Antiislamismus je bratrem antisemitismu
Publikováno: 16. 1. 2015 Doba čtení: 3 minuty
Politická hnutí s padajícími preferencemi zavětřila příležitost. Úsvit přímé demokracie, který se v prosinci podle agentury STEM propadl ke dvěma a půl procentům, opustil čím dál hůře fungující téma Romů a začal na Facebook od Nového roku sázet fotky zakuklenců. Skupina Islám v České republice nechceme svolala demonstraci, na níž se mezi řečníky vystřídali členové Severočechů, Úsvitu, České suverenity nebo ODS. Toto příležitostné uskupení by mohlo zůstat bez povšimnutí, kdyby jeho aktivity nerámovaly prezidentovy výroky o genetické závislosti muslimů na zemích původů, doporučení deportací nebo přirovnání půldruhé miliardy muslimů k nacistům.
Smutné srovnání s vystupováním prezidentů Francie nebo Itálie, kteří varovali před nebezpečím populismu, nebo s německou kancléřkou odsuzující antiislámské „předsudky a nenávist“, ovšem nemůže zastřít fakt, že strany s protiislámskou agendou jsou dlouhodobě na vzestupu. Útoky islamistických teroristů jim jen pomáhají zařadit vyšší rychlost. Řada evropských populistických, nacionalistických, libertariánských i konzervativních stran navrhuje obnovení trestu smrti (francouzská Národní fronta), zakazuje ve školních jídelnách podávání alternativy k vepřovému masu (Dánská lidová strana), stavění mešit (Švýcarská lidová strana), navrhují zvláštní zacházení s muslimy (britský UKIP) a německými městy každý týden pochodují desetitisíce Evropských patriotů proti islamizaci Západu (PEGIDA).
Česko představuje pro antimuslimskou agendu zemi zaslíbenou, a to navzdory nepatrné skupině lidí hlásících se k islámu. Nebo možná právě kvůli tomu. Podle volební kalkulačky EUvox 2014 hodnotí islám jako největší ohrožení hodnot svojí země právě obyvatelé Česka. Češi dokonce ohrožení islámem pociťují dvakrát silněji než Francouzi či Nizozemci, kteří mají s muslimy přímou zkušenost. Počet fanoušků facebookové stránky Islám v České republice nechceme přesáhl 109 tisíc a „díky událostem ve Francii rosteme,“ konstatovali potěšeně její administrátoři.
Nikdo nechce zlehčovat reálné problémy v soužití s chudými přistěhovalci ani potřebu upozorňovat na hrozby militantních džihádistů vracejících se z bojů za Islámský stát (ISIS) nebo zarážející toleranci poměrně velké části muslimů k sebevražedným útokům. Naopak, tyto negativní jevy je třeba dobře pojmenovat a co nejlépe řešit. Problém ovšem je, že řadě českých i evropských politiků, novinářů a velké části společnosti schází schopnost odlišit násilnosti islamistických a teroristických skupin od postojů dalších muslimů a islámských autorit, neřkuli schopnost vidět různé náboženské a kulturní podmíněnosti. Antiislámští aktivisté sice často zdůrazňují, že kritizují „radikální islám“, ale v druhé větě už Korán přirovnávají k Mein Kampfu.
Pro řadu lidí je překvapující, že nábožensky motivované teroristické činy na území EU nedosahují podle Europolu ani dvě procenta. Médii zarámovaná „intuice“ mluví jinak, ale podle dat je největší hrozbou separatismus a levicový a pravicový extremismus. Mediální mix zvěrstev bojovníků ISIS či Boko Haram s nábožensky motivovanými teroristickými útoky v Evropě, s úzkostí z budoucnosti a krizí identit představuje ingredience pro nebezpečný politický koktejl.
S ohledem na dění mimo Evropu se dá očekávat přenášení bezpečnostní nestability i do EU, ale pro její zvládnutí je třeba zároveň vidět i hrozby, které přicházejí zevnitř. Naší neschopností vidět zásadní problém v zavádění zvláštních opatření vůči skupině obyvatel definované náboženstvím jdeme na ruku teroristům; malování nepřátel a strašáků za našimi hranicemi a přizpůsobování veřejných politik jejich stínu je cesta k nesvobodě. Historická zkušenost s jednou údajně nekompatibilní kulturou a náboženstvím by pro nás měla být dostatečnou výstrahou. Pro začátek stačí, když si v názvech některých iniciativ vyměníte jediné slovo. Jak vám zní „Antisynagoga, o.s.“, iniciativa „Židovství v ČR nechceme“ nebo „První velká protižidovská demonstrace v ČR“?