Jak funguje financování politických stran a přerozdělování mandátů v ČR?

Jak funguje financování politických stran a přerozdělování mandátů v ČR?

6. 9. 2021

20. a 21. září proběhnou na středních školách Studentské volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Právě pro tuto příležitost jsme pro všechny zapojené školy vytvořili publikaci, kde naleznete článek Štěpána Drahokoupila o financování politických stran a přerozdělování mandátů v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. 

Největší část svých příjmů získávají ze státního rozpočtu. Tyto příjmy jsou rozděleny do čtyř kategorií:  

Příspěvky za mandáty. Za každého svého zvoleného kandidáta ve sněmovních, senátních a krajských volbách získávají strany a hnutí od státu pravidelný roční příspěvek. Jeho výše je určena takto:

  • za každého svého poslance či senátora dostávají politické strany a hnutí 900 000 Kč ročně;
  • za každého svého krajského zastupitele a zastupitele hlavního města Prahy dostávají politické strany a hnutí 250 000 Kč ročně.
  • V roce 2020 tak bylo vyplaceno celkem 436 milionů Kč.

Stálý příspěvek. Ten získávají politické strany a hnutí, které obdrží alespoň 3 % hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Za každé další 0,1 % hlasů nad hranicí 3 % se příspěvek navyšuje o 200 000 Kč, a to až do hranice 5 %, kdy získávají mandát(y) v dolní komoře. Od této hranice se již příspěvek nezvyšuje. Příspěvek se vyplácí každý rok.

V roce 2020 tak bylo vyplaceno 90 milionů Kč. 

Příspěvek na úhradu volebních nákladů. Pokud politická strana či hnutí získá ve volbách do Poslanecké sněmovny alespoň 1,5 % hlasů, je jí za každý získaný hlas vyplacen příspěvek ve výši 100 Kč. U voleb do Evropského parlamentu je tato hranice 1 % a výše příspěvku je 30 Kč za jeden hlas. U ostatních voleb se tento typ příspěvků neuplatňuje. 

Příspěvek na zřízení politického institutu. Jedná se o nejnovější typ příspěvku, který mohou využít politické strany a hnutí, pokud za poslední tři volební období získaly dvakrát alespoň jeden poslanecký mandát. Politické instituty (někdy se jim říká také think-tanky) stran a hnutí se mají zabývat vzdělávací, výzkumnou či publikační činností.

V roce 2020 tak bylo vyplaceno 37,8 milionu Kč.

Příspěvky ze státního rozpočtu určené politickým stranám a hnutím jsou běžné v mnoha demokratických zemích.

Další – menší – část příjmů politických stran a hnutí tvoří finanční dary od fyzických nebo právnických osob, členské příspěvky či zápůjčky a úvěry. Pro dary platí pravidla týkající se jejich maximální výše. Ta je aktuálně stanovena na 3 000 000 Kč za jeden kalendářní rok od jedné fyzické či právnické osoby. Podrobnosti o příjmech politických stran a hnutí najdete přehledně na webové stránce www.politickefinance.cz.

Důležitým aspektem financování politických stran a hnutí jsou limity výdajů na volební kampaň. Zákonem stanovené hranice přispívají k zachování férové politické soutěže.

V roce 2016 byly zákonem určeny tyto limity výdajů na volební kampaň (limit pro jednu politickou stranu či hnutí):

  • volby do Poslanecké sněmovny: 90 milionů Kč
  • volby do Senátu: 2 miliony Kč pro první kolo;  další 0,5 milionu pro kandidáty v druhém kole
  • volby do krajských zastupitelstev: 7 milionů Kč za každý kraj, kde strany a hnutí kandidují (dohromady až 91 milionů Kč)
  • volby do Evropského parlamentu: 50 milionů Kč

Prezidentské volby byly regulovány z hlediska výdajů již před rokem 2016, a to částkou 40 milionů Kč na kampaň jednoho kandidáta v prvním kole. Každý ze dvou kandidátů, kteří postupují do kola druhého, může v tomto kole utratit v kampani dalších 10 milionů Kč (celkový limit pro obě kola je tak 50 milionů Kč).

