8 let + 2 měsíce války na Ukrajině. Zhruba stejný počet lidí, jako má Austrálie potřebuje humanitární pomoc

8 let + 2 měsíce války na Ukrajině. Zhruba stejný počet lidí, jako má Austrálie potřebuje humanitární pomoc

Publikováno: 29. 4. 2022 Doba čtení: 5 minut

Letošní ruská invaze na Ukrajinu vedla k nepředstavitelnému lidskému utrpení, a to v zemi, kde od roku 2014 přetrvává rozsáhlá humanitární krize. Za pouhé dva měsíce byl každý čtvrtý Ukrajinec nucen opustit svůj domov, mnozí z nich utíkali před výbuchy a za zvuku sirén. Humanitární pomoc v současné době naléhavě potřebuje 15,7 milionu Ukrajinců a celkově ji bude následujících měsících potřebovat více než 24 milionů lidí, což je počet obyvatel rovnající se Austrálii.

Nevybíravé ostřelování a bombardování obydlených oblastí, zabíjení civilistů, ničení nemocnic, škol a další civilní infrastruktury je každodenní realitou pro miliony lidí. Podle nové zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) z 25. dubna činí počet civilních obětí od 24. února letošního roku 5 840, z toho 2 729 mrtvých a 3 111 zraněných. Více než 47 % (2 759) všech dosud potvrzených obětí bylo zaznamenáno v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, kde civilní obyvatelé čelí nejtěžším bojům.

Většinu zaznamenaných civilních obětí způsobilo použití výbušných zbraní s širokou dopadovou plochou, včetně ostřelování těžkým dělostřelectvem, raketovými systémy s vícenásobným odpalováním a leteckými údery. OHCHR se domnívá, že skutečné počty obětí jsou podstatně vyšší, protože informace z míst, kde probíhají intenzivní boje přicházejí se zpožděním a hodně zpráv ještě není potvrzeno.

Nejrychleji rostoucí uprchlická krize na světě od druhé světové války

Válka způsobila nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi na světě od druhé světové války. Z Ukrajiny uprchlo více než 5,2 milionu lidí a jejich počet se rovná obyvatelům Norska. Ti hledají bezpečí a útočiště v jiných zemích světa, z toho 90 % z nich jsou ženy. Na Ukrajině je odhadem 7,7 milionu vnitřních uprchlíků. Téměř dvě třetiny všech dětí na Ukrajině byly vysídleny. Z výzkumu, který provedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) mezi 11. a 17. dubnem vyplývá, že nejméně 60 % vnitřně vysídlených osob tvoří ženy. Největší počet vnitřních uprchlíků (přibližně 2 850 000) se stále nachází na západní Ukrajině.

Více než polovina vnitřních uprchlíků (převážně na východě Ukrajiny) hlásí nedostatek některých potravin: 28 % rodin s dětmi mladšími pěti let uvádí, že od invaze mají problémy s nedostatkem jídla pro děti. Mezi nedostupné potřeby patří finanční hotovost a celkový přístup k penězům. Dále také léky a zdravotnické potřeby. Odhaduje se, že v období od března do srpna 2022 bude potřebovat pomoc s potravinami a zdroji obživy přibližně 10,2 milionu lidí na celé Ukrajině.

Z aktuálně vysídlených osob se 15 % plánuje v příštích dvou týdnech vrátit do svých domovů. Tito lidé směřují převážně do Kyjeva a na sever země. 8 % celkové populace uvedlo, že jejich domovy byly zničeny útoky. IOM odhaduje, že zpět do svých domovů vrátilo již 2,8 milionu lidí a průměrná délka pobytu mimo domov je zhruba 30 dní. Návrat může být pouze dočasný, či trvalý. Průzkum, který na začátku března provedla organizace HelpAge International (dlouhodobý partner ČVT na Ukrajině) ukazuje, že 99 % starších lidí v Doněcké a Luhanské oblasti neplánuje opustit své domovy.

