Někdy se toho na člověka sesype tolik, že projít do dalšího ročníku na střední škole je stejné jako zdolávání Mount Everestu v pantoflích. Problémy doma, tréma z písemek a ústního zkoušení, nebo prostě jenom pocit, že se všechno hroutí. S Adrianou jsme se potkali v době, kdy to měla podobně. Naše společná cesta nebyla jen o doučování, ale také o tom, jak to všechno ustát.
Dneska má Adriana velký kus cesty za sebou a já jsem moc ráda, že se rozhodla o své zkušenosti podělit.
Jak dlouho jsi službu poradenství pro mladistvé využívala a s jakým očekáváním jsi do služby přicházela?
„Využívala jsem poradenství od října 2023, což je lehce přes dva roky. Očekávala jsem finanční pomoc a pomoc při škole, hlavně motivaci dokončit studium.“
Můžeš popsat svou tehdejší rodinnou situaci?
„No. Situace byla náročná. Babička byla na mě sama, měla mě v péči od tří let. Mamka to totiž nezvládla kvůli svým psychickým problémům, se kterými se dodnes léčí. Finanční situace byla, a i teď je náročná, protože babička má důchod, který není velký. Do školy jsem dojížděla do Litvínova. Babička chtěla, abych dostudovala, hledala pomoc a našla organizaci Člověk v tísni, na kterou se potom obrátila.“
Co pro Tebe bylo nejtěžší překonat?
„No asi kontakt s lidmi. Bylo pro mě těžké seznámit se s cizími lidmi, protože jsem introvertní. Měla jsem strach, jak to bude vydat.“
Co pro Tebe bylo v komunikaci s pracovnicí nejdůležitější?
„Asi rada při škole. Že se můžu svěřit se svými problémy a nestydět se za ně. Dana vždy komunikovala příjemně a přátelsky. Neměla jsem pocit, že ji otravuju a mohla jsem se kdykoli ozvat.“
Jaký moment nebo aktivita Ti utkvěl v hlavě a proč?
„Asi aktivita, kde jsme byli v Plzni. Jeli jsme tam na dva dny, přespávali tam. První den jsme byli v Zoo a Dino parku, druhý den jsme šli do Techmanie. Našla jsem si tam kamarádky z Bíliny, protože jsme tam jeli společně. Bylo to skvělé, nikdy jsem v Techaminii nebyla, velmi mě to zaujalo a užila jsem si hodně srandy. Počasí se také vydařilo, protože jsme jeli o letní prázdniny.
No a pak i okamžik, kdy mě Dana podpořila na mém maturitním plesu. Byla tam po celou dobu a já jsem cítila oparu. Moc jsme si ples užili. Ráda na něj vzpomínám.“
V čem Ti spolupráce nejvíce pomohla?
„Nejvíc mi pomohla s finanční situací, protože jsem byla zařazená do stipendijního programu a po celou dobu jsem plnila podmínky pro čerpání stipendia. Poté mi pomohla s dokončím maturitního studia – měla jsem doučování na češtinu a angličtinu. Nezvládla jsem všechny části zkoušky, musela jsem opakovat didaktický test z češtiny. Dana se mi věnovala, procvičovala se mnou didaktické testy a problémové učivo. V září jsem maturitu udělala, pak mi Dana pomáhala s hledáním práce. Hodně mi pomohlo sepsat životopis, pak ho rozeslat firmám. Trénovali jsme pohovor, abych věděla, co mě může čekat.“
Kdybys měla tu moc, co bys ve službě pro dospívající změnila?
„Asi bych zvýšila měsíční částku stipendia, protože jsem někdy měla problém zaplatit jízdné do školy a nějaké další pomůcky.“
A kterou dovednost nebo radu, kterou jsi získala díky službě, využíváš dodnes?
„Dala jsi do toho maximum, nevyčítej si to.“
„Jdi dál.“
„Zhodnoť, co ti to přineslo.“
Jaké jsou Tvé plány do budoucna?
„Můj plán je jít do práce – za dva dny nastupuji do firmy zaměřující se na automobilní průmysl. Vydělat si peníze, abych měla vlastní bydlení. Začít si postupně šetřit - chci rodinu a mít peníze na nějaké mimořádné výdaje.“
Projekt reg. č. CZ.03.02.02/00/22_017/0001045 , "Zapoj se Ústecko" je spolufinancován Evropskou unií.
