Člověk v tísni rozesílá kambodžským ženám osvětové zprávy přímo na mobil

„Službu jsem si zaregistrovala po návštěvě zdravotního střediska, kde mi o ní řekly sestřičky, teď dostávám jednu zprávu týdně s informacemi o hygieně, kojení i péči o dítě,“ vypráví Vy Channa, matka osmiletého chlapečka a tříměsíční holčičky. „Dozvěděla jsem se například, že musím vždycky po koupání dítěti kontrolovat pupík a zbytek pupeční šňury, aby se to nezanítilo. Před tím si však musím umýt ruce a celkově dodržovat zásady správné hygieny. Také jsem se naučila, jak dítě držet při kojení, a že mu do šesti měsíců nemám dávat jinou stravu než mateřské mléko,“ říká Vy Channa, která bezplatnou hlasovou službu dostává déle než jeden měsíc.

Stejně jako Channa je k mobilní službě  v současné době zaregistrováno okolo šesti a půl tisíce žen z dvou distriktů provincie Kampong Chhnanng. Člověk v tísni si šíření osvětových zpráv pomocí mobilních telefonů vybral kvůli jejich jednoduchosti a zásahu velkého počtu lidí. „Je velmi jednoduché šířit zprávy na podporu správných zdravotních praktik tímto způsobem. Asi devadesát procent místních rodin totiž vlastní mobilní telefon,“ říká terénní pracovník Člověka v tísni Makara.

Do šesti měsíců jen mateřské mléko, pak přikrmování kaší

Pozitivního efektu osvětových zpráv si už všimli i ve zdratovních střediscích. Oksang pracuje jako porodní asistentka ve zdravotnickém středisku Ampil Toek a má kromě péče o rodičky a novorozeňata také na starosti školení matek v postnatální péči.

„Všimla jsem si, že se znalosti matek, které dostávají hlasové zprávy, zlepšily. Matky nyní vědí lépe, jak se o děti starat, jak u nich poznat nemoci spojené s infekcí pupíku, i jak je správě kojit a čím je přikrmovat,“ říká Oksang.

#~gallery-1320~#

Používání mobilních technologií je jednou z metod šíření zdravotnické osvěty mezi kambodžskou populací. Avšak k vyvolání žádané změny chování v důsledku nově nabitých znalostí používá tamější tým Člověka v tísni i více tradiční techniky – například školí porodní asistentky a další pracovnice zdravotních středisek v různých praktikách péče o dítě a správné osobní hygieně. To vše dohromady totiž přispívá k bezproblémovému tělesnému i duševnímu vývoji dítěte a omezuje u něj možnost vzniku podvýživy, jejímiž zdroji není pouze nedostatek živin, ale také chybějící hygienické návyky, pití neupravené vody či průjmová onemocnění.

„Ženy se v průběhu kurzů dozví, proč je důležité, aby byly ve stravě zastoupeny všechny tři druhy živin, tedy tuky, cukry i bílkoviny, a naučí se připravovat výživná jídla pro své děti, které jim mohou dávat od šesti měsíců věku, do té doby totiž musí děti krmit pouze mateřským mlékem,“ vysvětluje Makara.  

Vzdělávat musíme i prarodiče

Jednou z matek, jež se školení zúčastnila, je i třicetiletá San Mom. Ta má tři odrostlejší děti a jednu dvacetiměsíční dceru, u níž změnila výživu podle doporučení školitelů. „Změna se dostavila za nedlouho. Dříve byla dcerka hodně nemocná, často měla 

teplotu nebo kašlala. Od doby, co jí dávám kaši z různých druhů zeleniny, se její zdraví zlepšilo. Má větší chuť k jídlu, není tolik nemocná a učí se rychleji. Vidím, že je také silnější a větší,“ popisuje San Mom.

Problém však může nastat tehdy, když bude muset maminka do práce a o její dítě se bude muset starat někdo z rodiny. „V oblastech, kde pracujeme, je úroveň vzdělání i životních standardů nízká. Aby mohli rodiče přes den pracovat, nechávají děti u prarodičů či jiných příbuzných, kteří neznají, jak by se o malé měli starat a čím je krmit,“ vysvětluje porodní asistentka Mousulmoul, proč je nutné vzdělávat také další členy rodiny.

A tohle, jak potvrzuje terénní pracovník Makara, je cílem nutričně-zdravotnického projektu Člověka v tísni. „Cílem je v komunitě rozšířit správné hygienické i výživové praktiky, a tak zlepšit zdraví dětí a snížit výskyt podvýživy,“ dodává.

Projekt je financován Českou rozvojovu agenturou a americkou organizací USAID.