Falešné sliby: 12 000 nepálských dívek je ročně prodáno do zahraničí pro účely sexuálního byznysu

Falešné sliby: 12 000 nepálských dívek je ročně prodáno do zahraničí pro účely sexuálního byznysu

28. 7. 2017

Když zemětřesení srovnalo se zemí dům Bipany Lamy v oblasti Sindhupalchok, nebylo to pouze přístřeší, o co se musela obávat. „Museli jsme opustit náš domov a usadit se jinde, alespoň do doby, než bude situace bezpečnější,“ říká Lama (29), která již dva roky žije v táboře pro vysídlené osoby.

Život v táboře není jednoduchý. Ačkoliv zde mají lidé střechu nad hlavou, spousta rodin musí sdílet jen několik málo toalet a o soukromí při mytí a hygieně nemůže být řeč. Podle Lamy je situace nekomfortní hlavně pro ženy. Kromě všeobecného nepohodlí ale nedostatek soukromí přináší i daleko horší rizika.

Špatná ekonomická situace v důsledku přírodní katastrofy a dlouhodobému vysídlení může v konečném důsledku vést k užívání drog, domácímu násilí a obchodování s lidmi. Nutnost opustit zemědělský způsob života nebo dluhy v rodině nutí některé rodiny akceptovat rizika práce ve velkém městě nebo v zahraničí, nebo naslouchání falešným slibům o lepším životě, které jsou často nástrojem obchodníků s lidmi.

Přírodní katastrofy a chudoba jsou živnou půdou pro obchodníky s lidmi

Z nedávno zveřejněné zprávy Národní komise pro lidská práva, která informovala o obchodování s lidmi v období 2015/2016 (rok poté, co Nepál zasáhlo zemětřesení), vyplývá, že se v uvedeném období stalo 23 200 lidí obětí obchodování, ačkoliv nahlášených případu bylo pouze 212. Jednalo se například o děti, které byly prodány do Číny pro účely sexuálního byznysu, lidi odvezené do Afghánských bezpečnostních služeb nebo do Jižní Korey za účelem sňatku.  Ve zprávě se také uvádí, že počet pohřešovaných dětí v okresech postižených zemětřesením se zvýšil o 40,5 % oproti roku před zemětřesením.

Obchod s lidmi byl v Nepálu problémem již před zemětřesením. Ačkoliv je velmi složité ověřit konkrétní čísla, odhaduje se, že zhruba 12 000 dívek a žen je ročně prodáno do Indie jako sexuální pracovnice. Region, ve kterém žila Lama a který těžce zasáhlo zemětřesení, byl vyhlášeným centrem obchodu s lidmi po dlouhá léta. Nepálská ekonomika byla z části závislá na penězích, které do země posílali občané žijící v zahraničí (ty tvořily zhruba 30 % tamního HDP).

Nepál přijal několik zákonů zpřísňujících podmínky pro práci v zahraničí – obchodníci s lidmi jsou přesto velmi obratní při falšování osobních dokumentů nebo převádění žen přes otevřenou hranici do Indie. Chudé rodiny se mnohdy velmi snadno rozhodnou využít šance vydělat si na lepší živobytí i přes všechna rizika.

Bezpečnost především

Bipana Lama je členkou Bezpečnostního výboru v uprchlickém táboře. Člověk v tísni prostřednictvím jednoho ze svých projektů školí místní komunity v oblasti obrany proti násilí založeném na genderu, rizik obchodování s lidmi a bezpečné migrace. Cílem je vštípit dívkám v táboře povědomí o platných zákonech, které je chrání, a také o možnostech, jak se bránit oficiální cestou. Další kurzy jsou zaměřené na problematiku vysídlení a jejich součástí je například psychologická pomoc. „Kurzy jsou pro nás velmi přínosné. Pokaždé přicházíte s novými tématy a my jsme rády, že se můžeme učit novým věcem,“ říká účastnice Selmaya Tamang (69).

Projekt financovaný prostřednictvím UK Aid podporuje 28 Bezpečnostních výborů ve čtyřech regionech Nepálu. Výbory dostávají mikrogranty, které jim umožňují zlepšovat bezpečnostní situaci v jejich táborech. Lama například zmiňuje dvě nové koupelny, umožňující ženám koupat se v soukromí. Mnoho žen ani netušilo, že by mohly dělat podobnou práci, ale když dostaly grant, samy si postavily koupelnu, včetně kohoutků na vodu a vodních nádrží. „Naučila jsem se, že ženy mohou dělat věci úplně samy, a nemusí být pořád závislé na mužích,“ dodává Lama.

Autor: Danielle Preiss (Člověk v tísni, Nepál)

Fotografie: Sajana Shrestha (Člověk v tísni, Nepál)

Autor: Danielle Preiss