Zázraky se dějí, když spolu dospělí a mladí lidé začnou spolupracovat

Společně s LEAD a dalšími nevládními organizacemi máme v Severní Makedonii za podpory Evropské komise za cíl zviditelnit otázky týkající se životního prostředí, klimatické změny a cirkulární ekonomiky, a to především mezi mladými lidmi. 

Co vás vedlo k tomu založit LEAD?

V tomto odvětví jsem se pohyboval už 15 let, a ještě před tím, než jsem LEAD založil, jsem působil jako ředitel jedné z organizací, která podporovala mladé lidi. A když mi skončil mandát, přemýšlel jsem, co dál. Svoji práci jsem měl rád, baví mě pracovat s mladými lidmi, rozvíjet jejich potenciál a přispívat k lepší společnosti. V tu dobu jsme vedli dlouhé debaty s jedním z mých kolegů, a tam se zrodila myšlenka založit LEAD. Poté se k nám přidali další lidé, kteří náš nápad podporovali a organizace vznikla.

Pracujete především s mladými lidmi, ale do své práce zapojujete také další skupiny lidí a instituce. Jak tato spolupráce funguje?

Kromě mladých lidí jsme v kontaktu také s učiteli, se školami a lidmi, kteří s mládeží pracují. Nestačí totiž, pokud zapojíte pouze jednu z těchto skupin. Zázraky se stanou, když spolu všechny tyto skupiny začnou spolupracovat. Například, pokud mladí lidé sami chtějí něco podniknout nebo změnit, často jsou na to sami a mají omezené zdroje. Ale mnohem větší dopad může mít, pokud se k nápadu mladých lidí přidají dospělí se svými zkušenostmi, znalostmi a kontakty. A to je také hlavní cíl naší organizace – umožnit mladým lidem spolupracovat s dospělými, aby mohli společně dělat dobré věci ve společnosti.

Setkáváte se s neporozuměním mezi generacemi nebo negativní odezvou od starší generace, když má spolupracovat s mladými lidmi?

Generační propast tady bude vždycky. Když lidé vyrostou, zapomenou, jak se cítili, když byli mladí. A to je ten hlavní problém – mladí lidé mohou být úspěšní pouze, když jim to dospělí umožní. A s tímto se potýkáme nejčastěji. Například – podporujeme zapojení mladých lidí do rozhodování na středních školách prostřednictvím takzvaných středoškolských parlamentů. A to se dospělým nelíbí. Nemyslí si, že by mladí lidé byli schopni dělat rozhodnutí a mluvit do řízení školy. Myslí si, že mladí lidé jsou jen děti.

Chceme, aby dospělí mladé lidi alespoň poslouchali

Co podle vás může zlepšit spolupráci mezi mladými lidmi a dospělými?

Když se snažíme něco změnit nebo začínáme s něčím novým, je z naší zkušenosti pokaždé lepší začít drobnými krůčky. Když teď najednou oznámíme, že chceme rozhodovat o budoucnosti středoškolského vzdělávání společně s mladými lidmi, dospělí budou proti a argumentovat, že toho mladí lidé nejsou schopní. My jsme ale navrhli, že budou studenti poskytovat pouze poradní hlas. Chtěli jsme, aby dospělí mladé lidi alespoň poslouchali. A přesně tady začal celý proces vzájemné komunikace. Poté, co začnou obě skupiny spolupracovat, má společné úsilí potenciál vyrůst v něco většího. 

V rámci vaší práce se věnujete mnoha aktivitám – vytváříte vzdělávací programy, podporujete mladé lidi, podílíte se na rozvoji organizací. Zmínil byste nějaký úspěch, na který jste obzvlášť pyšný?

Jsem obecně pyšný na to, jak se naše aktivity vyvíjí a rostou. Pro nás není důležité pouze dokončit projekt. Chceme ho vylepšovat a vytvořit tak, aby byl udržitelný také do budoucna, po jeho oficiálním skončení. A tento progres je to, co nás žene dopředu. V tomto jsme zajedno také s mými kolegy, vždycky se snažíme něco vylepšit.

Můžete zmínit příklad jednoho z vašich projektů, který už oficiálně skončil, ale je udržitelný a funguje i nadále?

Jedním z takových projektů je naše středoškolská cena, kterou neustále zlepšujeme. Jedná se o celonárodní soutěž, kde vybíráme nejlepší středoškolský parlament roku. Hodnotíme to, jak parlament funguje a jaký má vliv na rozhodování školy. Zároveň se snažíme zlepšovat schopnosti jednotlivých parlamentů, aby byly schopné účinně jednat a komunikovat s vedením. Řekl bych, že tento projekt je jeden z našich nejpropracovanějších. 

Jak vypadá proces vybírání nejlepšího středoškolského parlamentu?

Začínáme vždy 1. září, na začátku školního roku. Během měsíce apelujeme na školy, aby si demokraticky vybraly své zástupce do školních parlamentů. Nejprve se tedy vybírá prezident třídy, ten si poté zvolí své poradce. Poté si sepíšeme seznam všech prezidentů. Potkáme se s nimi na školení, kde zlepšujeme jejich kapacity na to, aby mohli svoji funkci vykonávat co nejlépe. V únoru se přihlásí celé školní parlamenty a v březnu z nich vybereme šest finalistů. V dubnu se zúčastní třídenní akce, po které vybereme ten nejlepší studentský parlament.

Pracujete s mladými lidmi, učiteli a školními institucemi. Co byste označil za největší mezery ve vzdělávacím systému v Severní Makedonii?

V Severní Makedonii neposkytujeme našim mladým lidem kvalitní vzdělání. Všechno je moc teoretické, nezaměřujeme se na praktické věci. Že si ve vzdělávání vedeme špatně dokazují také výsledky PISA testů (mezinárodní srovnávací test studentů v oborech, jako jsou matematika, věda nebo čtení). Naši studenti si v těchto testech nevedli moc dobře. Když projdou mladí lidé naším vzdělávacím systémem, nejsou schopni říct, s jakými problémy se společnost potýká a nejsou aktivní. Proto se snažíme tuto situaci změnit a posílit postavení mladých lidí. 

Společně se budeme snažit o zapojení mladých lidí do cirkulární ekonomiky a zlepšení jejich povědomí o otázkách životního prostředí. Má podle vás vzdělávací systém v Severní Makedonii mezery v oblasti environmentálního vzdělávání?

Pokud vím, studenti se o životním prostředí jeho ochraně na středních školách moc neučí. Přesto ale sleduji, že se zájem o toto téma mezi mladými lidmi zvyšuje. Myslím si, že jsou v této oblasti více informovaní, ale ne uvědomělí. Je potřeba, aby se ve školách o tomto tématu učilo napříč všemi předměty, nejen jako jeden předmět. Toto téma musí prostupovat celým systémem, aby studenti pochopili jeho provázanost a důležitost v širším měřítku.

Projekt "Civil Society and Youth for Inclusive and Sustainable Development through Circular Economy in North Macedonia" je financovaný Evropskou unií. Na projektu spolupracují Člověk v tísni, ARNO, LEAD a Ekovita.
Vznik tohoto materiálu je financovaný Evropskou unií. Za jeho obsah je zodpovědný výhradně Člověk v tísni a nemusí nutně odpovídat pohledu Evropské unie.