Boje s Islámským státem v Marawi vyhnaly z domovů stovky tisíc osob. Nejvíce zasáhly mladé lidi, kteří nyní usilují o obnovu města

Boje s Islámským státem v Marawi vyhnaly z domovů stovky tisíc osob. Nejvíce zasáhly mladé lidi, kteří nyní usilují o obnovu města

Nor-Ali se narodil 24. května 2017. V ten den byla jeho rodina na útěku ze svého domova, který musela náhle opustit kvůli ozbrojenému konfliktu ve filipínském městě Marawi. Rozhodli se odejít do Maulu, kde měli příbuzné, ale vojáci jim neumožnili vstup do města. „Během chůze, to bylo ještě před naší cestou do Maulu, už jsem měla bolesti, takže jsem si musela každou chvíli zastavit a odpočívat. Když jsme se rozhodli pro útěk, věděla jsem, že brzy porodím. Manžel mi nemohl pomoci, protože se musel starat o našeho staršího syna Norjamena,“ popisuje matka Nor-Aliho.

Dítě porodila během cesty, ale to bohužel nebyla jediná zkouška, která rodinu čekala. Do Maulu nakonec dorazili, ale v domě příbuzných zůstali pouhé 4 dny. Museli se vydat na další cestu, protože město Maul čelilo obléhání. Útočiště nakonec našli v evakuačním centru v Piagapu. Příběh této rodiny bohužel není ojedinělý - válka o Marawi totiž vyhnala z domovů celkem 359 680 lidí.

Rebelové, kteří se hlásili k samozvanému Islámskému státu, ovládli město na konci května 2017. Konflikt se naplno rozhořel ve chvíli, kdy filipínská armáda spustila operaci k dopadení jednoho z předních islamistů, kterému se podařilo zmobilizovat spřízněnou teroristickou skupinu. Největší městská válka v novodobé historii Filipín trvala celých 6 měsíců a způsobené škody se odhadují na 20 miliard filipínských pesos (8,7 miliard Kč). Většina rodin se nebude schopna během příštích měsíců vrátit do svých domovů, protože velká část města byla takřka srovnána se zemí.

Člověk v tísni (ČvT) vyslal na místo v září roku 2017 humanitární tým, aby reagoval na akutní potřeby konfliktem postižených obyvatel. Díky finanční podpoře dárců z Klubu přátel ČvT a aktivní pomoci místních neziskových organizací tým ČvT pomohl nejzranitelnějším obyvatelům zasaženým konfliktem – mladým lidem, kteří tvoří téměř 50 % obyvatelstva města Marawi.

Chybějící doklady znemožňují dětem zápis do škol

Spousta lidí se nyní potýká s chybějícími osobními dokumenty, které jim mohou pomoci získat přístup k pomoci od státu, dětem pokračovat ve školní docházce či v jednání s místními úřady a při hledání nového bydlení či zaměstnaní. Na základě existujících dat se ukázalo, že osoby bez osobních dokladů se stávají mnohem častěji obětmi obchodu s lidmi a zejména mladí lidé mohou být snadno rekrutování do místních ozbrojených skupin,“ říká Monika Kolomazníková, koordinátorka humanitární pomoci ČvT na Filipínách. „Člověk v tísni spolupracuje s místním týmem advokátů, kteří poskytují právní podporu lidem, kteří přišli o své dokumenty a pomáhají jim s jejich obnovením,“ dodává.


Problémy se ztrátou dokumentů má i páťák Ati, který v současné době žije se svými rodiči v evakuačním centru. Chodí do hostitelské školy společně s dalšími dětmi z evakuačního centra, která je jim naštěstí k dispozici. Bohužel do ní ale nemůže být oficiálně zapsaný, protože mu chybí tzv. referenční číslo, což mu v budoucnu může způsobit mnoho komplikací. „Můj učitel ve škole mi stále připomíná, že je potřeba mít referenční číslo. Dokonce kvůli tomu navštívil školu v sousedním městě, kde se snažil vyhledat některého z učitelů mé předchozí školy. Ale nepodařilo se mu to. Já stále doufám, že jednou své referenční číslo získám a budu se moci na svou školu zapsat,“ říká Ati. Kromě právní podpory ČvT dodává studentům školní uniformy, které jim pomáhájí zajistit bezpečný přístup do škol, protože je armáda díky nim jasně rozpozná. Součástí podpory studentů je i psychosociální pomoc, která je po traumatizujícím válečném prožitku zcela klíčová.

Řada mladých lidí postižených konfliktem se snaží aktivně zapojit do rehabilitace válkou zničeného města a umožnit návrat vnitřně přesídleným obyvatelům. Často se však potýkají s nedostatkem podpory pro své aktivity a snahu se podílet na obnově válkou zasažené oblasti. Člověk v tísni proto založil koordinační skupinu pro mládežnické organizace, kde se mohou mladí lidé potkávat a společně diskutovat o svých plánech na pomoc svým sousedům. V průběhu dvou setkání již tyto mládežnické organizace navrhly řadu projektů, které se pokusí v roce 2018 realizovat a přispět tak obnově krizí zasažené oblasti.

Autor: Monika Kolomazníková