Český rozhlas Plus natočil reportáž o help lince Člověka v tísni pro uprchlíky

Operátoři na help lince mluví rusky i ukrajinsky. Jak moc jsou v dnešní době Ukrajinci ochotní mluvit rusky, když se jedná o jazyk agresora?

To je specifikum Ukrajiny, že půlka národa hovoří ukrajinsky a polovina rusky. A někteří nikdy rusky mluvit nebudou, i když umí a rozumí. A ti druzí zase umí i ukrajinsky, protože měli jazyk ve škole, ale všude mluví rusky. V tuhle chvíli bychom to, myslím, měli akceptovat. Přitom mi volala jedna známá, česká učitelka, že ve škole dostali zákaz mluvit s dětmi rusky.

Na co se volající ptají nejčastěji?

Na bydlení a na to, jaké podmínky se pojí s dočasnou ochranou. Zajímá je, jestli se i po jejím obdržení budou moci vrátit na Ukrajinu. Protože hodně z nich se vrátit chce. A jakmile někteří slyšeli, že se ruští vojáci z jejich oblasti stáhli, začali se ptát, jestli už se mohou vrátit a co všechno pro to musejí udělat.

Také se ptají na věci kolem zdravotního pojištění, shánějí doktory, zdravotní pomůcky. Občas volají i Češi. Zjišťují, jestli jim můžeme finančně pomoci s ubytováním uprchlíků, s náklady na oblečení, jídlo nebo vybavení.

Když se Ukrajinci ptají, jestli se už můžou vrátit do své země, co jim odpovídáte?

Nedoporučujeme to. Situace je složitá. Sice to teď vypadá, že se ruská armáda stahuje, ale to může být ticho před bouří. Nebo tam může být za měsíc klid, těžko říct. Lepší je ale ještě vyčkat...

Poslechněte si reportáž Českého rozhlasu Plus:

Rozhovor reportérky Ivy Vokurkové s Alenou Čornou si můžete přečíst na irozhlas.cz.

úvodní foto: Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Ústí nad Labem