Ve světě roste počet mnohaletých komplexních krizí, varuje Člověk v tísni

Ve světě roste počet mnohaletých komplexních krizí, varuje Člověk v tísni

Ohlédnutí za situací v zemích zasažených konflikty v roce 2018 a pomocí humanitárních organizací včetně Člověka v tísni.

Ve světě roste počet mnohaletých komplexních krizí. Zasahují do životů desítek milionů lidí a nedaří se pro ně najít trvalá řešení. V pozadí většiny z nich se skrývá ozbrojený konflikt, rozpad státních institucí, vleklé dopady nepříznivého klimatu či kolaps základních zdrojů obživy.

Množství mezinárodních konfliktů se rapidně snížilo, naopak roste počet občanských válek a konfliktů. Ty ovšem způsobují exodus přesídlenců a uprchlíků, přelévají se do sousedních zemí a mají tak mezinárodní dopad. V roce 2018 působil Člověk v tísni v epicentru několika takových krizí, kde se miliony lidí ocitají v závislosti na humanitární pomoci. 

V Sýrii a Iráku jsme se mimo jiné soustředili na obnovu oblastí zničených v závěrečné fázi bojů s tzv. Islámským státem a pomoc vracejícím se obyvatelům Mosulu, Al Rakky a dalších center regionu. 

V konfliktu, který trvá už od roku 2011, hledáme udržitelnější formy podpory jako například obnovení zdrojů obživy místních a zemědělství. 

Dlouhodobá politická nestabilita a konflikty v Demokratické republice Kongo se významně zhoršují. Zatímco v provincii Jižní Kivu jsme bojovali s rozsáhlou podvýživou, v severní Angole jsme podporovali konžské uprchlíky. Podobnou pomoc jsme začali připravovat v táborech na severu Zambie

Stranou pozornosti stojí situace v Etiopii, kde se postupně liberalizuje politický režim a roste napětí mezi různými zdejšími etniky. V minulém roce proběhlo několik pokusů o etnické čistky, které vyhnaly z domovů miliony lidí. Na jihu země jsme proto začali poskytovat pomoc tisícům lidí prchajících před střety kmenů Gedeo a Gudži. 

Etnické konflikty pokračují také v Myanmaru, a to nejen v Arakanském státě, ale nově i v severním Kačjinu, kam jsme rozšířili humanitární pomoc. V sousedním Bangladéši jsme pokračovali v podpoře uprchlíků z etnika Rohingů, zejména žen a dívek. Důležitým tématem se stalo i rostoucí napětí v místní komunitě, která žije v okolí přelidněných uprchlických táborů. 

Na východní Ukrajině zůstávají klíčovými tématy, jak dlouhodobě vyřešit integraci uprchlíků a stále rostoucí humanitární potřeby na územích mimo kontrolu vlády. Hlavní problémy tam způsobuje vyčerpanost ekonomiky, nedostatek pracovních příležitostí a celková nestabilita území rozděleného frontovou linií. 

Obnově po řádění přírodních katastrof jsme se věnovali v Mongolsku, které postihl v řadě za sebou již třetí zimní dzud. Humanitární pomoci je potřeba stále více i v Afghánistánu, kde působíme již téměř 20 let. Stoupají počty vnitřních přesídlenců, kteří prchají nejen před ozbrojeným konfliktem, ale i před ničivým dopadem dlouholetého sucha. Podpořili jsme také obyvatele afghánské provincie Baglán zasažené zemětřesením. 


Pomoc v dlouholetých krizích skýtá řadu výzev. Pozornost médií a veřejnosti často zastiňují nové události, ačkoliv humanitární problémy se ve vleklých krizích zvětšují a prohlubují. 

Často nastávají obtíže s financováním, které souvisí s únavou humanitárních dárců a institucí. Klíčový je také princip do­no­harm, tedy snaha vyhnout se negativním dopadům víceleté pomoci. Může například vzrůstat napětí mezi uprchlíky a místní populací nebo vzniknout chronická závislost na poskytované pomoci.

Fenoménem posledních let se stává nevstřícný, až nepřátelský postoj místních úřadů vůči zahraničním humanitárním aktérům: potíže s registrací, pracovními vízy či snahy o zdanění pomoci. V některých oblastech je zásadním problémem podrývání neutrality humanitární pomoci a snaha o její zneužití jako politického nástroje, což v konečném důsledku často znamená omezení pomoci pro ty nejpotřebnější.

Přes mnohé překážky existují i pozitivní trendy. Jedním z nich je upřednostňování přímé finanční pomoci a poskytování potravinových lístků či jiných poukázek. Finanční pomoc je levnější než materiální a podporuje i místní ekonomiku. K tomu dodává zasaženým lidem potřebnou nezávislost a flexibilitu a s ní i důležitý pocit důstojnosti. 


Okamžitá pomoc
Darovat pravidelně


Autor: Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni