Obrazem: Už žádné vyučování ve stanu. Asma a její spolužáci se už učí v teple své nové školy

Publikováno: 21. 1. 2022 Doba čtení: 4 minuty
Obrazem: Už žádné vyučování ve stanu. Asma a její spolužáci se už učí v teple své nové školy
© Foto: PIN

V létě nesnesitelné horko a prach, v zimě mráz a sníh. Pro děti a učitele, jejichž školní výuka probíhala ve stanové škole na severu Sýrie, byla jakákoliv možnost vyučování na prvním místě. Na pohodlí nebrali ohled. Neměli ani jinou možnost. Mačkali se jeden vedle druhého v malých třídách, kde je před nepříznivým počasím chránila jen tenká Plachta. Touha chodit do školy a učit se nové věci ale převážila před vším ostatním. 

Jedenáctiletá Asma a její učitelka nám vyprávěli o tom, jak velký rozdíl v kvalitě výuky přinesla nová škola, kterou Člověk v tísni postavil.

Asma je v páté třídě. Letos jí bude dvanáct a své narozeniny oslaví doma se svou rodinou – v jednom z táborů pro vnitřně vysídlené lidi na severu Sýrie.

"Já, můj tata, bratr a sestry jsme museli odejít z našeho domu, když jsem byla v první třídě. V naší vesnici jsme měli velikou školu a také hřiště. Tam jsme si hrávali s kamarády,” vzpomíná Asma na život předtím, než v její vesnici vypukly boje.

Stejně jako pro miliony dalších dětí v Sýrii, i pro Asmu znamenal život jednu velkou nejistotu. Kvůli pokračujícímu konfliktu se její rodina musela mnohokrát stěhovat.

"Do druhé třídy jsem chodila v jiné vesnici. Pořád si odtamtud pamatuju na jednoho učitele, který byl skvělý. Byla jsem nejlepší ze třídy a vyhrávala jsem spoustu soutěží. Měla jsem školu vždycky ráda, protože až vyrostu, tak se chci stát doktorkou," vypráví Asma.

Její otec a sourozenci Asmu vždycky podporovali a motivovali. Když se ale kolem střílí, všechno jde stranou. “Pamatuji si, jak jednou zasáhli místo kousek od naší školy,” říká Asma.

V zimě rodina došla do jednoho z táborů v provincii Idlib na severozápadě země. "Přinesli jsme si s sebou náš stan a postavili jsme ho tu. V té době tu nebyla žádná škola. Později tu ale vznikla v jednom ze stanů,” vpomíná Asma na začátek života v tomto táboře.

"Viděla jsem i jinde postavé normální zděné školy a vždycky jsem si říkala, proč zrovna moje škola je ve stanu. Když tu Člověk v tísni tuhle naší novou školu postavil, tak to začalo být mnohem lepší, “ popisuje Asma svůj dojem z nové školy.

Kromě matematiky, angličtiny nebo arabštinu mají děti ve škole spoustu dalších činností. Součástí výuky jsou i activity zaměřené na podporu jejich psychického zdraví.

Děti spolu často hrají různé hry. “Dneska jsme se museli trefit míčem do koše a já se trefila čtyřikrát z pěti. Také jsme hráli hru, při které musíte udržet rovnováhu. Musela jsem přejít třídu s kuželem na hlavě a nesměl mi spadnout,” říká Asma.

"Asma je výjimečná a výrazná. Začala jsem ji více zapojovat do aktivit zaměřených na posílení samostatnosti a stanovení životních cílů," říká Ibtihal (41), která v Asmině třídě vede aktivity zaměřené na psychosociální podporu dětí.

Ibtihal vystudovala Vysokou školu výtvarných umění a nyní pracuje ve škole, kterou podporujeme. "Pracovala jsem tady už v době, kdy škola začínala fungovat, tedy v roce 2018. To ještě škola byla ve dvou stanech,” vzpomíná.

Než jsme postavili novou školu, výuka probíhala přímo ve stanech. “Měli jsme tu jen dva stupně školy. Žádné hřiště, žádné další činnosti. Pro děti to ale bylo i tak důležité. Škola jim dávala nějakou jistotu v životě,” říká Ibtihal.

Spoustu lidí muselo utéct ze svých domovů a usadili se v této opuštěné oblasti, která je daleko od jakéhokoli města. Pak se ale situace změnila a začalo tu žít více lidí. A když tu Člověk v tísni poprvé založil školu, mnoho lidí se sem přestěhovalo, aby sem zapsali své děti,” vypráví Ibtihal.

Jak počet dětí narůstal, škola se rozšiřovala a minulý rok tu už bylo pět tříd pro první stupeň, a kromě druhé třídy také třetí, čtvrtá a pátá.

“Podmínky ve třídách pro nás byly výzva. Bylo tam nesnesitelné horko a prach v létě a v zimě nám tam foukalo a pršelo. Měli jsme plynová kamna a děti se střídali v sezení blízko nich, aby jim bylo tepleji," vypráví Ibtihal.

Nová škola se dětem otevřela 1. září loňského roku. Škola také dostala dvě nádrže na naftu pro vytápění a zřídili jsme tam nová naftová kamna. Dětem jsme poskytli tašky a zaměstnancům školy sady pro učitele.

"Člověk v tísni tu postavil veliké hřiště, máme tu spoustu tříd a take velkou místnost pro aktivity zaměřené na podporu psychiky dětí,” říká Ibtihal.

"Děti teď cítí velkou psychickou úlevu. Na stěnách máme různé malby a obrázky, co vyrábějí,” říká učitelka.

I přes to, že Asma přišla o svou maminku a její rodina byla dlouho na útěku, má stále naději a sny do budoucna.

Život ve vysídlení si Asma tolik neuvědomuje, protože celé její okolí, všichni její kamarádi žijí také ve vysídlení. Sdílejí spolu svůj každodenní život, hrají hry a radují se z nové školy.

Díky této nové škole pokračuje celkem 502 dětí ve své školní docházce a mohou se učit v lepších podmínkách. Děkujeme za podporu Švýcarské agentuře pro rozvoj a spolupráci.

Jen v loňském roce jsme zajistili bezpečný přístup ke vzdělávání pro 21 500 dětí a podpořili více než 1 100 pedagogů. Také jsme obnovili, rozšířili nebo postavili 22 škol v severní Sýrii.

To by nebylo možné bez velkorysé podpory Evropské unie, Syrského přeshraničního humanitárního fondu, Evropského nástroje sousedství, Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Švýcarské agentury pro rozvoj a spolupráci.

Autor: Omar Khattab, Markéta Zemánková

Související články