Dokumenty, se kterými vám bude dobře
Publikováno: 10. 5. 2021 Doba čtení: 2 minuty
Ne všechny dokumenty o lidských právech ve vás zanechají hořkou pachuť konfrontace s nerovností, nespravedlností nebo absurdním upíráním práva na důstojný život. Některé filmy, byť o důležitých nebo upozaďovaných tématech, v sobě mají něco upokojujícího - dojmou vás, rozesmějí a zahřejí na srdci. I takové máme mezi dokumentárními novinkami letošního ročníku. Pokud máte chuť proložit těžká témata projekcí, u které se budete cítit opravdu dobře, máme pro vás výběr toho nejzajímavějšího, co Jeden svět letos nabízí.
Pořád mě bereš (2020, 70 minut)
Intimní, poetický film zkušené finské režisérky Anu Kuivalainen zachycuje vztahy, pocity a myšlenky v šesti různých příbězích o lásce v pozdním věku. Pozoruhodný jednoduchostí vyprávění a blízkostí, s jakou kamera proniká k jednotlivým postavám, tento film ze studeného Finska vás určitě vnitřně zahřeje.
Pátrání po Jagarim (2019, 88 minut)
Potřebujete-li naopak pořádnou dávku živelné energie, vypravte se do Zambie za nespoutanými legendami tamní psychedeliské a progresivní rockové scény - kapelou Witch a jejím frontmanem Jagarim, průkopníkem zamrocku ze 70. let. Tenhle dokument vás bude bavit, pokud rádi procházíte staré vinyly a objevujete nečekané hudební klenoty.
Čtvrté království, království plastu (2020, 83 minut)
Komunitní zahrada v centru New Yorku, a přesto na okraji společnosti, je místem setkávání a sdílení několika svérázných, hlubokých a srdečných postav, a také prostorem plným života se vší jeho tíhou i laskavostí. Spolu s režiséry Adanem Aliagou a Alexem Lorou a za občasných tónů živých hudebních vystoupení postupně odhalujeme a poznáváme jednotlivé osobnosti skrze jejich vzájemné rozhovory o životě, kráse i nadpřirozenu. DOkument Čtvrté království, království plastu, ukazuje syrovost života i půvab chudoby v záplavě pestrobarevných odpadků a lahví od piva.
Rok plný dramat (2019, 108 minut)
Představte si, že jste nikdy nebyli v divadle, a pak vám někdo nabídne, abyste celý rok chodili každý den na jiné divadelní představení a psali o tom recenze. Právě tohle se stane Alisji, mladé dívce s ruskými kořeny, žijící na estonské periferii. A je u toho také režisérka Marta Pulk, která vše zachycuje na kameru, a pátrá po tom, jak dokáže umění ovlivnit člověka. Neobvyklý experiment tří estonských umělců ukazuje, že divadlo není jenom instituce, ale také důležitý faktor při utváření našeho emočního a sociálního chápání světa.
