10 věcí, které byste měli vědět o současné situaci v Idlíbu

10 věcí, které byste měli vědět o současné situaci v Idlíbu

Člověk v tísni začal pomáhat v syrské provincii Idlíb na konci roku 2012. Od té doby zde lidem poskytuje jídlo, podporuje vzdělávání a zemědělství, dává jim možnost vydělat si peníze a je také partnerem pro místní úřady. Člověk v tísni je připraven okamžitě reagovat i na nadcházející humanitární krizi dodávkami jídla a finanční podporou pro ty, které boje vyženou z jejich domovů. Díky šestileté zkušenosti s prací přímo v Idlíbu máme přehled o situaci na místě a můžeme tak odpovědět na 10 zásadních otázek. 

1. Kde je Idlíb?

Idlíb je jednou ze 14 samosprávných jednotek v Sýrii (podobně jako české kraje). Leží na severozápadě Sýrie na hranici s Tureckem a je asi dvakrát větší než Lucembursko.

2. Kdo v Idlíbu žije?

Před válkou zde žilo asi 1,5 milionu lidí. OSN odhaduje, že v současné době má Idlíb asi 3 miliony obyvatel, z nichž zhruba polovina byla nucena několikrát utéct z domova před válkou. Zhruba 50 % zdejší populace jsou děti a ovdovělé ženy. Je tu spousta lidí z Aleppa, Východní Ghúty, Homsu nebo Dárá (těch oblastí, nad kterými převzala kontrolu vláda v rámci vyjednávání s opozicí nebo je dobyla). Z těchto měst byly desetitisíce lidí (civilisté i ozbrojenci) hromadně přepravovány autobusy do Idlíbu.

3. Proč se dnes o Idlíbu mluví?

Idlíb je jednou z mála povstaleckých bašt v Sýrii. Syrská vláda a její spojenci hodlají proti rebelům a jejich podporovatelům tvrdě udeřit. Mnoho analytiků věří, že po Homsu, Aleppu, Východní Ghútě a Dárá je právě toto poslední bitva syrského konfliktu.

4. Co se na místě děje právě teď?

Syrská vláda se s podporou Ruska a Íránu chystá proti Idlíbu zahájit vojenskou ofenzivu. Vidí v tom šanci zničit zbytky opozice a věří, že její porážka by znamenala ukončení syrské války.

5. Jaký dopad bude mít ofenziva na civilisty?

OSN odhaduje, že v případě útoku by mohlo být vysídleno až 800 000 lidí. V hustě osídlené provincii si útoky s největší pravděpodobností vyžádají velké množství obětí a spoustu vážných zranění.

6. Kam uprchlíci půjdou?

V Turecku je v tuto chvíli přes 3,5 milionu syrských uprchlíků, hranice je v podstatě uzavřená. Do lidí, kteří se ji pokouší nelegálně překročit, se střílí. Pro Turecko je prioritou zabránit další uprchlické vlně, takže se v současné době diskutuje o vytvoření “bezpečných zón” poblíž turecké hranice. Překročení bojové fronty a přechod do oblasti kontrolované vládou pro civilisty automaticky znamená smrtelné nebezpečí.

OSN vyzvala k vytvoření humanitárních koridorů, pomocí nichž by se civilisté mohli dočasně evakuovat do bezpečnějších oblastí. V současné době se zdá, že jedinou oblastí, do níž by mohli civilisté utéct, by bylo Tureckem ovládané území v severní Sýrii, které ale nejspíš nezvládne poskytnout útočiště tak velkému množství lidí.

7. Jak se lidem v Idlíbu žije?

Příliv uprchlíků je v podstatě nepřetržitý. Přeplněné tábory a provizorní příbytky jsou všude, největší uprchlické tábory jsou u tureckých hranic. Není výjimkou potkávat zde lidi, kteří se museli kvůli bojům stěhovat už pětkrát.

8. Jaká je v Idlíbu humanitární situace?

Idlíb se potýká s akutní podvýživou - 1,6 milionu lidí v provincii se spoléhá na potravinovou pomoc. Přísun potravin a léků, které na místo proudí přes hranici s Tureckem, nestačí.

Pro většinu lidí, zejména pro uprchlíky, je život těžký - spoléhají se na pomoc humanitárních organizací a příjmy z jakékoliv práce, kterou si zvládnou najít. Zemědělská produkce se výrazně snížila a ceny potravin se naopak násobně zvýšily.

Školy jsou zde buď zničené, nebo poškozené, a mnoho dětí je již celá léta mimo vzdělávací systém. Lidé také často nemají kde bydlet, takže spousta z nich žije ve stanech nebo neformálních táborech. Světová zdravotnická organizace varuje, že v Idlíbu v ohrožených oblastech funguje méně než polovina zdravotnických zařízení.

9. Jakou pomoc civilisté v Idlíbu potřebují?

Dvě třetiny místních (zhruba 2 miliony lidí) potřebují nějakou formu humanitární pomoci. Jejich největší potřeby souvisí s obživou a příjmy – lidé totiž nemají dost peněz, aby si mohli nakoupit jídlo a další základní potřeby. Školy, nemocnice a civilní infrastruktura byly poškozeny nebo zničeny a přístup k základním službám je pro místní velmi omezený. Humanitární organizace se snaží zmírnit utrpení těch nejpotřebnějších, ale není v jejich silách vyřešit celou humanitární krizi v celé její šíři.

10. Jsou v této oblasti islamistické skupiny?

OSN odhaduje, že na místě je zhruba 30 000 ozbrojených rebelů, z nichž 10 000 považuje za teroristy. Většina místních se ale o jejich záležitosti nestará. Je to částečně proto, že ty nejbrutálnější skupiny útočily na instituce, vyhrožovaly lidem, omezovaly je na osobní svobodě a vraždily je. 

Autor: Člověk v tísni