10 věcí, které jste (možná) nevěděli o Afghánistánu

Zde je deset věcí, které jste o Afghánistánu možná nevěděli:

1. Afghánistán má jednu z nejmladších populací na světě.

V Afghánistánu žije přibližně 38 milionů lidí. Podle Populačního fondu OSN má Afghánistán jednu z nejmladších a nejrychleji rostoucích populací na světě - přibližně 67 % obyvatel je mladších 25 let. Průměrný věk 19 let řadí zemi mezi nejmladší na světě.

2. Kojenecká úmrtnost se snížila a průměrná délka života se zvýšila.

Na každých 1 000 dětí narozených v Afghánistánu v roce 2019 jich 60 zemře před svými pátými narozeninami.

Podle Světové banky však v roce 2000 činila úmrtnost dětí mladších pěti let 129 na 1 000 živě narozených dětí. Statistika z roku 2019 znamená, že kojenecká úmrtnost klesla asi o 50 %.

Zatímco v roce 2000 byla průměrná délka života při narození průměrného Afghánce 56 let, nyní se zvýšila na více než 64 let. A zatímco v roce 2000 připadalo na jednu ženu v průměru 7,5 dítěte, do roku 2019 se tento počet snížil na 4,3.

3. Výrazně se zlepšil přístup k toaletám a čisté vodě.

Údaje UNICEF ukazují, že zatímco v roce 2001 mělo přístup k soukromým latrínám jen 21,8 % obyvatel, v roce 2021 již více než 50 % Afghánců nemuselo sdílet toalety s jinými domácnostmi. Kromě toho mělo v roce 2001 jen 28,2 % Afghánců přístup ke zlepšeným zdrojům pitné vody, jako jsou vodovody, studny, vrty, chráněné prameny nebo balená či dovážená voda; v roce 2020 se toto číslo zvýšilo na více než 75 % Afghánců.

4. V celé zemi byly vybudovány tisíce kilometrů silnic.

V roce 2001, po letech konfliktu a nestability, měl Afghánistán maximálně několik stovek kilometrů zpevněných silnic. Za posledních 20 let byly na zlepšení stavu silnic vynaloženy tři miliardy USD a podle Wikipedie má nyní Afghánistán 17 903 kilometrů zpevněných silnic, které umožňují pohyb zboží, služeb a osob po celé zemi, dosahují do odlehlých oblastí a vytvářejí spojení s městskými centry.

5. Velkého pokroku bylo dosaženo v oblasti vzdělávání a gramotnosti.

V roce 2001 navštěvovalo základní školu pouhých 773 000 dětí, v roce 2018 to bylo již více než 6,5 milionu. Podle organizace Human Rights Watch se počet dětí ve školách všech stupňů zvýšil z 0,9 milionu v roce 2001 na 9,2 milionu v roce 2017 - z toho 39 % tvoří dívky. Na konci roku 2003 bylo v Afghánistánu přibližně 27 000 učitelů, v roce 2021 jich bylo 220 000.

Zatímco v roce 2001 nebyly podle údajů Světové banky ve školách téměř žádné dívky, v roce 2011 dosáhl počet afghánských dívek navštěvujících první třídu svého maxima - 65 %. Současné ukazatele však ukazují, že vzdělanost dívek klesá. Podle časopisu Time klesl do roku 2015 počet dívek v první třídě na 57 %. Statistiky UNICEF uvádějí, že v Afghánistánu nechodí do školy přibližně 4,2 milionu dětí, z toho více než 2,2 milionu dívek.

Podle údajů UNESCO činila v roce 2000 míra gramotnosti obyvatelstva staršího 15 let pouhých 28 %. Do roku 2010 se zvýšila na 31,4 % a o osm let později umělo číst a psát 43 % Afghánců. Současná míra gramotnosti odráží rozdíly mezi pohlavími: podle organizace Human Rights Watch umí číst a psát pouze 37 % dospívajících dívek, zatímco u dospívajících chlapců je to 66 %.

6. Většina obyvatel žije do dvou hodin od zdravotnického zařízení, klesá úmrtnost matek a novorozenců.

Afghánský systém zdravotní péče se v posledních několika letech neustále zlepšuje, zlepšuje se úroveň pokrytí zdravotní péčí v celé zemi a zvyšuje se počet zdravotnického personálu ženského pohlaví.

V roce 2002 Světová banka doložila 496 fungujících zdravotnických zařízení s 581 zdravotnickými pracovnicemi, včetně lékařů, porodních asistentek, lékárníků a zdravotních sester. V roce 2018 bylo podle Světové zdravotnické organizace celkem 3 135 fungujících zdravotnických zařízení, která zajišťovala přístup ke zdravotní péči do dvou hodin pro téměř 87 % obyvatel. Před dvaceti lety žilo v okruhu dvou hodin od zdravotnického zařízení poskytujícího minimální primární a sekundární péči pouze 9 % Afghánců.

