26 dotazů pro ředitele JSNS: co podle něj chybí společnosti, které zvíře je nejvíce politické a která politická přesvědčení hodil za hlavu
Publikováno: 11. 5. 2021 Doba čtení: 3 minutyKarel Strachota, zakladatel a ředitel Jednoho světa na školách, odpovídal na 26 otázek týdeníku Respekt.
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Čáp! Vždyť kolem jeho hnízda mnoho let probíhá fascinující politický provoz. Čapák, jak čapímu hnízdu říká jeho stvořitel, je nejlepší projekt, který kdy vymyslel. Zřejmě proto k jeho financování přizval celou Evropu. Co sejde na tom, že podvodem. Nápad na čapí projekt přišel na stvořitele v pražské zoo, když čekal ve frontě na krmení koz. Mohl tedy postavit Kozlín (s kozlem zahradníkem), ale je to Čapák.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Pocházím z malé vesnice, v mém okolí politiku nikdo nesledoval. Zásadním formativním momentem bylo setkání s rodinou Bedřicha Fučíka, spisovatele, překladatele a politického vězně padesátých let. Ve mlýně, do kterého jezdili na víkendy a prázdniny, jsem trávil spoustu času. Jeho zeť Jindřich Pokorný, zakladatel Kolegia pro podporu nezávislé vědy, umění a vzdělání, mi trpělivě zprostředkovával témata, o kterých jsem do té doby nevěděl vůbec nic. Seznamoval jsem se s disentem a později se v něm sám začal angažovat.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Jednoho letního dne, časně ráno, mě budí maminka, musíme jít rychle nakupovat. Před vesnickým krámkem je plno, lidé nakupují do zásoby základní potraviny, hlavně mouku. Někteří pláčou. Slyším slovo válka. Je srpen 1968, začíná vojenská okupace Československa.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Pár dní poté projížděly naší vesnicí vojenské konvoje. Starší soused (mně bylo šest, jemu jedenáct) měl výborný nápad. Kousek od silnice jsme si z balíků slámy postavili bunkr, vzali vzduchovky a mířili na projíždějící vojenská auta. Někdo z vesnice to řekl mamince, která pro nás přiběhla. Objímala mě a zároveň bila, brečel jsem, ona taky.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
V poslední době, v souvislosti s narůstající polarizací společnosti, často zaznívá, že je potřeba respektovat názory opačné strany, snažit se o vzájemné porozumění a podporu. Nemyslím ale, že bych měl hledat společné porozumění s někým, kdo účelově lže, nabádá k násilí a šíří nenávist. Snažím se pochopit motivaci, východiska a příčiny takových postojů, respektovat je však neumím a nechci.
6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?
Je-li moc opak bezmoci, tak pocit moci zažívám docela často. Můžu ovlivňovat dění kolem sebe, třeba i ve zdánlivých drobnostech. Tuhle možnost se snažím využívat celý svůj dospělý život.
7. A kdy jste se cítil obzvlášť bezmocný?
Vždycky když vážně onemocněl někdo z blízkých.
8. Kdyby svět za rok skončil, co byste si do té doby dal za úkol?
Nevím, takovou situaci si nedokážu představit. Svět za rok neskončí, a kdyby snad ano, dopředu to vědět nebudeme. Jednou ale určitě skončí putování každého z nás po tomhle světě a všichni stojíme před otázkou, co bychom do té doby měli stihnout.
9. Jste raději pro, anebo proti?
Být pro je spojené s pocitem, že se věc, které se to týká, vyvíjí tak, jak si přeju. Je mi tedy příjemnější být pro. Nezřídka ale bývám proti. V takových situacích se zároveň snažím ostatním přiblížit to, pro co jsem.
10. Která politická přesvědčení jste hodil za hlavu?
Nevybavuju si žádná, která bych hodil za hlavu, tedy se jich úplně zbavil. U některých jsem se ale časem posunul. Například jsem přesvědčený o potřebě více regulovat globální trh.
11. Mohl byste políbit někoho, kdo podle vás špatně volí.
Bezpochyby se často líbám s těmi, kdo volí jinak, což neznamená, že volí špatně. U polibků, které jsou spíše obdobou podání ruky, jsem takhle zřejmě pozdravil i ty, kdo z mého pohledu volí hodně špatně. U polibků v důvěrnějších a intimnějších vztazích se to zatím nestalo, a věřím, že u toho zůstane.