Organizace spojených národů již dříve uvedla, že se každý den do země vrací 30 000 Ukrajinců. Celkově se od invaze na Ukrajinu vrátilo již více než 870 000 lidí.

Útoky na vodu

Kvůli ruským útokům na vodohospodářskou infrastrukturu a výpadkům elektřiny nemá přístup k vodě odhadem 1,4 milionu lidí na východě Ukrajiny. Dalších 4,6 milionu obyvatel země k ní má přístup omezený. UNICEF odhaduje, že dalším 4,6 milionům lidem na celé Ukrajině hrozí ztráta přístupu k vodovodnímu potrubí. V období od března do srpna 2022 bude potřebovat na Ukrajině pomoc v oblasti vody, sanitace a hygieny přibližně 13 milionů lidí.

Přispějte do SOS Ukrajina:

70 % útoků na všechna zdravotnická zařízení na světě se stalo na Ukrajině.

K více než 70 % útokům na zdravotnická zařízení na celém světě v letošním roce (164 z 226) došlo na Ukrajině. WHO uvádí, že útoky na zdravotnická zařízení, dopravu, personál, pacienty, zásoby a sklady nepřestávají a v období od 23. února do 26. dubna si vyžádaly 73 mrtvých a 52 zraněných. Tyto útoky připravují lidi o naléhavě potřebnou lékařskou péči. Výsledkem je, že každá třetí domácnost s alespoň jednou osobou s chronickým onemocněním si na Ukrajině nemůže zajistit léky a péči, uvádí WHO. Odhaduje se, že v období od března do srpna 2022 bude na Ukrajině potřebovat zdravotní pomoc přibližně 12,1 milionu lidí.

Nepřátelské akce mají dopad na 3,6 milionu dětí

Ministerstvo školství a vědy na Ukrajině uvedlo, že k 26. dubnu bylo v celé zemi poškozeno 1 397 vzdělávacích zařízení, z toho 102 jich bylo zničeno. Nepřátelské akce mají dopad na 3,6 milionu dětí v důsledku celostátního uzavření škol a vzdělávacích zařízení. Schopnost učit se je u dětí vážně ovlivněna vystavením traumatům a psychickému stresu souvisejícímu s konfliktem. To vede ke zvýšenému riziku, že děti přestanou chodit do školy a dalším negativním vlivům.

Devastující dopad na ekonomiku

Válka má rovněž devastující vliv na ukrajinskou ekonomiku. Mezinárodní měnový fond (MMF) předvídá, že ukrajinská ekonomika v letošním roce poklesne o 35 %. Ukrajinský premiér Denys Šmihal uvedl, že ekonomické ztráty v důsledku probíhající vojenské ofenzívy mohou přesáhnout 1 bilion dolarů. Podle březnového celostátního průzkumu provedeného společností Rating Group navíc od začátku války přišlo o práci přibližně 53 % zaměstnaných Ukrajinců.

Kromě toho se podle vládních odhadů zveřejněných 25. března očekává, že na Ukrajině bude oseto o 22 procent méně zemědělské půdy než v loňském roce. Celková zemědělská produkce by mohla klesnout až o 25–50 procent. To je způsobeno omezením jarní výsadby, poškozenou úrodou a snížením zisku v důsledku nedostatku hnojiv a pohonných hmot.

Za těmito obrovskými čísly stojí konkrétní lidé se svými osobními příběhy. Nespočet nevinných lidí, včetně lidí starších, žen, dětí a osob se zdravotním postižením se stalo terčem nesmyslných útoků a utrpení. Lidé v obléhaných městech se musí dlouhé dny skrývat ve sklepích, často bez přístupu k vodě, jídlu, zdravotní péči a bez možnosti utéct. Všichni si přejí, aby se co nejdříve vrátil mír a oni mohli opět žít tak, jak žili ještě před dvěma měsíci.

Autor: Petr Štefan, Člověk v tísni

Související články