Bez duševního klidu se děti nemůžou návratit k běžnému životu. Další newsletter
Publikováno: 11. 11. 2023 Doba čtení: 4 minutyTento newsletter byl odeslán 11. 11. 2023. Přihlaste se k odebírání novinek a zajímavého dění v Tísni.
Vážené čtenářky a čtenáři,
zdravím vás po dalších dvou týdnech. Dnes mám připraveny zprávy z Nepálu po ničivém zemětřesení, hezký příběh z Etiopie, aktualitu z Rumunska. Přepis rozhovoru o Náhorním Karabachu a taky článek o tom, jak pomáháme dětem utíkajícím před válkou vyrovnat se s vlastními duševními problémy.
Co se zrovna děje? Tři nejžhavější články z posledních dvou týdnů
Po ničivém zemětřesení v Nepálu pomáháme s okamžitou obnovou výuky.
Nepál postihlo nejničivější zemětřesení od roku 2015. Situace v regionu je velmi vážná, nejméně 153 lidí zemřelo a dalších 349 bylo zraněno. Většina obyvatel se ze dne na den ocitla bez přístřeší.
Jak se v Etiopii uživit prodejem výrobků z kůže.
Fasika vyrábí a následně prodává produkty z kůže. Po dlouhou dobu takto podnikala bez větších finančních a podnikatelských znalostí. Nyní se díky kurzu v rámci našeho projektu její podnikatelské schopnosti rozvíjí. Fasika si založila obchod a svoji firmu řídí lépe.
Projekty na podporu rumunského Banátu převezme od začátku roku 2024 Hnutí DUHA Jeseníky.
Člověk v tísni na konci roku 2023 ukončí svoje působení v rumunském Banátu. Projekty na podporu českých občanů přebere a bude nadále realizovat Hnutí DUHA Jeseníky, které je v projektu již několik let aktivně zapojeno a v Banátu dlouhodobě působí.
Práce bude dlouhodobá, většina lidí utrpěla trauma. Jedno téma ze světa, které by nemělo zapadnout
Po bleskové vojenské akci ázerbajdžánské armády na konci září 2023 uprchlo z Náhorního Karabachu přes 100 tisíc Arménů. Díky naší stálé přítomnosti v arménském Jerevanu a Goris jsme mohli na vzniklou uprchlickou krizi okamžitě zareagovat.
Před pár dny jste se vrátil z Arménie. Mohl byste popsat, jak to momentálně na místě vypadá?
Prvních deset dní po vpádu ázerbájdžánské armády bylo opravdu těžkých. Lidi, kteří masivně opouštěli region, se ze dne na den ocitli bezprizorní mimo domovy, a to hlavně na jihu Arménie v provincii Sjunik. Arménská vláda nějakým způsobem zareagovala, otázka zůstává, zda dostatečně rychle.
Mohli by se uprchlíci vrátit? Když necháme stranou, že by nejspíš stejně odmítli, protože začlenění mezi Azery je pro ně nemyslitelné.
Vrátit by se nejspíš mohli. Podle posledních informací, které mám, tam Ázerbájdžán plánuje pětiletý integrační plán, což zní ale dost úsměvně, protože tam už nemají koho integrovat. Vláda Ázerbájdžánu proklamuje, že tam budou s lidmi, kteří zůstanou, pracovat. Ale nevím, jak moc lze věřit diktátorskému režimu. Většina vysídlených obyvatel Karabachu se nejspíš nevrátí. Kdyby chtěli, nejspíš by museli přijmout ázerbájdžánské občanství, což pro naprostou většinu z nich nepřipadá v úvahu.
Více o situaci v regionu i naší práci na místě si přečtěte v celém rozhovoru Veroniky Pitthardové na zpravodajském portálu iDnes.cz. Za možnost sdílení obsahu redakci děkujeme.
Pokud dítě nemá duševní klid, nemůžeme vůbec uvažovat o návratu k běžnému životu. Dobrá zpráva před koncem
Počáteční šok dětí s maminkami, které uprchly před ruskou agresí z Ukrajiny do Čech, tišila naděje v rychlý konec utrpení. Časem o ni ale většina přišla a jejich psychický stav se mnohdy ještě zhoršil. Těžko se vracejí k běžnému životu, vyrovnávají se ztrátou někoho z blízkých, děti nemají kamarády, zájem o školu ani o nic dalšího.
„Sofii chyběl člověk, se kterým by si mohla promluvit. Tatínek zůstal na Ukrajině, maminka tady musí rodinu uživit sama, tráví proto v práci celé dny a přichází domů vyčerpaná velmi pozdě večer. Sofie tak zůstala ve svých 13 letech na vše sama. Snažíme se pro ni vytvořit bezpečnou podporu, aby věděla, že se má na koho obrátit. Podporujeme její vlastní odolnost a pracujeme s obavami, které ji trápí. Podobně spolupracuji i se starším chlapcem, který v Česku zůstal úplně sám. Jeho matka musela odjet zpět na Ukrajinu, aby se postarala o raněného manžela,“ doplňuje Olena.
Podle zpětné vazby z našich kurzů víme, že děti díky novým poznatkům umí lépe pojmenovat a zpracovat své emoce. Učíme je strategiím, jak pracovat s traumatem a emocemi, aby se jim lépe komunikovalo, a těší nás, že se pak také lépe cítí v kolektivu i v Česku obecně.
„Pokud dítě nemá duševní klid, nemůžeme vůbec uvažovat o jeho úspěšné integraci, adaptaci, návratu k běžnému životu.“
Na závěr
Hledáme kolegy a kolegyně. Přidej se k nám.
V Česku jdeme proti přirozenému stavu krajiny. Požáry i povodně budou stále častější. Poslechněte si nový díl podcastu Mimo zorné pole.
Jestli jste se dočetli až sem, tak mám velikou radost. Pokud se vám newsletter líbí, doporučte ho ostatním. Přihlásit se mohou třeba na tomto odkazu: https://bit.ly/odber-newsletteru-cvt Tak zase příště!