Vytipovat školy, které potřebují více finanční podpory než jiné, je správný krok. Cílenou pomoc od státu jich ale potřebuje daleko více, míní Ramajzlová
Publikováno: 22. 10. 2021 Doba čtení: 2 minuty
V délce zavření škol předstihlo v rámci EU Českou republiku jen Slovinsko. Jak navíc ukazují data Univerzity Karlovy, na jaře 2020 mohlo z výuky vypadnout až 80 tisíc dětí. Na žáky některých škol přitom ale uzávěra dopadla více než na jiné. K vyrovnávání vzdělanostních rozdílů vyčlenilo MŠ čtvrt miliardy korun. Každá škola měla obdržet 148 korun na dítě, přesto byl některým školám příspěvek navýšen. Jak pro Seznam Zprávy uvedla naše kolegyně Zuzana Ramajzlová, cílit peníze přímo na pomoc konkrétním školám je správný krok, zvýšit finanční pomoc by ale potřebovalo daleko více škol.
Výše příspěvku školám byla vyvozena na základě několika klíčových ukazatelů. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryše byl jedním z nejdůležitějších faktorů podíl nezapojených žáků do distanční výuky. Významnou roli sehrály také dlouhodobě slabé výsledky žáků v dané škole nebo problémy v organizaci distanční výuky. Nejpostiženější školy nakonec dostaly 740 korun na jednoho žáka.
Nejhůře dopadla distanční výuka na děti ze socioekonomicky znevýhodněných regionů
Rozdělení škol do kategorií odhaluje, ve kterých regionech dopadla na děti distanční výuka nejhůře. Nepříliš překvapivě dostaly nejvíce peněz školy v socioekonomicky znevýhodněných regionech – Ústeckém, Karlovarském, Moravskoslezském kraji. K těmto dvěma regionům, které ovšem vykazují nepříznivé výsledky dlouhodobě, Ministerstvo školství přiřadilo také kraj Liberecký. Jak pro Seznam Zprávy uvedla vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni Zuzana Ramajzlová, v Libereckém kraji se ale situace liší obec od obce:
„Na jednu stranu skvělé Semilsko nebo Jablonecko, na druhou Frýdlantsko nebo Nové Město pod Smrkem, kde aktivně pracujeme, protože tam žije mnoho sociálně znevýhodněných rodin,“ řekla.
Všechny děti mají nárok na stejně kvalitní veřejné vzdělání, přesto tomu tak není
Celkově Česká školní inspekce vytipovala 38 škol. V průměru mají tyto školy devět procent problematicky zapojených žáků do distanční výuky. Početnější skupina studentů pak opakovaně vykazuje vyšší míru absence v běžné výuce i horší výsledky v rámci výběrového testování. Ač mají všechny děti nárok na stejně kvalitní veřejné vzdělání, nerovnosti jsou v Česku nesmírně vysoké.
Jak navíc doplnila Ramajzlová, škol, které potřebují finanční i metodickou podporu, bude daleko více než oněch vybraných 38.
„Vytipování škol proběhlo na základě výběrových dat České školní inspekce. Vycházelo se z inspekčních zpráv, ale na některých školách se dělaly třeba před několika lety. Výběr je tím hodně limitovaný a my jsme apelovali na to, aby se pro rozdělení dalších financí z Národního plánu obnovy od ledna realizoval plošný sběr dat, který bude vázaný na distanční výuku,“ dodala pro Seznam Zprávy Ramajzlová s tím, že ale stát udělal správný krok tím, že finance nasměroval ke školám, které podporu skutečně potřebují.
