Žádný ze svých dnů si nedovedu představit bez naděje, bez šance na změnu

Ahoj, představíš se nám?

Jmenuji se Kačka, pocházím z Lázeňské vesnice Mšené a již od malička mě to táhlo do velkých měst, takže od školních let jsem jezdila na prázdniny k příbuzným do „města“, kde mě především zajímala rozdílnost trávení volného času mých vrstevníků. A tak jsem se v dospělosti usadila ve městě Kladno, které mě okouzlilo svou historii a kulturní aktivitou.

Pracovala jsem různě v komerčním odvětví a hledala své uplatnění tak, aby mě má práce bavila a byla přínosem nejen pro mě, ale také pro společnost. Problematika socioekonomického vyloučení mě vždy zajímala a tak jsem se rozhodla stát se dobrovolníkem v organizaci Tosara, kde stále působím na půl úvazku a na půl úvazku pracuji od letošního roku v ČvT. Můj koníček se stal mým povoláním, které beru především jako své životní poslání. Vzhledem k finančnímu ohodnocení v neziskovém sektoru to tak mají asi všichni :).

Jaká je tvá pracovní pozice pro ČvT a jak dlouho se jí už věnuješ?

Pracuji na pozici Aktivizačního pracovníka a věnuji se této pozici krátce, cca půl roku.

Můžeš prosím popsat svůj běžný pracovní den?

Ráno většinou vstávám později (ráda si přispím), připravím se na schůzky a vyrazím do terénu. Hodně času trávím ve vyloučených lokalitách, v MHD či v ulicích. Navštěvuji klienty v domácnostech, řešíme společně, co je trápí a jaké mají starosti. Věnujeme se společně s rodiči dětem, úkolům do školy, péči o domácnost, řešíme jak vyjít s málem (jak s málem potravin tak i finančních prostředků). Také doprovázím klienty na úřad, či máme schůzku s institucemi jako je například OSPOD. I na ulicích často potkávám lidi, kteří se na nás obrací s žádostí o pomoc. A večer než začnu doma relaxovat, věnuji čas především administrativě.

Takže tě práce baví, proč vlastně zrovna tato pracovní pozice?

Ano baví a přes to, kolik trápení a chudoby denně vídám, mě má práce především naplňuje. Je neuvěřitelné, kolik síly a odvahy dokážou lidé ve špatných podmínkách stále mít.

Nejdříve jsem začala pracovat s dětmi z vyloučených lokalit a zjistila jsem, že jejich rodiče také potřebují oporu a podporu. Proto mě zaujala přímo tato pracovní pozice. Je strašně hloupé lidi soudit a nezkusit se podívat na svět jejich očima. To je také to, co mi má práce dává, nové pohledy na svět.

Je něco, bez čeho si svůj den nedokážeš vůbec představit?

Bez dětských úsměvů, hudby znící na chodbách ubytoven. A především si svůj den neumím představit bez naděje, bez šance na změnu.

Jak trávíš svůj volný čas, co tě baví (a třeba i nebaví : )

Ve svém volném čase se ráda věnuji svým dvěma pejskům, své rodině a v rámci mého zaměstnání je nedílnou součástí volného času relaxace. A co mě hodně nebaví je rasismus a lidská nenávist, v dnešní době sociálních sítí a internetu se šíří nenávist velmi snadno a to mě dost mrzí.

Řekneš nám své životní krédo a dáš nám tip na film nebo knížku, která tě v poslední době zaujala?

Moje krédo je, že by měl každý začít sám u sebe a to úplně s čímkoliv.

Film, který mě za poslední dobou nejvíce okouzlil, byl Měsíc Jupitera. Překvapivé vyprávění příběhu uprchlíka, který získá nadpřirozené schopnosti.