Zákon dále upravuje i další aspekty financování politických stran a hnutí – např. povinnost zřízení transparentního účtu nebo omezení okruhu možných dárců.

Hlas za kozu - celá lekce

Způsob rozdělování mandátů v Poslanecké sněmovně

Ve volbách do Poslanecké sněmovny se aplikuje poměrný volební systém.

V poměrném systému se získané hlasy voličů přepočítávají na mandáty.  Poměrné systémy jsou velmi různé, liší se dle metod přepočítávání, velikostí volebních obvodů, nebo výší uzavírací klauze. Jednou z nejpoužívanějších metod přepočítávání je  d’Hondtova metoda (či d’Hondtův dělitel), která byla dlouhá léta aplikována i v ČR ve volbách do Poslanecké sněmovny a je nadále využívána v krajských nebo komunálních volbách

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se ale bude volit dle novely volebního zákona. Ta byla schválena v roce 2021 v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který označil některé části dosavadního volebního zákona za diskriminační a protiústavní. Stalo se na základě stížnosti některých menších politických stran, které argumentovaly tím, že na zisk mandátu potřebují více hlasů než ve volbách nejúspěšnější politické strany. Například ve volbách v roce 2017 získalo Hnutí ANO 2011 necelých 30 % hlasů, ale poté mělo nárok na 40 % mandátů v Poslanecké sněmovně, což znevýhodňovalo politické subjekty s nižším ziskem hlasů. 

Upravený volební systém používá dvě úrovně skrutinií (skrutinium je přepočet hlasů na mandáty). V prvním skrutiniu se pro přepočet hlasů na mandáty využije Imperialiho kvóta. Základním principem kvót je to, že mandát je přidělen pokaždé, když strana či hnutí překročí celou kvótu. Mandáty se rozdělují ve 14 obvodech, které odpovídají hranicím krajů.

Jak aktuálně platný přepočet funguje v praxi? 

  • Sečtou se hlasy všech stran a jejich koalic v daném kraji, které celorepublikově překročily 5% hranici (říká se jí „uzavírací klauzule“), u koalic 8 % nebo 11 %.  
  • Toto číslo se vydělí počtem mandátů, které jsou v daném kraji rozdělované, zvětšené o číslo 2 (tento vzorec je onou Imperialiho kvótou). Tím se získá krajské volební číslo. 
  • Když Imperialiho kvótu vyjádříme vzorcem, jedná se o následující: Q = V / S + 2. Q – kvóta, V – celkový počet platných hlasů, S – celkový počet mandátů v obvodu. Jak se liší efekty jednotlivých dělitelů a kvót najdete na webu Institutu H21, https://www.ih21.org/kalkulacka
  • Následně se krajským volebním číslem dělí výsledky jednotlivých politických stran, hnutí a koalic. Kolikrát se krajské volební číslo vejde celé do počtu hlasů, tolik mandátů politická strana či hnutí získá v prvním skrutiniu. Zbývající hlasy (tedy nevyužité) pak postupují do druhého skrutinia. 

Podívejme se na modelový příklad (pro zjednodušení v něm pracujeme s uzavírací klauzulí 5 % pro jednotlivé strany, nikoliv s volební klauzulí pro koalice, která je vyšší): 

Součet všech platných hlasů v jednom kraji pro strany, které získaly více než 5 %, je 1 000 hlasů (počet hlasů, které získaly jednotlivé strany, je uveden v tabulce níže). 

V daném volebním obvodu je rozdělováno 8 mandátů. Číslo 8 se zvětší o 2 a krajské volební číslo se tak získá tím, že se počet 1 000 odevzdaných hlasů vydělí číslem 10. Hodnota krajského volebního čísla je tak 100. 

Tedy dle vzorce výše, Q = 1 000 / 8 + 2.

Výpočet modelového příkladu je tedy následující: strana A získává v prvním skrutiniu 4 mandáty, strana B získává 3 mandáty. Z celkového počtu 8 mandátů je tedy rozděleno 7 a jeden mandát postupuje do rozdělení ve druhém skrutiniu. 

