Války, záplavy a požáry. Počty vnitřních uprchlíků trhají rekordy

Podle údajů OSN se ve světě ke konci roku 2024 nacházelo celkem 123 milionů nuceně vysídlených lidí. "Klasičtí" uprchlíci, to znamená osoby spadající pod mandát Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky (UNHCR), tvořili z tohoto počtu zhruba jednu čtvrtinu. Separátní právní kategorie tvořili například lidé utíkající z Venezuely, žadatelé o azyl nebo osoby bez státní příslušnosti.

Zdaleka největší část všech nuceně vysídlených – více než polovina – ale připadá na uprchlíky vnitřní, čili lidi, kteří během svého útěku nepřekročili hranice své země. Právě tento fakt je diskvalifikuje jako možné držitele statusu uprchlíka podle Ženevské úmluvy.

Kdo jsou vnitřní uprchlíci neboli IDPs?

Podle nejčastěji používané definice se za vnitřní uprchlíky (anglicky internally displaced persons) považují "osoby nebo skupiny osob, které byly násilně či jinak nedobrovolně donuceny opustit své domovy nebo místa svého obvyklého pobytu, a to zvláště v důsledku nebo ve snaze vyhnout se důsledkům ozbrojeného konfliktu, násilí, porušování lidských práv, přírodních katastrof či katastrof způsobených lidmi, a které nepřekročily mezinárodně uznávané hranice státu."

Zdroj: Řídící principy vnitřního vysídlení (OSN - OCHA)

Aktuální situaci v oblasti vnitřního vysídlení již řadu let zkoumá Centrum pro vnitřně vysídlené osoby (IDMC) při Norské radě pro uprchlíky (NRC). Níže nabízíme shrnutí toho nejdůležitějšího, co přináší poslední souhrnná zpráva IDMC za rok 2024.

Nezadržitelný nárůst?

Hlavní sdělení zprávy je zřejmé: počet vnitřních uprchlíků opět vzrostl. Na konci roku se jednalo o víc než 83 milionů lidí. Oproti roku 2023 je toto číslo vyšší zhruba o 9 milionů. Za uplynulých 10 let se počet IDPs zdvojnásobil.

Asi 90 % vnitřních uprchlíků opustilo domovy kvůli násilí. Nejčastěji se jednalo o vnitřní nebo mezinárodní ozbrojené konflikty, ale v některých případech také třeba o násilí s kriminálním pozadím (například mezi ozbrojenými gangy na Haiti). Přehled nejvýznamnějších vysídlení tohoto typu nabízí naše první interaktivní mapa.

Jelikož velká část "válečných" IDPs utekla již před mnoha lety a stále se nemůže vrátit, zobrazuje mapa hned dvě sady dat: jedna se týká všech vysídlených ke konci roku. Těch bylo celkem 73,5 milionu. Jako příklad můžeme uvést třeba vnitřní uprchlíky na Ukrajině, kteří byli většinově vysídleni v roce 2022, ale od té doby se jejich situace prakticky nezměnila.

Druhou, užší kategorii tvoří pouze lidé, kteří utekli v průběhu roku 2024. Takových bylo evidováno 20,1 milionu. Největší nové vysídlení zasáhlo Súdán a Demokratickou republiku Kongo. Prakticky kompletně bylo vysídleno obyvatelstvo Pásma Gaza.

Obrovské vnitřní přesuny nastaly v roce 2024 také v důsledku přírodních katastrof. Celkem se dalo do pohybu asi 46 milionů lidí. Na rozdíl od IDPs, které vyhnalo násilí, se ovšem většina z těchto "environmentálních" uprchlíků ještě v průběhu roku vrátila. Vysídlení způsobené přírodními katastrofami bývá zpravidla krátkodobé.

Přírodní katastrofy mají ještě jedno specifikum – poměrně často u nich dochází k tomu, že se lidé přesouvají s předstihem, ať už z vlastního rozhodnutí nebo na pokyn úřadů. V roce 2024 bylo takových případů zaznamenáno přes 8 milionů, z toho čtvrtina v USA.

Drtivá většina katastrof, které v roce 2024 vyháněly lidi z domovů, souvisela s výkyvy počasí. Geofyzikální jevy, jako například zemětřesení, měly naproti tomu na svědomí jen něco málo přes 200 tisíc vysídlených.

Zdaleka nejčastějšími příčinami byly bouře a záplavy. Mezi 18,5 miliony lidmi, kteří se museli přesunout kvůli záplavám, je mimochodem započteno i 22 tisíc obyvatel Čech a hlavně Moravy a Slezska, které zasáhly zářijové povodně způsobené tlakovou níží Boris.

Nebylo to zdaleka poprvé, kdy Česko figurovalo ve zprávě IDMC – v roce 2021 do ní bylo zařazeno kvůli dopadům tornáda na jižní Moravě. Srovnatelný počet vysídlených jako v roce 2024, tedy asi 20 tisíc, způsobily také povodně v Čechách v roce 2013.

Nutno dodat, že rozdělení na vyhnání způsobené válkami respektive násilím na straně jedné a přírodními katastrofami na straně druhé, je velmi zjednodušující. Realita je totiž taková, že v mnoha zemích jsou oba faktory propojené, což ve výsledku činí takovéto krize složitějšími a déle trvajícími.

Pro ilustraci: ze 49 zemí, kde bylo v roce 2024 zaznamenáno vysídlení způsobené konflikty či jiným druhem násilí, došlo ve 45 (!) zároveň i k vysídlení zapříčiněnému katastrofami. Počet zemí, kde obyvatele vyhánělo násilí i katastrofy současně, se od roku 2009 ztrojnásobil.