Humanitární pracovníci stojí bok po boku potřebným – Světový den humanitární pomoci

Snažíme se být blíže ženám, mužům i dětem, které podporujeme a pomáháme jim v cestě za lepším a bezpečnějším životem. Vydáváme se hluboko do oblastí zasažených katastrofami a blíže k frontovým liniím konfliktů, a to pouze za účelem poskytnutí základních životních potřeb: potravin, vody, přístřeší, vzdělání, výživy a psychosociální podpory.

Při příležitosti Mezinárodního humanitárního dne si opět stvrdíme svůj závazek k hodnotám a humanitárním zásadám, kterými se při své práci řídíme. Zároveň připomeneme, že stojíme po boku s komunitami, kterým pomáháme, bez ohledu na to, o koho jde a kde se nachází. #NoMatterWhat.

„Přeji si, aby jemenské děti vyrůstaly v čistém, bezpečném a zdravém prostředí. Chci, aby každé dítě mělo bezpečný přístup k čisté vodě a záchodu ve svém domově nebo alespoň v jeho blízkosti. Chci, aby měly šťastné domovy, životy a budoucnost,“ dělí se o své přání Waad, která má na starosti hygienu a výživu v jemenském týmu organizace Člověk v tísni (ČvT).

No matter where

Na frontové linii v Ukrajině, v nedostupných horách Demokratické republiky Kongo, ale i ve válkou a zemětřesením zmítané Sýrii – tam všude můžete potkat naše zaměstnance Člověka v tísni, kteří každý den pomáhají těm nejzranitelnějším.

Humanitární pracovníci se vydávají do oblastí zasažených katastrofami a do předních linií konfliktů, aby zachraňovali a chránili lidi v nouzi. Organizace Člověk v tísni pomáhá ve 27 zemích světa, z čehož humanitární pomoc poskytuje v osmnácti z nich. Jedním z našich pracovníků je Zurmati, který pomáhá svým spoluobčanům v Afghánistánu a jak sám říká: „Odejít není řešení. Musíme tu zůstat a pracovat na lepší budoucnosti pro další generace.“

V roce 2022 bylo útoků na humanitární pracovníky ve srovnání s předchozími lety nepatrně méně, zato výrazně narostl počet únosů. Obětí napadení se stalo celkem 444 humanitárních pracovníků při 235 útocích, přičemž 116 humanitárních pracovníků bylo zabito, 143 zraněno a 185 uneseno. (podle OSN)

No matter who

Bez místních zaměstnanců to prostě nejde. Každá pomoc, pokud se má dostat k nejohroženějším skupinám, musí být zprostředkována místními obyvateli, kteří jsou lidem v nouzi na blízku.

Naše základní zásady jsou lidskost, nestrannost, neutralita a nezávislost. Humanitární a rozvojová sekce Člověk v tísni zaměstnává celosvětově 2424 lidí, z čehož na zahraničních misích pracuje 2228 zaměstnanců, z nichž je celkem 2114 místních. Adélia je jednou z pracovnic, která se rozhodla změnit situaci ve své komunitě a práci v ČvT vzala jako jedinečnou příležitost toho dosáhnout. Dnes působí v oblasti výživy v odlehlých oblastech angolského venkova. Každý má právo na bezpečný a důstojný život.

No matter what

Ať se děje, co se děje, humanitární pracovníci jsou vždy připraveni. Kromě klasické práce se musí stále častěji vypořádávat s živelními katastrofami a konflikty, které se odehrávají po celém světě. Velmi často se tak nejen jejich práce, ale i život jako takový změní z minuty na minutu a musí okamžitě začít fungovat v neznámé situaci. Podobný příběh má i Shalik, který jen dva týdny po svatbě odjel pomáhat lidem, které zasáhlo zemětřesení v Nepálu v roce 2015. „Rodiče mě vždycky motivovali k pomoci lidem,“ vypráví Shalik. „Říkali, že pomáhat lidem je to největší dobro vůbec.“

Pozadí Světového dne humanitární pomoci

Dne 19. srpna 2003 zahynulo při bombovém útoku na hotel Canal v iráckém Bagdádu 22 humanitárních pracovníků, mezi nimi i zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák Sergio Vieira de Mello. O pět let později přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, kterou byl 19. srpen vyhlášen Světovým dnem humanitární pomoci (WHD).

Od roku 2012 bylo při práci zabito šest syrských kolegů Člověka v tísni. V červnu 2015 postihla organizaci největší tragédie v našich dějinách, když při útoku zahynulo devět afghánských kolegů. I v duchu jejich památky nadále pokračujeme v práci v Sýrii a Afghánistánu.