Bojíme se, že nás zadrží, máme rodiny, říká běloruský aktivista

Publikováno: 5. 8. 2013 Doba čtení: 4 minuty
Bojíme se, že nás zadrží, máme rodiny, říká běloruský aktivista
©

Minsk/Praha 4. července (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Dlouhá léta bylo náplní práce Bělorusa Alese Bjaljackého pomáhat lidem, které režim Alexandra Lukašenka neoprávněně poslal do vězení či vyhodil z práce. Nakonec se ale ocitl na jejich místě. Právě dnes jsou to dva roky od zadržení šéfa největší běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna v Minsku kvůli údajným daňovým únikům. Soud mu vyměřil 4,5 roku vězení. 

„Moc nám chybí. Je to pro nás opravdu těžká doba,“ řekl v rozhovoru pro ČTK Bjaljackého zástupce Valjancin Stefanovič.


Zprávy o Alesovi mají jeho přátele jen zprostředkovaně. Ve vězení ho smí navštěvovat pouze právníci a rodina. Manželka ho prý viděla naposledy na začátku roku, je totiž těžké se k němu dostat. „Zrovna před pěti dny mi ale poslal dopis. Psal, že v létě se to dá ve vězení přežít. O svém zdraví, ani podmínkách, ve kterých ho drží, se nezmínil. My ale víme, že má zdravotní problémy, hlavně s očima,“ popsal Stefanovič. Bjaljackého rovněž drží neustále v izolaci, aby nemohl být v kontaktu s ostatními vězni. „Je to taková forma nátlaku na něj,“ dodal zástupce šéfa organizace Vjasna. 

Padesátiletý Bjaljackij byl v listopadu roku 2011 odsouzen za přijetí finančních částek od zahraničních dárců, které shromažďoval na účtech v Polsku a Litvě. Nepřiznáním daně z příjmu údajně státu způsobil škodu přes 757 milionů běloruských rublů (1,8 milionu korun). Nešlo ale o jeho peníze, ale o finance pro Vjasnu. 

Informace o pohybu na účtech získala běloruská prokuratura od litevského ministerstva spravedlnosti a polské generální prokuratury. Tehdy se objevily spekulace, že Minsk získal některá data i z České republiky, toto podezření se ale nepotvrdilo. Předání těchto informací autoritářskému běloruskému režimu vyvolalo ve Varšavě a Vilniusu politický skandál. Oba státy totiž běloruskou opozici vždy podporovaly. Bjaljackému se omluvily a několik bankovních úředníku přišlo o svá místa, nicméně uvěznění běloruského aktivisty již nešlo zabránit. 

Bjaljackij nikdy přijetí peněz nepopíral. Jeho obhájci nicméně argumentovali tím, že nebyly jeho osobním majetkem, a tudíž dani z příjmu nepodléhají. Západní dárci peníze prostřednictvím organizace Vjasna posílali vězněným běloruským disidentům, které režim odsoudil za účast v protestech proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi. 

V souvislosti s Alesovým uvězněním byl čtvrtý srpen vyhlášen Mezinárodním dnem solidarity s občanskou společnosti a hnutím za lidská práva v Bělorusku a po celém světě se konají akce solidarity. Dnes ve čtyři hodiny odpoledne i v Praze, pod sochou svatého Václava na Václavském náměstí. 

Bjaljackého právníci se u běloruských soudů snažili, aby byl propuštěn nebo mu alespoň trest snížili. Nepovedlo se. „Stále doufáme, že by ho mohli pustit dříve. Závisí to i na vývoji dialogu mezi Evropskou unií a Běloruskem. EU se snaží, z běloruské strany jsme ale zatím neviděli žádné vstřícné kroky,“ říká Valjancin Stefanovič. Jak popsal, jeho šéf ve vězení pracuje v místní továrně, kde každý den kromě víkendu balí krabice. Když má volno, píše Bjaljackij knihy. 

Jednu o literatuře již sepsal, nyní prý pracuje na knize svých vzpomínek na 80. léta, kdy se začalo vyvíjet demokratické hnutí v Bělorusku a on začal se svými aktivitami. „V posledním dopise psal, že se cítí být velmi silný a snažil se i vtipkovat. Napsal mě i dalším kolegům milé věci. Čekáme na něj a moc nám chybí,“ dodal Stefanovič zlomeným hlasem. 

V Bělorusku, kde vládne pevnou rukou poslední evropský diktátor Alexandr Lukašenko, se toho podle Stefanoviče za poslední roky příliš nezměnilo. Političtí vězni jsou stále za mřížemi a zavíráni jsou i další lidé. K systematickým změnám nedochází a trestní zákoník je podle něj ještě přísnější než dříve, obsahuje například nové články o zločinech proti republice. 

„Uspořádat poklidnou demonstraci je nemožné. I proto mnoho mladých lidí organizuje protesty nelegálně, a poté jsou na pět až deset dní zadrženi,“ říká zástupce organizace Vjasna. 

Pro Bjaljackého lidskoprávní organizaci je toto období vůbec nejtěžším v její sedmnáctileté existenci. „Máme šéfa ve vězení a přišli jsme o naši kancelář. KGB naše aktivity neustále bedlivě sleduje,“ vypočítává Stefanovič. Všichni mají navíc obavy, že i oni by mohli skončit za mřížemi. „Každý se bojí. Jsme normální lidé, máme rodiny, děti. Ale my neděláme nic špatného. Jen bráníme lidská práva našich občanů,“ uzavřel mladý Bělorus. 

Proti zadržení Bjaljackého tehdy v roce 2011 protestovala i česká diplomacie. Bjaljackij je totiž jedním z nejznámějších kritiků Lukašenkova režimu. Organizaci Vjasna založil v roce 1996, o sedm let později ji běloruské ministerstvo vnitra odebralo úřední registraci. Zároveň je Bjaljackij viceprezidentem Mezinárodní federace pro lidská práva a držitelem ceny Lecha Walesy a ceny Homo Homini, kterou uděluje Člověk v tísni. Loni byl jedním z kandidátů na Nobelovu cenu míru a cenu Andreje Sacharova.

Zdroj: ČTK

Autor: Tereza Šupová, ČTK