14. ročník Příběhů bezpráví připomene osmičkové výročí s důrazem na Únor 1948

14. ročník Příběhů bezpráví připomene osmičkové výročí s důrazem na Únor 1948

Ve čtvrtek 1. listopadu se v pražském kině Lucerna uskuteční slavnostní zahájení 14. ročníku projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Během večera budou předány Ceny Příběhů bezpráví třem pamětníkům za jejich odvážné postoje a vzdor vůči komunistickému režimu. Téměř 400 zapojených škol si letos bude vybírat z nabídky čtyř filmů, které se tematicky vztahují ke komunistickému státnímu převratu v roce 1948. Školy obdrží také unikátní deskovou výukovou hru Operace Paměť, přibližující netradiční formou konkrétní osudy lidí, kteří aktivně vzdorovali komunistickému režimu v Československu.

Za 13 let existence projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách, uspořádaly školy po celé České republice 7 844 projekcí, kterých se zúčastnilo přes 320 000 žáků. Také v letošním roce se na stovkách českých základních a středních škol během listopadu uskuteční filmové projekce doprovázené besedami s pamětníky, historiky i filmaři s tematikou moderních československých dějin. Žáci a studenti dostanou tentokrát příležitost dozvědět se především, co předcházelo osudovým událostem z února 1948, jaký byl jejich průběh a důsledky pro směřování naší země na dalších čtyřicet let.

K aktuálnosti odkazu událostí, které znamenaly ztrátu demokracie a svobody, říká ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota: „Mladí lidé by si měli uvědomit, že demokracie není samozřejmá, že je třeba o ni pečovat. Je to důležité zejména v době, kdy je oslabována. A k tomu v České republice dochází. Naše společnost se jakoby vzdává některých prvků demokratického systému. Politika se stává doménou antisystémových populistů, demagogů a xenofobů. Nejen z jejich strany dochází k relativizaci zločinné podstaty předlistopadového režimu. Mnozí politici ve společnosti rozdmýchávají napětí a přitom přiživují různé nejistoty a strachy. Je omezována svoboda masových médií, která by měla nezávisle kontrolovat fungování demokratického zřízení.“ 

Unikátní desková hra Operace Paměť a nový dokument

Zapojené školy v letošním roce obdrží novou výukovou hru Operace Paměť, která vznikla pod hlavičkou projektu Příběhy bezpráví. Formou stolní hry přibližuje žákům a studentům konkrétní osudy lidí, kteří se v období let 1945 - 1989 zachovali statečně a postavili se komunistickému režimu v Československu. Zápletka hry spočívá v tom, že všechny soubory s příběhy pamětníků uložené v digitálním historickém archivu napadl počítačový virus Kremlin Horse a poškodil databázi. Úkolem hráčů je poskládat jednotlivé příběhy dohromady a pomocí získaných žetonů vytvořit co nejsilnější antivirovou ochranu.

Hra byla vytvořena k příležitosti „osmičkových výročí“ a obsahuje 36 karet s portréty a osudy pamětníků, herní plány, pravidla a žetony. Může se do ní zapojit celá třída. Každý hráč má kartu s jedním příběhem a jeho úkolem je obhájit před ostatními, proč by zrovna tento konkrétní příběh měl zůstat zachován pro budoucí generace a ochráněn před ničivým virem. 

Letos si mohou zapojené školy vybírat z nabídky čtyř filmů. Tentokrát se tematicky vztahují ke komunistickému státnímu převratu v roce 1948. Nejnovějším z nich je krátký střihový dokument Karla Strachoty Právě se vracím z Hradu, který bude premiérově uveden během slavnostního zahájení v kině Lucerna. Jde o obrazovou esej sestavenou z archivních filmových záběrů, která přináší svědectví o tom, jak přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii, a zároveň nabízí otázku, nakolik je odkaz tehdejších událostí aktuální i dnes. Součástí letošní nabídky je také snímek Jan Masaryk a třetí republika. Jde o zkrácenou verzi dvoudílného dokumentu přibližujícího osobnost diplomata a politika Jana Masaryka včetně jeho poválečného politického angažmá. Ve výběru je i dokument Ztracená duše národa: Ztráta tradice Olgy Sommerové, který odhaluje na základě osudů dvou perzekuovaných sedláků zločinnost komunistického režimu, či snímek Případ Dr. Horáková v režii Jana Mudry, přibližující mimo jiné roli komunistické propagandy při vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou.

Zároveň budou zapojeným školám také dostupné online dva díly seriálu Stream.cz Slavné dny – Den, kdy vzniklo Československo a Den, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda.

