Fuad jde v Sýrii do první třídy. S úlomkem šrapnelu v těle a snem stát se lékařem

 „Spoustu dětí bylo mimo školu celé roky,” říká Fuadova učitelka Sumaia. „A pak tu máme i dvanáctileté děti, které neznají písmena ani čísla, což je hodně náročné dohánět.”

Fuadova rodina před boji utíkala sedmnáctkrát. Za zvuků raket a ostřelování, což je pro miliony syrských rodin bohužel realita. Nebezpečné se stalo i chodit do školy, protože i ty se běžně stávaly terčem ostřelování a rodiče se báli své děti do školy posílat. Ve vesnici, kde Fuadova rodina žila, k jednomu takovému útoku na školu došlo. Zemřelo při něm 20 dětí. 

„Po tomhle jsme se už neodvážili posílat naše děti do školy ani jinde,” říká Fuadův otec.

Bez školy ale život nebyl o nic bezpečnější. „Připadalo mi to, jako bychom žili v noční můře, ze které se ale nedá probudit. Nevěděli jsme, kam jít, co dělat… Děti se bály chodit spát,” vypráví Fuadův otec a popisuje, jak jednoho dne dopadla raketa nedaleko stanu, kde žili. Při útoku zemřeli čtyři lidé a Fuad byl zraněn. Do břicha se mu zabodl kus šrapnelu. Jeho část má stále v těle. Není život ohrožující a lékaři se ji bojí odstranit. Každý den tento střep Fuadovi a jeho rodičům připomíná, co všechno si za pouhých 11 let svého života musel prožít. I dnes chlapce zranění někdy bolí tak, že nemůže dokončit celý den ve škole.

Navzdory všemu, čím si Fuad prošel, touží po tom, aby jednoho dne mohl zbavovat bolesti ostatní lidi. „Chci se stát lékařem, abych mohli zachraňovat lidi a pomáhat jim. Když bude někdo zraněný a bude potřebovat operaci, budu mu moci pomoct,” říká Fuad.

Pilně studuje, aby dohnal roky zameškané kvůli válce a aby jednoho dne mohl svůj sen uskutečnit. Chodí do školy, hraje fotbal a poznává zdánlivě normálního dětství, na které má každé dítě na světě právo. Konflikt v Sýrii ale bohužel stále nemá řešení a Fuadovi nezbývá, než doufat, že se mu podaří jeho snu dosáhnout.

Možnost chodit do školy a učit se přináší dětem stabilitu. Konflikt jim zničil životy, ale ony díky škole mohou alespoň částečně zažít normální dětství a naučit se něco, co jim už nikdy nikdo nevezme. Právě proto je pro ně ale zásadní pravidelná školní docházka a to nejen v uprchlických táborech. V Sýrii podporujeme nejen děti a jejich rodiče, ale také učitele. 

„Dostáváme od Člověka v tísni výplatu a dostali jsme take učebnice” říká Sumaia.

„Dříve tu podpora vzdělávání dětí chyběla a podobně to bylo i s učiteli. Někteří z nich vyučují už dva nebo tři roky jako dobrovolníci. Přitom jsou zásadním článkem v celém vzdělávacím procesu a měli by být podporování, aby ve své práci mohli pokračovat."

S podporou Evropské unie zpřístupňujeme více než 2.000 dětem dětem na severu Sýrie kvalitní vzdělávání a psychosociální podporu.