Podle USAID se díky intervencím v oblasti zdraví matek snížil počet úmrtí matek v roce 2017 na odhadovaných 638 na 100 000 živě narozených dětí, což je o více než polovinu méně než v roce 2000. V roce 2000 bylo pouze 12 % porodů vedeno kvalifikovaným zdravotnickým personálem, zatímco v roce 2017 se toto číslo vyšplhalo na 59 % porodů. Úmrtnost novorozenců klesla od roku 2003 do roku 2018 z 53 na 23 na 1 000 živě narozených dětí.

7. Roste dostupnost mobilních telefonů, internetu i sociálních médií.

V lednu 2021 bylo v Afghánistánu něco přes 27 milionů mobilních telefonních přípojek, což pokrývalo 68,7 % celkové populace. Pro srovnání, v roce 2010 mělo mobilní služby pouze 35 % Afghánců.

Mezi lety 2020 a 2021 se podle datového portálu Datareportal zvýšil počet uživatelů internetu téměř o milion; v lednu 2021 bylo v Afghánistánu 8,64 milionu uživatelů internetu. V lednu 2021 bylo také 4,4 milionu uživatelů sociálních sítí, což představuje 11,2 % afghánské populace a nárůst o 800 000 oproti číslům z roku 2020.

Pokud jde o tradiční média, vládní statistiky ukázaly, že v Kábulu je 96 televizních kanálů, 65 rozhlasových stanic a 911 tištěných médií, v ostatních provinciích pak 107 televizních kanálů, 284 rozhlasových stanic a 416 tištěných médií. V roce 2019 bylo v Afghánistánu aktivních 1 879 médií.

8. Afghánské ženy zaznamenaly výrazný nárůst svého postavení.

Afghánské ženy a dívky dosáhly v posledních dvou desetiletích značných úspěchů. Mají lepší přístup k životně důležité zdravotní péči a pracují jako zákonodárkyně, soudkyně, učitelky, zdravotnice, státní úřednice, novinářky a vedoucí pracovnice v oblasti podnikání a občanské společnosti. Podle zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) chodí do školy 3,5 milionu dívek z celkového počtu zhruba 9 milionů studentů.

Díky změně ústavy je 27 % všech parlamentních křesel vyhrazeno ženám. Podle zákona je nyní 25 procent křesel v provinčních a okresních radách vyhrazeno ženám. Téměř polovinu z 9 708 zvolených členů rad pro rozvoj obcí v celé zemi tvoří ženy. Ženy zastávají funkce ministrů, náměstků ministrů a velvyslanců a tvoří přibližně 28 % zaměstnanců v organizacích občanské společnosti. Podle zprávy SIGAR se od roku 2001 výrazně zvýšilo také zastoupení žen v médiích.

BBC uvádí velký nárůst počtu žen v policejních úřadech - z pouhých 180 v roce 2005 na 3 560 v roce 2019 - a také zvýšení podílu soudkyň z pěti procent na 13 procent v letech 2007 až 2018.

Více žen pracuje také ve školství. Do roku 2018 tvořily ženy přibližně třetinu afghánských učitelů. Podle údajů afghánské vlády se počet studentek na vládních univerzitách mezi lety 2002 a 2018 zvýšil téměř sedmkrát, což je více než nárůst v tomto období u studentů-mužů.

9. Ekonomika - slibný začátek a zpomalující se ukazatele

Podle Světové banky, která sledovala příliv pomoci od roku 2002, si Afghánistán udržoval rychlý hospodářský růst a zlepšování důležitých sociálních ukazatelů po více než deset let. Mezi lety 2003 a 2012 dosahoval roční růst v průměru 9,4 %, a to díky rychle se rozvíjejícímu sektoru služeb, který byl podporován pomocí, a silnému růstu zemědělství. Od té doby řada faktorů hospodářský a sociální pokrok země zpomalila a v letech 2015 až 2020 poroste ekonomika ročně pouze o 2,5 %. Zpomalily se také výsledky v ukazatelích rozvoje, nebo se dokonce v některých případech obrátily.

Podle statistik Asijské rozvojové banky žilo v roce 2020 47,3 % obyvatel pod národní hranicí chudoby. V porovnání s lety 2011 a 2012 se jednalo o 38procentní nárůst.

10. Humanitární situace se zhoršuje

Podle OCHA OSN potřebuje humanitární pomoc polovina všech Afghánců (více než 18,4 milionu), včetně 10 milionů dětí, které potřebují okamžitou pomoc, aby přežily. Čtrnáct milionů lidí v Afghánistánu - třetina obyvatel - čelí nedostatku potravin, uvádí Světový potravinový program. Z toho dva miliony dětí již trpí podvýživou

Téměř 2,6 milionu Afghánců je již registrováno v zahraničí jako uprchlíci, 85 % z nich se nachází v Íránské islámské republice a Pákistánu, uvádí UNHCR. Podle OSN je v zemi přibližně 5,5 milionu Afghánců vysídlených z důvodu násilí, politických nepokojů, chudoby, dopadů klimatických změn a nedostatku ekonomických příležitostí. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že od začátku letošního roku bylo nuceno opustit své domovy téměř 550 000 Afghánců. Většina Afghánců zůstává vysídlena v rámci země a 80 % z nich jsou ženy a děti.

OSN očekává, že se humanitární situace v zemi zhorší v důsledku velkého sucha, nástupu zimy a pandemie koronaviru.