Hladomory jsou dnes jen důsledkem ozbrojených konfliktů

Publikováno: 16. 10. 2015 Doba čtení: 5 minut
Hladomory jsou dnes jen důsledkem ozbrojených konfliktů
©

Od roku 2000 došlo k poklesu hodnot hladu v rozvojových zemích o 27 procent, uvádí nové vydání Globálního indexu hladu (GHI), který každoročně vychází u příležitosti Světového dne výživy (16. října). Zpráva uvádí, že mezi hladomorem a násilnými konflikty existuje jasná souvislost.

Přes dosažený pokrok v boji proti světovému hladu vykazuje 52 ze 117 zemí „závažné“ (44 zemí) nebo „znepokojivé“ (8 zemí) hodnoty hladu, uvádí zpráva Globální index hladu za rok 2015, kterou dnes vydal Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky (IFPRI) spolu s organizacemi Welthungerhilfe a Concern Worldwide (z Alliance2015, jejíž součástí je i Člověk v tísni). Zpráva dále uvádí, že nejvíce trpí hladem obyvatelé Středoafrické republiky, Čadu a Zambie.

Vědci také přichází s tvrzením, že mezi extrémním hladem a ozbrojenými konflikty existuje jasná souvislost. Země, které vykazují nejvyšší a nejhorší hodnoty GHI, jsou převážně ty, které jsou zapojeny do válečného konfliktu nebo se z něj čerstvě zotavují. Dvě země, ve kterých jsou údaje nejhorší, prošly v nedávné době válečným konfliktem a zažily politickou nestabilitu. Naproti tomu země, ve kterých občanské války skončily v 90. letech minulého století a na počátku roku 2000, jakými jsou např. Angola, Etiopie a Rwanda, vykazují setrvalý pokles hodnot GHI – situace se zlepšuje.

Hladomory vymizely

Přesto svět slaví na poli boje proti hladu mnohé úspěchy. Počet hladovějících v rozvojových zemích klesl od roku 2000 o 27 procent, u 17 zemí se počet hladovějících od roku 2000 snížil nejméně o polovinu. Mezi tyto země patří Ázerbájdžán, Brazílie, Chorvatsko, Mongolsko, Peru a Venezuela. Z důvodu nedostupnosti dat však ve zprávě nejsou uvedeny některé nejchudší země, což znamená, že obraz celosvětového hladu může být horší, než zpráva předkládá.

Boj proti hladu ve světě nadále představuje náročný úkol. V současné době trpí chronickou podvýživou každý devátý člověk na Zemi a více než čtvrtina dětí na světě nedorůstá kvůli nedostatečné výživě do výšky úměrné jejich věku. Úmrtnost dětí mladších pěti let je téměř z poloviny způsobena podvýživou, na následky které zemře každoročně 3,1 milionu dětí.

GHI také popisuje úspěchy zaznamenané za posledních 50 let v boji proti hladu ve světě. Zdá se, že „katastrofální hladomory“, které mnohdy způsobily smrt více než jednoho milionu lidí, zcela vymizely.

„Konflikt nemusí nutně vést k hladomoru,“ říká Alex de Waal, spoluautor zprávy a výkonný ředitel nadace pro celosvětový mír World Peace Foundation. „Doba hladomorů s katastrofálními dopady je za námi. V minulosti měly tyto hladomory za následek obrovské počty mrtvých po celém světě a lidstvo nemělo nástroje, jak proti této krizi bojovat. Dnes se však hladovění stává čím dál více spíše důsledkem našich rozhodnutí. Pád komunistických vlád v jednotlivých zemích, přijetí mezinárodních norem na ochranu lidských práv a nárůst globalizace jsou jedněmi z klíčových faktorů, které nám umožní vymýtit hladomor navždy,“ říká.

Chudoba a mír

V období let 1870 až 2014 měl každý ze 106 případů hladomoru za následek smrt 100 000 a více lidí. Přestože v posledních několika desetiletích došlo k poklesu počtu válečných konfliktů, počet násilných konfliktů a úmrtí s nimi spojenými se v nedávné době oproti situaci v roce 2006, kdy byly zaznamenány rekordně nízké údaje, zvýšil.

