Afghánistán potřebuje i veterináře – pomáháme na zemědělských školách
Publikováno: 4. 9. 2014 Doba čtení: 2 minuty
Náš zemědělský vzdělávací program probíhá už na vice než 140 středních zemědělských školách ve všech provinciích Afghánistánu. V jeho rámci pomáháme nejen zaměstnancům škol a studentům, ale také se snažíme propojit školy z různých provincií, tak aby mohly sdílet své zkušenosti a znalosti.
Od roku 2013 rozjíždíme projekt školních farem, na kterých se studenti učí základní principy podnikání v zemědělství a které zároveň slouží jako doplňkový zdroj příjmu pro školy. V květnu 2014 jsme uspořádali workshop pro výměnu zkušeností mezi podnikatelskými týmy ze tří škol podporovaných Zemědělským vzdělávacím programem. „V průběhu dvoudenního workshopu začalo být jasné, že škola v Samanganu má potíže, protože nemá vlastního veterináře. Jedním z největších problémů při provozu drůbežích farem v Afghánistánu jsou nemoci kuřat, protože veterináři jsou jen obtížně dostupní,“ říká koordinátorka Člověka v tísni Pia Jensen.
O dalších 400 kilometrů na jihovýchod v provincii Ningarhar leží škola v Surkhroodu, která se v posledním roce rychle rozrostla. Člověk v tísni škole pomohl vybudovat zázemí pro praktické zemědělské vzdělávání včetně skleníku a experimentálních záhonů. A v této škole mají i další výhodu, která v Samanganu není…
Řešení pro školu v Samanganu
Dr. Islamuddin ze školy v Surkhroodu je zkušený veterinář, který ve škole pomáhá s chovem drůbeže a králíků. Také tam vyučuje předměty spojené s veterinární medicínou. Když zjistil, že kolegové v severním Afghánistánu potřebují pomoc, nabídnul jim své zkušenosti. Zařídili jsme tedy cestu do Samanganu a Baghlnu pro ředitele školy, Dr. Islamuddina a našeho vlastního experta na podnikání v zemědělství.
Ve škole v Samanganu bylo 30 studentů ve třídách po asi 12 lidech proškoleno v základních veterinárních dovednostech a odpoledne Dr. Islamuddin školil obchodní tým o výrobních procedurách a možných problémech. Školní farma v Samanganu nedávno ukončila první fázi produkce s více než 700 kuřaty, což se dá považovat za velký úspěch.
Ředitel školy v Samanganu Mohammad Farhad ví, že bude zapotřebí dalších zkušeností. „Byla to naše první sezóna a stále se máme co učit. Na workshopu jsme diskutovali o tom, jak snížit provozní náklady a další výdaje. Na to se chceme zaměřit i v další sezóně,“ vysvětluje své plány.
Afghánistán a zemědělské vzdělávání
Afghánistán je převážně zemědělská země. V zemědělství je zaměstnáno asi 80% práceschopných obyvatel a tento sektor generuje dvě třetiny HDP. Desítky let konfliktu ale bránily investicím a do dnešních dnů zakonzervovaly středověké zemědělské metody, kvůli kterým farmáři využívají jen primitivní nástroje a nemají téměř žádný příjem. Aby afghánské zemědělství srovnalo krok se světem, tamní vláda zřídila desítky zemědělských středních škol a snaží se vychovat novou generaci pokrokových zemědělců, kteří postupně rozvinou celý sektor. Ale tyto školy jsou ve stejné patové situaci jako samotní afghánští farmáři – mají nedostatek zdrojů, zkušených učitelů a málo kompetentní vedení. Studenti se tak často naučí jen velmi málo a potřebují pomoci.