Arménie: Ústavní změny jsou krokem zpět
Publikováno: 21. 1. 2016 Doba čtení: 4 minuty
Ačkoliv se informace o stavu lidských práv v Arménii objevují v zahraničních médiích jen zřídka, např. ve srovnání se sousedním Ázerbájdžánem, lidskoprávní situace v zemi je alarmující a poslední vývoj nevyvolává přílišné naděje na její zlepšení. Naopak je stále více patrné, že se arménský režim snaží spíše o omezení občanských svobod než o demokratizaci společnosti a zavedení standardů právního státu.
Zatím posledním příkladem nezájmu tamního režimu o dodržování základních demokratických principů je referendum o změnách ústavy, které proběhlo 6. prosince loňského roku. Referendum doprovázela nejen obvinění z volebních podvodů, ale také útoky na některé novináře a nezávislé volební pozorovatele.
Opozice, stejně jako představitelé občanské společnosti, odsoudila ústavní změny především jako pokus vládnoucích špiček o upevnění své moci vybudováním systému vlády jedné strany. Změny předznamenávají přechod od prezidentského k parlamentnímu systému, což má především umožnit současnému prezidentovi Serži Sarkisjanovi udržet se u moci v roli premiéra, neboť současná ústava mu znemožňuje ucházet se potřetí o prezidentský post. Nová ústava rovněž nahrává vládě absolutní většiny v parlamentu, což bezesporu favorizuje Sarkisjanovu vládnoucí Republikánskou stranu.
Podle místních obhájců lidských práv povedou ústavní změny také k porušování základních občanských práv a svobod. Právník Hajk Alumjan hovoří například o ustanovení, které umožní zabavit občanovi majetek bez soudního příkazu, což je porušením práva na soukromé vlastnictví. Pan Alumjan se dále domnívá, že nová ústava oslabuje práva osob umístěných ve vazbě.
Podle obhájce lidských práv Avetika Išchanjana bude však rozhodující způsob zavádění ústavních změn do praxe. Podle jeho názoru bylo dodržování ústavy problematické i doposud a lze tedy stěží očekávat, že v případě nové ústavy se tento přístup změní.
Právě uplynulý rok se obecně vyznačoval dalším zhoršením situace na poli lidských práv v Arménii. V červnu byly brutálně potlačeny protesty proti zvýšení cen elektřiny, během nichž byly také zatčeny desítky lidí. Podobný scénář se opakoval i v souvislosti s protesty proti ústavní reformě. Podle Helskinského občanského sdružení Vanadzor Arménie navíc drží ve svých káznicích minimálně 12 politických vězňů.
Ve snaze podpořit arménskou občanskou společnost a její snahy o demokratizaci země a dodržování lidských práv, začíná v Arménii působit Centrum pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni, jehož projekty se nyní zaměří především na zvyšování povědomí arménské společnosti o jejích občanských právech a svobodách.
