Domažlický deník: Pomoc s učením otevřela Liborovi dveře dál
Publikováno: 4. 1. 2019 Doba čtení: 2 minuty
"Libor byl od začátku spolupráce hodně plachý, stydlivý a nechtěl moc komunikovat. Měl velký problém s porozuměním významu některých slov, jeho spolužáci toho hodně využívali a on sám se držel pořád spíše vzadu. Když do rodiny vstoupila dobrovolnice, nechtěl komunikovat ani s ní. Jezdila jsem s ní do domácnosti 3 měsíce, hodně pomohlo, že s dobrovolnicí začala komunikovat jeho sestra Lenka. Libor se k tomu pak přidal a postupně ho ostych opustil," říká Eliška Ferková z Člověka v tísni, která s Liborovou rodinou spolupracovala.
Liborovi z Poběžovicka dělalo učení v osmé třídě základní školy potíže. Ovšem dobrovolnická práce a pomoc organizace Člověk v tísni mu umožnila úspěšně dokončit základní školu. Teď studuje dál na klatovském učilišti obor kuchař-číšník.
Libor se narodil v Anglii. Vyrůstal tam s rodiči a poté, co se společně s otcem vrátil do Čech – nejprve do Klatov, poté na Poběžovicko – měl problémy s učením. Nechápal některá slova a jejich význam, což se promítalo hned do několika předmětů. Prospěch a studijní výsledky odpovídaly čtyřkám a z českého jazyka dokonce propadal.
"Liborův otec nechtěl, aby podstoupil vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Bál se, že by škola na základě výsledku mohla chtít chlapce umístit do praktické školy. Proto nás základní škola oslovila, zda bychom nevypomohli Liborovi s doučováním," uvedla Tereza Králová z organizace Člověk v tísni. "Nevěnujeme se totiž jen dluhovému poradenství, ale pomáháme i v oblasti podpory vzdělávání na Domažlicku a věnujeme se dobrovolníkům," vysvětlila Králová. Právě pomocí dobrovolníků se doučování praktikuje.
Chlapce se ujala studentka Dominika Johánková. "Libora jsem začala doučovat, když mi bylo šestnáct let," řekla.
Tou dobou navštěvovala druhý ročník Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a za chlapcem dojížděla do vesnice vzdálené čtyři kilometry od Poběžovic.
"O možnosti zapojit se do dobrovolnictví jsem se dozvěděla ve škole. Liborovi jsem pomáhala se zeměpisem, dějepisem a matematikou," pokračovala Dominika. Po čase se k chlapci přidala i jeho nevlastní sestra Lenka, která s Liborem chodila do stejné třídy a měla problémy ve stejných předmětech. Dominika Lence navíc vypomáhala s angličtinou.
Studentka oba své svěřence pečlivě a zdárně dovedla až k úspěšnému ukončení základní školy.
"Doučování probíhá individuálně. Pomáháme v domácnostech dětí za přítomnosti jejich rodičů. Jen v první polovině roku 2018 jsme za celou organizaci v celé republice podporovali vzdělávání u 641 dětí," uvedla Anna Burešová, která je v organizaci Člověk v tísni koordinátorkou podpory vzdělávání pro Plzeňský kraj. Upozornila, že vzhledem k počtu dětí je dobrovolníků málo. "Co se týká Plzeňského kraje, hledáme dobrovolníky na mnoho míst. Může se zapojit každý, kdo je starší patnácti let. Jen na Domažlicku spolupracuje dvanáct dobrovolníků." Nezáleží na tom, zda pomáhá student, maminka na mateřské, nezaměstnaný či senior – důležité je, že může pomoci, tak jako Dominika pomohla Liborovi a Lence.
