Člověk v tísni  Migrace  Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

Foto:

Na konci roku 2015 bylo podle OSN celosvětově v pohybu nejvíc osob od konce 2. světové války. Své domovy muselo nuceně opustit celkem 65,3 milionů lidí. Za rok se počet uprchlíků nebo žadatelů o azyl zvýšil o pět milionů. Víc než polovina z nich pochází ze tří zemí: Afghánistánu, Sýrie a Somálska a polovinu z celého čísla představují děti. Nejvíc uprchlíků přijalo Německo, následují Spojené státy a Švédsko. Situace, kdy v důsledku válek, pronásledování a v touze po lepším životě přichází více osob ze třetích zemí, je však vnímána části české veřejnosti jako kritická. I proto předkládáme seznam základních otázek a odpovědí.

Odkud jsou lidé, kteří žádají v Evropě o azyl?

Podle Eurostatu hrálo v roce 2015 prim následujících pět zemí, odkud pocházelo nejvíc žadatelů o azyl (v sestupném pořadí, procenta vyjadřují podíl z celkového počtu žádostí) : Sýrie (28%), Afghánistán (14%), Irák (9 %), Kosovo (5 %) a Albánie (5%). Pokud se podíváme na statistiku blíž, uvidíme na ní dvě země bývalé Jugoslávie. Rodné země těchto žadatelů o azyl jsou Evropskou unií považovány za bezpečné (jejich žádosti nebývají úspěšné). Syřanů, kteří utíkají ze země postižené válkou, bylo v minulém roce ze všech žadatelů nejvíc – něco přes 362 tisíc osob. Z Afghánistánu zase utíkají zejména lidé, kteří v minulých 15 letech pracovali pro mezinárodní společenství, a kterým nyní při postupném návratu Tálibánu k moci hrozí pronásledování.  Z Eritrey utíkají uprchlíci před režimem – od roku 1993 tu nebyly demokratické volby a služba v armádě (povinná pro ženy i muže) může být nařízena na libovolně dlouhou dobu. V meziročním srovnání přibylo nejvíce žadatelů o azyl z Ukrajiny. 

 

Žadatelé o azyl v zemích EU podle pohlaví

Data byla získána ze serveru Eurostat. K procentuálnímu výpočtu byl použit výběr osmi zemí s největším počtem přicházejících migrantů (Sýrie, Afghánistán, Irák, Eritrea, Nigérie, Somálsko, Gambie, Súdán). Jako děti byli počítáni mladší 13 let včetně.

 

Jak se počet migrantů a žádostí o azyl  v Evropské unii měnil v čase?

Z grafu lze vyčíst, že počet vydaných povolení k pobytu v celé EU dosáhl maxima v roce 2012 a od té doby klesá. Naopak počet přijatých žádostí o azyl vykazuje mírně rostoucí tendenci do roku 2012. Výraznější změnu zaznamenáváme v roce 2015, kdy se počet žadatelů meziročně zdvojnásobil. Počet skutečně udělených azylů však tento nárůst přímoúměrně nekopíruje. Naopak v roce 2015 byl udělen azyl pouze každému čtvrtému žadateli, zatímco v roce 2012 získal azyl každý třetí.

Zdroj: Eurostat

 

Jak se vyvíjí počet žadatelů o azyl dle národností za posledních deset let? Od roku 2000 prudce vzrostl počet žádostí o azyl, který v roce 2014 kulminoval s počtem 131 310 osob. Oproti roku 2014 však počet žadatelů v roce 2015 zhruba o 13% klesl. Co se týče žádostí o azyl v Evropské unii, počet žadatelů se značně liší dle země jejich původu. Nejvíce žadatelů o azyl v EU pochází ze Sýrie. Zatímco počet přicházejících Syřanů a Rusů celkem výrazně klesá, počet Ukrajinců, Vietnamců a Kubánců žádajících o azyl se zvláště nemění. Srovnáme–li oba grafy, je patrné, že situace v České republice se od Evropské unie liší. Zatímco do Evropy proudí nejvíce lidí ze Sýrie, vybírají si jinou cílovou zemi a pro Českou republiku zůstává hlavní zdrojovou zemí azylantů Ukrajina.

Data pro rok 2015 jsou zatím pouze do července.

Zdroj: Eurostat

Kolik žadatelů o mezinárodní ochranu míří do České republiky? 

 

V roce 2015 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu podle statistiky Ministerstva vnitra ČR celkem 1525 osob, z toho byl azyl udělen 71 osobám a celkem 399 osob dostalo tzv. doplňkovou ochranu (možnost setrvat v ČR po dobu 1-3 let, dokud nepominou důvody žádosti). Na prvních třech místech podle státní příslušnosti se nacházeli žadatelé z Ukrajiny (694 žádostí), Sýrie (134 žádostí) a Kuby (128 žádostí).

