Inovací ke změně

Projekt se zaměřuje na vytvoření evidence based intervenčního programu v šesti sociálně aktivizačních službách pro rodiny s dětmi na území Středočeského, Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Olomouckého kraje. Druhou aktivitou projektu je aplikace PBIS (Positive Behavior Intervention and Support)  v sedmi nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v Kraslicích, Ústí nad Labem, Bílině, Liberci a Praze s cílem snížit výskyt tzv. náročného chování dětí.

Jaký problém projekt řeší:

Projektem chceme řešit absenci evidence based programu v šesti našich sociálně aktivizačních službách pro rodiny s dětmi (SAS) s použitelným přesahem do služeb stejného charakteru i u jiných organizací. Jako poskytovatelé sociálních služeb jsme dosud nevyužívali evidence based program v naší práci, který by umožnoval měření dopadu intervencí SAS. V ČR funguje jen několik málo evidence based programů, které cílí na ohrožené děti. V Ústeckém kraji je evidence based přístup poptávaný i od soudců jako prevence nařizování ústavní výchovy. Vytvořením Intervenčního programu, který lze poskytovat v rámci SAS usnadníme pracovníkům těchto služeb proces práce s rodinou, zlepšíme vyhodnocování ohrožení dítěte, následnou volbu intervencí a měření jejich dopadu. Popis práce s rodinou nebude založen na intuitivním hodnocení, ale na měřitelných důkazech předatelných OSPOD a soudům. Projektem chceme řešit i oblast náročného (problémového) chování u dětí a mládeže, kteří jsou klienti našich sedmi nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež (NZDM). Všechna naše nízkoprahová zařízení jsou v blízkosti nebo v centru území, které jsou označovány jako sociálně vyloučené lokality. Děti navštěvující NZDM jsou z rodin, které nezvládají výchovu dětí, děti mají problémy s chováním ve škole i v našich klubech. Náročné chování klientů odrazuje potencionální klienty, aby naše kluby navštěvovali. Děti se necítí bezpečně v přítomnosti jiných agresivních dětí. Obdobně se cítí i samotní pracovníci. Výskyt náročného chování v prostorách klubu omezuje čerpání služby pro ty, kteří by ji také využili a zvýšená nebezpečnost práce pro CS projektu (sociální pracovníci, pracovníci sociálních služeb) snižuje zájem o práci v takové službě a zvyšuje fluktuaci, kdy je následně ohrožena i kvalita služby a realizace služby samotné. Tento stav může vyřešit zavedení metody PBIS, která dosud byla používána pouze pro prostředí škol, ale na základě rozhovorů s odborníky ČOSIV je použitelná i pro prostředí NZDM.

Co je cílem projektu:

Hlavní cílem projektu je prostřednictvím zavedení inovativní metody Intervenčního programu do služby SAS snížit riziko ohrožení a míry zanedbávání u dětí a prostřednictví zavedení inovativní metody PBIS do NZDM snížit projevy náročného (problémového) chování u dětí a mládeže do 26 let.