Jak ukazuje modelový příklad, kvóty velmi často nedokáží (na rozdíl od dělitelů) rozdělit všechny mandáty v prvním skrutiniu a je tedy nutné stanovit metodu, jak rozdělit hlasy zbývající. Do druhého skrutinia tedy postupují jak nerozdělené mandáty, tak všechny nevyužité (zbylé) hlasy. Ve druhém skrutiniu se postupuje dle tzv. Hagenbach-Bischoffovy kvóty v kombinaci s metodou nejvyššího počtu zbylých hlasů. Opět jsme tedy u použití principu kvót, ale již v kombinaci s metodou, která rozdělí zbývající mandáty. 

Jaký je tedy postup ve druhém skrutiniu? 

  • Spočítají se všechny nevyužité hlasy pro všechny politické strany, hnutí a koalice v České republice, tedy všechny zbylé hlasy. 
  • Tento součet se vydělí počtem nepřidělených mandátů, tentokrát zvětšený o číslo 1 (právě tento vzorec se nazývá Hagenbach-Bischoffova kvóta). Vzorec pro Hagenbach-Bischoffovu kvótu je Q = V / S + 1.
  • Výsledek se nazývá republikovým volebním číslem a jako v prvním skrutiniu se tímto číslem dělí zbylé hlasy, které mají jednotlivé strany, ale již v celé České republice (nikoliv dle krajů). 
  • Pokud i tak zůstávají nějaké mandáty nerozdělené, využívá se metoda nejvyššího počtu zbylých hlasů. Tedy ty strany, které mají nejvyšší počet nevyužitých hlasů, získávají nepřerozdělené mandáty, a to v pořadí dle počtu těchto nevyužitých hlasů.  
  • Aktuální volební systém se dvěma skrutinii méně zvýhodňuje velké politické strany (oproti zrušenému volebnímu systému s d’Hondtovým dělitelem).

Pro získání mandátů a postup do skrutinia (tedy přepočítávání hlasů na mandáty) musí jedna politická strana či hnutí získat alespoň 5 % hlasů v celé České republice. V případě koalic více politických stran a hnutí se uzavírací klauzule mění. Oproti předcházejícímu systému je ten aktuální ke koalicím více vstřícný. Nyní se uzavírací klauzule navyšuje na 8 % u koalic dvou a 11 % u tří a více stran (dříve se jednalo o navýšení na 10 %, 15 % a 20 % u dvou, tří a čtyř a vícečlenných koalic, což významně komplikovalo vznik koalic, o čemž svědčí to, že za dobu platnosti vyšších klauzulí se žádná koalice do Poslanecké sněmovny nedostala).

Jaký je rozdíl mezi poměrným a většinovým systémem?

Hlavní rozdíl spočívá ve způsobu, jak dochází k určení vítěze, respektive k přidělování mandátů. Pozor na záměnu za to, jak je výsledek (počty křesel pro politické strany) poměrný vůči počtům hlasů. Typ volební systém je určován způsobem přepočtu, nikoliv výsledkem.

Většinový systém:

  • Je založen na principu „vítěz bere vše“ (či vítězové, protože existují i většinové systémy s vícemandátovými obvody).
  • V ČR se využívá ve volbách do Senátu a v prezidentských volbách.
  • V ČR se uplatňuje dvoukolový většinový systém. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole více než 50 % všech hlasů, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola. Občané volí v jednomandátových obvodech.

Poměrný systém:

  • Je založen na principu přepočtu hlasů na mandáty v určitém poměru (za využití dělitelů nebo kvót).
  • Z pravidla v něm existuje hranice (uzavírací klauzule), kterou je nutné překročit pro zisk mandátu.
  • V ČR se využívá ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve volbách do krajských zastupitelstev, ve volbách do obecních zastupitelstev a ve volbách do Evropského parlamentu. Každý se pak ale liší v tom, jakého dělitele či kvótu používají, kolik je možné dát preferenčních hlasů nebo jaké jsou uzavírací klauzule pro koalice stran. Liší se také 
  • velikosti volebních obvodů. 

První volba - celá lekce

Zapojte se do Studentských voleb! 

Autor: Štěpán Drahokoupil