 

 

 

 

 

 

  

 

 

Je současný počet žadatelů o mezinárodní ochranu něčím výjimečný?

Ne, není. Naopak, nejedná se ani zdaleka o největší počet žadatelů o azyl v novodobé historii Česka. V ČR žádalo zejména v průběhu 90. let o azyl mnoho občanů z bývalé Jugoslávie a bylo jim uděleno převážně tzv. dočasné útočiště, aby zde mohli zůstat po dobu trvání válečného konfliktu. Po jejich skončení se většina uprchlíků vrátila domů (v případě konfliktu v Kosovu se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034, kteří zde získali dočasné útočiště).  Významnější počty žadatelů z jiných zemí se pak objevily mezi lety 1998-2000, kdy v ČR požádalo o azyl celkově něco přes čtyři tisíce osob z Afghánistánu, azyl dostalo uděleno během těchto tří let celkem 57 žadatelů. Nejvýznamnější počet žadatelů o azyl u nás se objevil mezi lety 2003 a 2004, kdy zde žádalo o ochranu 15 856 z Kavkazské oblasti. Azyl získalo 1 až 2% všech žadatelů.

Následující graf sleduje vývoj celkového počtu migrantů v České republice v období od roku 2002 doposud. Zatímco v roce 2008 dosáhl počet migrantů maxima, od tohoto roku křivka prudce klesá až do roku 2013. V průběhu sledovaného období má počet žadatelů o azyl mírně klesající tendenci až do 2013. Data Eurostatu o počtu migrantů přicházejících do České republiky za rok 2014 bohužel ještě nejsou dostupná, proto nelze usoudit na stoupající či klesající tendenci, nicméně počet žádostí o azyl za rok 2014 činil 1156 osob. Z nahlédnutí do grafu lze říci, že neplatí přímá úměra mezi počtem žádostí o azyl a počtem migrantů, protože bez ohledu na výkyvy migrační vlny zůstával počet žádostí o azyl do konce sledovaného období stejný.

Zdroj: UNHCR

Jak je patrno z grafu Žadatelé o azyl v České republice zpracovaného dle Eurostatu, v průběhu posledních deseti let výrazně ubývá žadostí o azyl a to ze všech zobrazených zemí. V roce 2014 pocházelo nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu (tedy o azyl nebo doplňkovou ochranu) z Ukrajiny. Dále o mezinárodní ochranu žádali nejčastěji občané ze Sýrie (108 žadatelů), Vietnamu (64 žadatelů), Ruska (43 žadatelů) a Kuby (42 žadatelů). Celkově bylo nejvíce vyhověno žádostem, které byly podané ukrajinskými občany (82 případů), dále pak získalo azyl několik občanů Ruska, Běloruska, Barmy a Číny. Počet žádostí o azyl v České republice má klesavou tendenci. V roce 2013 dosáhl svého historického minima a kromě mírného nárůstu žádostí v roce 2014 dále pokračuje klesající trend.





Zdroje: Eurostat, UNHCR

Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem?

Uprchlíka definuje Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „jako člověka, který má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení“. O azyl může požádat každý, kdo o sobě tvrdí, že je uprchlík a žádá mezinárodní ochranu, ale ne každý žadatel o azyl je uznán uprchlíkem – na tento status neexistuje právní nárok a rozhoduje se o něm na základě vnitrostátní právní úpravy.

Ekonomický migrant oproti tomu opouští svou zemi víceméně dobrovolně a od příchodu do jiného státu očekává zlepšení své ekonomické situace, chce dosáhnout lepšího vzdělání nebo také z rodinných důvodů.

Podle odhadů UNHCR tvoří ekonomičtí migranti zhruba 40% všech příchozích, kteří v posledním roce zamířili do Evropy. Přibližně 60 % ze všech tedy tvoří žadatelé o azyl, kterým bude (nebo byl) status uprchlíků na základě zmíněné Úmluvy přiznán.

Pracuje Člověk v tísni v České republice s uprchlíky nebo dalšími migranty?

Organizace Člověk v tísni s uprchlíky (ani žadateli o azyl) v ČR nepracuje. V rámci organizace existuje informační a mediální program Migrace, který se zaměřuje primárně na spolupráci s novináři a poskytuje jim informační servis, například aktuální informace z oblasti migrace, zprostředkování kontaktu na migranty nebo zástupce nestátních neziskových organizací. Dále také pracuje s určitými skupinami migrantů ve snaze podpořit je v komunikaci s médii a s veřejností, a podporuje je v tom, aby se zapojili do veřejných debat a aktivit. Rozpočet informačního a mediálního Programu migrace byl v roce 2014 celkem 3 096 000 korun.

