10 věcí, které jsem naučila při své práci jako terénní sociální pracovnice
Publikováno: 30. 4. 2015 Doba čtení: 1 minuta
- Vystoupila jsem z komfortní zóny a poznala jiný svět. Je to svět, který společnosti není tolik příjemný, i když se jí také týká… Mě udělal šťastnější a našla jsem opravdové hodnoty života, které chci ctít.
- Zničit předsudky, které se ve společnosti drží. Slova jako „nepřizpůsobivý“ nebo prohlášení typu „ to bude zločinec po rodičích“, ty mě dnes obtěžují a přitom jsem si jich dříve ani nevšimla.
- Informace znamenají moc. Ať už se jedná úřady, exekutory, školy a všech možné instituce, mají všechny moc jen díky informační převaze. Lze to připodobnit k posledním odstavcům ve smlouvách, ale v tomto případě se nikdo neobtěžuje Vás informovat. Proti této moci nejsme skoro nikdo připraven bojovat.
- Z toho vyplývá, spoléhat se jen na sebe, protože rodina ani přátelé často nepomohou. Teda pokud z toho také něco nemají. Je to smutné, jak dnes lidé ignorují své nejbližší a ženou se za nesmysly. A takový člověk já už nebudu.
- Mít vždy otevřenou mysl k tomu, abych pochopila druhé a dokázala se do nich vcítit. Nechci se ohlížet se na jejich minulost, chci žít teď a tady a doopravdy poslouchat co říkají.
- Být kreativní v řešení různých věcí. Protože pokud je něco definováno jako problém, opravdu se to problémem stane. Pokud ale člověk hledá cestu, jak se tomuto vytváření problémů vyhnout, nakonec cestu najde. Věřím, že cesta je cíl, aby si člověk uvědomil, co získal. A že jediný, komu můžeme být vděční, jsme my, protože my bojujeme za svůj život. Stejně, jako naši klienti, které motivujeme ke splnění jejich cílů.
- Chápat, že každý z nás má svou cestu a já klienty jen doprovázím. Dnes už chápu, že každá cesta má ještě tisíc dalších cestiček, kterými je možné cíl naplnit. Jednoduše je potřeba nemít klapky na očích a přemýšlet o alternativách, protože možností je spousta a každý má tu svou cestu, která mu nejlépe sedí a za to ho nelze soudit.
- Být prospěšná společnosti, ve které žiji. To je již nějakou dobu náplní mého života a cítím to jako životní cíl. Když už tu na světě jsem tak nejen, že chci být šťastná jako občan, ale chci také žít ve šťastnější společnosti, která nebude tolik negativní. Mohla by být stejně jako já více přesvědčená, že vše, co nás trápí má řešení, ale musí se na něm tvrdě pracovat.
- Jednoduchý život znamená šťastný život. Jednoduše se odříznout od věcí, které nás trápí a nic nám nepřináší. Stojí za to jen ty věci, které můžeme ovlivnit.
- Zůstat pozitivní a rozdávat sílu a naději pokud je to jen trochu možné a není to falešná naděje. Protože, když má člověk naději a víru druhých, dokáže cokoliv!