„Pokud se nenecháme unést dosaženými úspěchy, existuje dnes reálná možnost, že hlad vymýtíme,“ uvedl Shenggen Fan, generální ředitel organizace IFPRI. „Musíme však nadále vyvíjet tlak, úzce spolupracovat a hledat nové způsoby, jak dosáhnout toho, aby byly nutričně bohaté potraviny trvale přístupné a dostupné každému.“

Prezident organizace Welthungerhilfe Bärbel Dieckmann uvádí, že „více než 80 procent obyvatel postižených ozbrojenými konflikty své země neopouští. Tito lidé pak nejvíce trpí nedostatkem potravin.“ Dále zdůrazňuje, že „je nutné vyvinout větší úsilí na podporu těchto skupin a znovunastolení podmínek k zajištění jejich živobytí. Pokud ale nebudou odstraněny příčiny ozbrojených konfliktů, pokrok, kterého bylo v boji proti hladu dosaženo, nebude mít dlouhého trvání.“

„Konflikt je v podstatě vývoj opačným směrem. Bez nastolení míru nebude nikdy možné vymýtit chudobu a hlad do roku 2030. Je načase, aby se pozornost politiků začala více soustředit na oblasti, jakými jsou prevence konfliktů, zmírňování dopadů a hledání řešení,“ uvádí Dominic MacSorley, ředitel organizace Concern. „Aby bylo možno zabránit nezměrné chudobě, utrpení a krutosti, jež s sebou mnoho dnešních ozbrojených konfliktů přináší, bude potřeba společně spojit politickou vůli a sílu diplomacie,“ dodává.

UPRCHLÍCI A HLADOMOR

► Hladomor je v současné době důsledkem ozbrojeného konfliktu

►V minulém roce opustilo své domovy v průměru 42 500 obyvatel denně. V celosvětovém měřítku přišlo o své domovy v důsledku ozbrojeného konfliktu přibližně 59,5 milionu obyvatelstva.

►Přestože je dnes na uprchlíky soustředěna větší pozornost, 87 % obyvatel zemí zasažených konfliktem své domovy neopouští – a většinou jsou na tom hůře než ti, kteří o své domovy přišli.

►V době současné migrační krize je nutné, aby obyvatelům, kteří utíkají před násilím a útlakem, byla poskytnuta podpora jak uvnitř, tak mimo jejich zemi.  

Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky (IFPRI) usiluje o udržitelná řešení, která by vedla k ukončení hladu a chudoby. Organizace IFPRI byla založena v roce 1975 s cílem identifikovat a analyzovat alternativní strategie a postupy jak na národní, tak mezinárodní úrovni, které by umožnily uspokojit potravinové potřeby rozvojových zemí, zvláště pak zemí s nízkými příjmy obyvatel, s důrazem na nejchudší skupiny v těchto zemích. Více informací na: www.ifpri.org.

Organizace Welthungerhilfe je jednou z největších nevládních organizací v Německu. Poskytuje plně integrovanou pomoc z jednoho zdroje, od rychlé humanitární pomoci při mimořádných událostech po rekonstrukční programy a dlouhodobé rozvojové projekty s účastí místních partnerských organizací založených na zásadě svépomoci. Kromě toho se organizace zaměřuje na zvyšování povědomí a lobbistické aktivity na národní a mezinárodní úrovni, pomocí kterých usiluje o změnu podmínek, které k chudobě a hladu vedou. Více informací na: www.welthungerhilfe.de.

Concern Worldwide je nevládní mezinárodní humanitární organizace založená v roce 1968 v Irsku, jejímž posláním je snižování utrpení a která usiluje o úplné vymýcení extrémní chudoby ve světě. Cílem je pomoci lidem žijících v extrémní chudobě zlepšit své životní podmínky, které by byly udržitelné a nevyžadovaly podporu organizace. Concern v současné době provozuje svou činnost v 27 nejchudších zemích. Své pobočky má v Londýně, New Yorku, Belfastu a Dublinu s celkovým počtem 2 900 zaměstnanců, kteří sdílejí hodnoty a cíle organizace. Více informací na: www.concern.net.

Celá zpráva je ke stažení zde.

Autor: Tereza Hronová / IFPRI