Sdílejte nás:
Výukové materiály k tématu migrace volně ke stažení

Výukové materiály k tématu migrace volně..

2. května 2017
Migrace;

Článek
Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA..

28. dubna 2017
Migrace;

Článek
Otrocká práce existuje i v Česku, většinu obětí tvoří migranti

Otrocká práce existuje i v Česku, většinu..

28. dubna 2017
Migrace;

Článek

Azylanti a pracovní migranti z třetích zemí: Jaká mají práva na evropském trhu práce?

Azylanti a pracovní migranti z třetích..

28. dubna 2017
Migrace;

Článek
Zdroje dat a informací o integraci

Zdroje dat a informací o integraci

12. března 2017
Migrace;

Článek
Úspěšná integrace migrantů v Evropě: stejný cíl, různé recepty

Úspěšná integrace migrantů v Evropě:..

5. března 2017
Migrace;

Článek

Výukové materiály k tématu migrace volně ke stažení

Výukové materiály k tématu migrace volně..

2. května 2017
Migrace;

Článek
Azylanti a pracovní migranti z třetích zemí: Jaká mají práva na evropském trhu práce?

Azylanti a pracovní migranti z třetích..

28. dubna 2017
Migrace;

Článek
Otrocká práce existuje i v Česku, většinu obětí tvoří migranti

Otrocká práce existuje i v Česku, většinu..

28. dubna 2017
Migrace;

Článek

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA psali dějiny

Svátek práce: jak čeští imigranti v USA..

28. dubna 2017
Migrace;

Článek
Zdroje dat a informací o integraci

Zdroje dat a informací o integraci

12. března 2017
Migrace;

Článek
Soused, spolubydlící, člen týmu: jak funguje integrace v každodenním životě?

Soused, spolubydlící, člen týmu: jak..

5. března 2017
Migrace;

Článek

Více novinek
Odběr RSS

Kontakt

Člověk v tísni, o. p. s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
E-mail: mail@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 400

Pro média
media@clovekvtisni.cz
Tel.: +420 222 350 811
Tel.: +420 777 787 943

Kontakt pro dárce
dary@clovekvtisni.cz
Tel.: 226 200 439

Další kontakty

O nás

Jak pomoci

Co děláme

Kde nás najdete

Naše další stránky

Skutečný dárek

Sbírku Skutečná pomoc jsme založili, abychom mohli systematicky a efektivně pomáhat v chudších zemích světa. Chudoba a s ní spojené problémy rozvojového světa totiž ročně zabijí více lidí než přírodní katastrofy a války dohromady. To se navíc odehrává na okraji mediálního zájmu.

http://www.skutecnydarek.cz/

Jeden svět na školách

Vzdělávací program Jeden svět na školách je jedním z dlouhodobých projektů společnosti Člověk v tísni. Už dvanáct let přinášíme do škol dokumentární filmy a další audiovizuální materiály jako plnohodnotnou výukovou pomůcku.

Snažíme se současný svět a novodobou historii nejenom popisovat, ale především vykreslit v souvislostech.

http://www.jsns.cz/

Program Migrace

Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a tak přispívat k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

http://migration4media.net/

NAMA . Výrobky z Namibie

Projekt NAMA podporuje chráněnou dílnu Karas Huisen Crafts na jihu Namibie. Dílna dává práci a obživu asi padesáti ženám a jejich rozvětveným rodinám a vyrábí produkty z tradičních afrických materiálů. Jejich prodejem v České republice pomáhá projekt NAMA svobodným matkám a pěstounkám dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, nalézt sílu postavit se na vlastní nohy.

http://www.nama.cz/

Festival Jeden svět

Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který pořádá společnost Člověk v tísni, je v současnosti největším dokumentárním festivalem s tematikou lidských práv na světě.

http://www.jedensvet.cz

Rozvojovka

Předáváme informace o rozvojové pomoci a globálních problémech.

Pořádáme konference, vydáváme informační bulletin a pravidelné tématické přílohy v tisku, spolupracujeme s médii, odborníky i studenty, účastníme se hudebních festivalů s informačním stánkem, pořádáme výstavy, debaty, semináře a soutěže

http://www.rozvojovka.cz

Varianty

Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni nabízí více než deset let informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV).

Hlavní cíle programu Varianty:

  • Podpora inkluzivního prostředí a otevřeného klimatu ve školách.
  • Výchova ke globálního zodpovědnosti.

http://www.varianty.cz/index.php