Studentské týmy se opět setkají s pamětníky totality

Nový film Karla Strachoty či desková hra Operace Paměť nejsou jedinými aktivitami Příběhů bezpráví, které v letošním roce reflektují osmičková výročí. Událostem roku 1948 je tentokrát věnováno například i téma „Paměť roku 1948“ projektu Z místa, kde žijeme, do něhož je zapojeno deset týmů ze základních a středních škol. Ty na jaře letošního roku pátraly po tom, jak na přelomové události roku 1948 vzpomínají jejich rodinní příslušníci a další pamětníci z jejich okolí, co se o nich mohou dozvědět z městských kronik nebo dobových regionálních tiskovin, a tyto příběhy následně zaznamenaly. Mladí lidé, kteří se již narodili do svobody a demokracie, se v průběhu pátrání osobně setkali s těmi, kteří většinu života prožili v totalitě. Tématy jednotlivých týmů v letošním roce bylo například znárodnění rodinného podniku Petrof či zmapování průběhu roku 1948 na konkrétní škole. 

V rámci osmičkových výročí proběhl také koncem června, v předvečer Dne památky obětí komunistického režimu, originálně pojatý pietní akt s názvem Den Příběhů bezpráví. Na Střeleckém ostrově v Praze vypustili desítky studentů na Vltavu 248 plujících lampionů se jmény lidí, kteří byli u nás během komunistické totality popraveni z politických důvodů. Na video z akce, které již zhlédlo přes 115 tisíc lidí, se můžete podívat zde.

Na sobotu 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii), je pak připraveno na Jungmannově náměstí v Praze veřejné promítání filmů z produkce Člověka v tísni a s tematikou moderních československých dějin. 

10. ROČNÍK CENY PŘÍBĚHŮ BEZPRÁVÍ

Během slavnostního zahájení 1. listopadu od 19:00 v kině Lucerna budou oceněni lidé, kteří statečně vzdorovali komunistickému režimu. Ceny předají nedávno propuštěný politický vězeň z Ázerbájdžánu Rasul Jarafov, novinářka a moderátorka Daniela Drtinová a publicista a spoluautor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století Adam Drda. Cena Příběhů bezpráví je výjimečná tím, že osobnosti nominují mladí lidé do 30 let. Laureáty pak vybírá studentská porota. Součástí večera bude také vystoupení Karolíny Ruppertové s dětským sborem, který vede.

Letošními laureáty Ceny Příběhů bezpráví jsou:

František Rudl (*1946) absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po vojně byl krátce zaměstnán v Organizaci zahraničního obchodu Inspecta. Své pozice ihned začal využívat k pašování knih z exilových nakladatelství do Československa. Když ale bylo jeho ukrývání knih do krabic s pracím práškem odhaleno, o práci přišel a nakonec se několik let živil jako instruktor v autoškole. V roce 1978 podepsal Chartu 77 a dále ji šířil mezi své známé. V roce 1980 na něj StB vyvíjela stále větší tlak, během krátké doby přišel o práci, byl za nejasných okolností přepaden a perzekuce zasáhla i jeho rodinu. Spolu s rodinou byl nakonec v rámci akce Asanace vystěhován z Československa a zbytek života prožil v Rakousku. Cena bude udělena in memoriam.

Miloš Rejchrt (*1946) vystudoval Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Státní souhlas k výkonu duchovního povolání ale ztratil krátce po absolvování, už na podzim 1972. Až do pádu komunistického režimu se živil jako topič parních kotlů. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77 a v letech 1980 – 81 byl také jejím mluvčím. V hledáčku StB se ale ocitl už dříve díky svým vazbám na sledované disidenty. Na své okolí Miloš Rejchrt výrazně působil i skrze hudbu – už od základní školy psal vlastní písně s křesťanskými texty a v dospělosti se stal jednou z hlavních postav folkové hudební skupiny Berani.

Anna Honová (*1926) vystudovala ekonomickou střední školu. Ve svém rodišti, Uherském Brodě, nastoupila do potravinářské firmy Raciola pana Bruštíka. Pan Bruštík byl na začátku února 1950 zatčen, a krátce po něm byla uvězněna i Anna Honová, tehdy ještě Krmenčíková. Byla obviněná z opisování a šíření protistátních letáků, které se ve firmě Raciola přibalovaly do zásilek mířících do zahraničí. Dlouhé měsíce strávila ve vyšetřovací vazbě v obávané věznici v Uherském Hradišti a setkala se s nejkrutějšími vyšetřovateli. Celkem strávila ve vězení dva a půl roku, propuštěna byla v červnu 1952. Své politické postoje opět projevila v roce 1968, kdy byla jedním ze zakládajících členů regionální pobočky K 231.

Podrobné informace o projektu Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách naleznete na www.pribehybezpravi.cz. Zde naleznete mapu zapojených škol.

Kontakty:

Karel Strachota – ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách

777 787 930, karel.strachota@jsns.cz

Filip Šebek – mediální koordinátor projektu Příběhy bezpráví

776 160 952, filip.sebek@jedensvet.cz

Autor: Jeden svět na školách