Ázerbájdžánské volby? Vyhrají peníze

BAKU/PRAHA Dům za šest milionů dolarů se 155 luxusními byty ázerbájdžánská vláda dostavěla v červenci letošního roku. Nastěhovala do něj své věrné novináře, kteří v provládních médiích velebí vládu a svého prezidenta Ilchama Alijeva. Stalo se ale něco velmi zvláštního. Několik bytů získali novináři z opozičních sdělovacích prostředků – z novin Azadliq, Yeni Musívat a Bizimyol. 
"To, že profesionálové z nejrůznějších médií žijí v jednom domě, svědčí o tom, že v Ázerbájdžánu neexistuje žádná politická diskriminace žurnalistů," prohlásila poté vítězně hlava státu. 
Někteří opoziční novináři zbystřili. Aoznačili celou transakci za špinavou předvolební korupci. Ten, kdo přijal krásný byt, podle nich vyměnil svobodu slova za levné bydlení. "Jen někteří novináři v sobě našli odvahu odmítnout nabízený byt," prohlásil smutně šéfredaktor listu Azadliq Rachim Gadžijev. Byty se tak staly významnou součástí prezidentské kampaně favorita a stávajícího ázerbájdžánského prezidenta Ilchama Alijeva, který reprezentuje dynastii Alijevů v nejvyšší funkci už deset let. 
"Kampaň vlastně zahájili už začátkem roku. Někoho zavřeli, jiné podplácejí, jako důchodce, kterým před měsícem zvýšili o 10 procent penze, některé zastrašují. Jejich původní idea byla, aby k volbám žádná opozice v Ázerbájdžánu nebyla. Jenže to se jim nepovedlo. Jsme tu přece my," usmívá se mladý devětadvacetiletý Rasul Jafarov, právník, rebel, expert na lidská práva a happeningy, v současnosti jeden z hlavních představitelů – jak on sám říká – nové generace ázerbájdžánské opozice. V Praze se zastavil na své cestě po Evropě, během které přesvědčuje na ázerbájdžánské ropě a plynu závislé Evropany, aby si to s podporou Alijevova klanu rozmysleli. Přitom přiznává: "Na revoluci to zatímnevidím, do Vánoc určitě ne. Ale tak do pěti let je reálná." 
I podle Centra monitoringu Rjaj až 82 procent respondentů pokládá Alijeva za člověka, který nejlépe dokáže hájit jejich zájmy. Kandidátz Národní rady demokratických sil Džamil Gasanli získá maximálně pět procent hlasů, zbývající nedosáhnou ani na jedno procento. 
Odkojený Svobodou Rasul Jafarov založil a vede Klub lidských práv. Má ale smůlu. Jeho organizaci ázerbájdžánské úřady odmítají zaregistrovat kvůli formálnímnedostatkům. Rasul je ale klidný, vytrvalý a rozhlasovou stanicí Svoboda odkojený muž. 
"Jako dítě jsem chodil k babičce, která měla stále ucho na rádiu. Poslouchala "Svobodu". A říkala mi: Poslouchej kluku taky, ať v tobě něco zůstane. Tak asi zůstalo," vzpomíná. V roce 2012 ho za jeden z jeho povedených happeningů Sing for Democracy, kterými protestoval proti uspořádání soutěže Eurovize v Baku, vyloučili z právnické fakulty. Teď realizuje další – předvolební Art for Democracy. Cestovní kancelář Alijev Vyslanci prezidenta Alijeva i jejich úhlavní nepřátele z nové generace ázerbájdžánských rebelů včetně Rasula Jafarova objíždějí především státy EU a lobbují za své zájmy. 
Pravda, představitelé Alijevova režimu na služební cesty mají mnohem víc peněz, a tak i dárky, které rozdávají evropským politikům, jsou hodnotnější. Mohli si dovolit platit například za jednu přednášku německého poslance Michaela Fuchse až 7 tisíc eur. Kromě toho hradí často zájemcům letenky do Baku i pobyty v drahých hotelích. Ročně si kavkazské pohostinnosti v Baku užívá kolem 40 evropských poslanců. Mezi klienty cestovní kanceláře "Alijev tour" jsou i čeští obdivovatelé východní despocie. 
"Nadstandardní vztahy některých českých poslanců s ázerbájdžánskou stranou hrají roli. Nemusí to být hned úplatek, ale i vyznamenání, obyčejný metál. Jeden z autorů rezoluce, poslanec Hamáček (ČSSD – pozn. red.), dostal před časem vyznamenání ázerbájdžánského prezidenta Alijeva," řekl v únoru LN senátor Jaromír Štětina. 
Odpůrci režimu často končí za mřížemi. "V současnosti evidujeme 142 politických vězňů v Ázerbájdžánu. 19 z nich dostalo doživotí. Je mezi nimi i dvaasedmdesátiletý muž a jeho syn. Obvinili je z vraždy, ale důkazy na to nejsou. Sedí, protože byli členy opoziční Národní fronty," konstatuje Rasul, který těmto lidem shání advokáty a jejich rodinám peníze na to, aby přežily. 
Miliardy kubíků za to stojí V roce 2018 by měl být dokončen tzv. Jižní koridor Transadriatického plynovodu, kterým od roku 2019 má do Evropy proudit ázerbájdžánský plyn. V roce 2025 bude Ázerbájdžán schopen exportovat minimálně 50 miliard metrů krychlových plynu a větší část z tohoto objemu zamíří do Evropy. Realizace tohoto projektu je pro EU důležitější než pár naivních rebelů. 

Článek vyšel 5.10.2013 v Lidových novinách