kongo. V Jižní Kivu, kde Člověk v tísni působí, má na starosti mimo jiné zdravotní program. "Největším úspěchem jsou pro mě učitelé a sestry, které jsme byli schopní motivovat," říká Helen.

Jaké největší zdravotní problémy na východě Konga řešíte?

Nejčastějšími zdravotními problémy jsou tu jako v celém Kongu malárie, průjmová onemocnění, infekce dýchacích cest, podvýživa a onemocnění srdce. Tyto problémy jsou spojené především se slabou osvětou v oblasti hygieny a zdraví. Mnoho lidí tu nerozumí důležitosti používání moskytiér, pití čisté vody, bezpečnému sexu nebo tomu, jak je důležité konzumovat pestrou stravu.

S jakými problémy se setkáváte při poskytování zdravotní péče?

Je tu mnoho problémů. Tím hlavním je nedostatek motivace mezi lékaři a sestrami. Je to proto, že od vlády nedostávájí výplatu, takže nemají žádnou motivaci poskytovat kvalitní zdravotní péči nebo se alespoň objevit v práci včas. Dalším problémem je, že místní lidé věří tradiční medicíně. U určitých onemocnění si stále mnoho lidí myslí, že je tradiční medicína efektivnější. Než jdou do zdravotního střediska nebo nemocnice, tak své problémy konzultují s tradičním léčitelem. Toto zpoždění může být v případě vážných onemocnění velmi nebezpečné.

Snaží se lidé léčit i sami?

Samoléčba je velmi častá. V oblasti, kde pracujeme, je mnoho nelicencovaných lékáren. Prodávají léky, které jsou prošlé nebo nejsou skladované v odpovídajících podmínkách. Nejsou také schopné doložit, že léky pocházejí od autorizovaného zdroje. Pokud si lidé nemohou dovolit navštívit zdravotní středisko a zaplatit za konzultaci, kupují si léky právě tam. Často vůbec nerozumí nebezpečí, které je spojené se samoléčbou, a lékárny jim nemohou poskytnout kvalifikovanou radu. Takže často potkáváte lidi, kteří pravidelně berou antibiotika na nachlazení nebo malárii.

#~gallery-49~#

Jak podporujete zdravotní centra? Co jim nejvíce schází?

S finanční dotací z DG ECHO (Evropská komise) podporujeme léky a vybavení 22 zdravotních center. Personálu vyplácíme malou měsíční mzdu, což jim umožňuje poskytovat zdarma péči ohroženým rodinám jako jsou vnitřní uprchlíci. Bez našich příspěvků by zdravotní centra musela své služby zpoplatnit a mnoho lidí by si léčbu nemohlo dovolit. Máme také své profesionální zdravotní dohlížitele, kteří pravidelně navštěvují lékařská střediska, aby místnímu personálu poradili, jak zlepšit kvalitu péče o pacienty. To potřebují zdravotní centra nejvíce. Pokud středisko nemá léky pro své pacienty, lidé si sem nebudou chodit pro léčbu a budou navštěvovat tradiční léčitele.

Kolik pacientů měsíčně ošetříte?

V průměru je to 5400 pacientů.

Je možné počítat s podporou státu? Jak konžská vláda podporuje vaše aktivity?

Konžská vláda je v oblasti zdravotnictví docela aktivní a pomalu zvyšuje svoji finanční podporu. Například lékaři jsou nyní placeni státem. Úzce spolupracujeme s provinčními i místními zdravotními úřady, abychom lépe využili potenciál a odborné znalosti lidí. Nicméně se toho musí ještě hodně udělat. Bez vyplácení sester a poskytování léků bude zdravotní sféra vždy odkázaná na vnější pomoc.

Soustředíte se také na těhotné ženy a péči po porodu?

To je jeden z našich hlavních projektových cílů. V předchozím projektu placeném z prostředků ECHO jsme vedle zdravotních center stavěli speciální chráněné prostory, kde těhotné ženy dostávají rady před porodem. Na tyto aktivity poskytujeme speciální léky a vybavení jako například dětské váhy, aby bylo možné sledovat vývoj dítěte a včas rozpoznat problémy.

S jakými problémy se přitom nejčastěji setkáváte?

Nejobtížnější je ženám vysvětlit, aby pravidelně navštěvovaly porodní kurzy. Je důležité, aby změnily své návyky. Například žena, která už má pět nebo šest dětí, si často myslí, že už se nemůže o zdraví svých dětí něco přiučit. Pak ale zapomene, že má dát dítě očkovat nebo ho prvních šest měsíců nekojí.

Vzpomenete si na konkrétní příběhy lidí, kterým jste pomohli?

Díky naši aktivitám jsme schopní poskytnout zdravotní péči i ženám, které se staly obětí útoku a byly znásilněné. Z důvodu ochrany soukromí nemohu prozradit její jméno, ale jednou do zdravotního centra, které podporujeme, přišla patnáctiletý dívka, jíž znásilnil vládní voják. Sestra byla schopná jí poskytnout antibiotika a léky, které jí pomohly, aby se nenakazila HIV nebo jinou pohlavně přenosnou nemocí. Díky našemu druhému projektu, který jsme podporovali z Klubu přátel Člověka v tísni, měla možnost dostat psychosociální pomoc od místních úřadu, aby se lépe vyrovnala s takovou zkušeností.

Je vaše práce nebezpečná? Napadli vás někdy?

Osobně mě nikdy nenapadli. I když je Kongo známé jako nebezpečná země a v oblastech, kde pracujeme, se stále pohybuje mnoho ozbrojených skupin jako humanitární pracovníci obvykle nejsme terčem jejich útoků. Nicméně to znamená, že musíme bezpečnostní situaci bedlivě sledovat a pokud je to nebezpečné, musíme přerušit naše aktivity, než bude opět bezpečno.

Vaše působení v Kongu se chylí ke konci. Co byl váš největší úspěch?

Máme za sebou spoustu úspěšných projektů a je snadné zmínit konkrétní věci jako jsou školy nebo zdravotnická střediska, která jsme postavili, ale největším úspěchem jsou podle mě učitelé a sestry, které jsme byli schopní motivovat. Organizovali jsme pro ně školení a někdy jsme potkali učitele, který sice učil třicet let, ale bylo to první školení, které kdy absolvoval. Tito lidé rozumí důležitosti své práce a i přes mizerné platy jsou motivovaní dělat svojí práci dobře. Je pro mě důležité, že tito lidé budou v práci pokračovat dlouho poté, co naše projekty skončí. Je to ale dlouhý proces a ještě se toho musí mnoho udělat, aby se postavili na vlastní nohy.

 


ECHO

Humanitární oddělení Evropské komise podporuje rozvojové aktivity pro ohrožené lidi v krizových oblastech po celém světě.

ČvT v Kongu

Člověk v tísni založil stálou misi v DR Kongo na počátku roku 2009 díky příspěvkům české veřejnosti. S projekty zaměřenými na zlepšení přístupu k pitné vodě, kvalitnější a dostupnější zdravotní péči i vzdělání a pomoci obětem sexuálního násilí působí v provincii Jižní Kivu na východě země. Dlouhotrvající válečný konflikt zanechal zdejší zdravotnictví v katastrofálním stavu. Člověk v tísni v oblasti rekonstruuje poničená zdravotní střediska, poskytuje lékařské vybavení a léky, organizuje osvětové kampaně a školí místní zdravotníky.

Autor: Petr Štefan, mediální koordinátor