Interaktivní grafika ke století republiky: žádná lidská činnost neformovala naši zemi víc než migrace

Interaktivní grafika ke století republiky: žádná lidská činnost neformovala naši zemi víc než migrace

29. 10. 2018

„Migrační krize” je – ve srovnání s mohutnými přesuny obyvatel od vzniku Československa po současnost – nepodstatná epizoda, ukazuje interaktivní mapa, kterou iROZHLAS.cz vytvořil ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Žádná lidská činnost neformovala naši zemi víc než migrace, říká sociální geografka Tereza Freidingerová.

Proč jste se rozhodli sestavit zrovna mapu, která ukazuje historii migrace v českých zemích?

Slavíme sto let od založení Československa a je dobré si uvědomit, že se klíčové části naší moderní historie psaly i v zahraničí. Stát by nemohl vzniknout bez exilových aktivit mužů 28. října. A kdyby na to byli v zahraničí sami, nikdy by myšlenku samostatného státu nedokázali prosadit. Museli se opřít o odhodlání a obrovské množství českých a slovenských krajanů.

Druhý důvod je, že téma migrace v posledních letech prostoupilo do všeobecné debaty naprosto o všem. Vidíme ho na všech úrovních politiky včetně komunální. A od roku 2015 se o migraci mluví, jako kdyby to bylo něco bezprecedentního, co tady nikdy dřív nebylo. Jenže historie dost jasně ukazuje, že to tak není, že tahle země si za posledních sto let prožila migračních vln víc než dost.

Naše území je totiž migrací formované dlouhodobě. Jestli znáte film Doba ledová, kde zvířátka migrují koridorem mezi pevninským a horským ledovcem, tak ten koridor, to jsme my. Už tenkrát přes nás všichni migrovali a od té doby je tohle území s migrací spojené, ať chceme, nebo ne. Naše mapa tak aspoň na krátkém úseku naší moderní historie ukazuje, že – troufnu si říct – není lidské činnosti, která by naši zemi formovala víc, než je právě pohyb lidí přes hranice.

Myslíte si tedy, že nedávný příchod většího počtu migrantů do Evropy není pro Česko tak podstatný, jak to vypadá z jeho prezentace v médiích nebo v politice?

Je podstatný v tom, co s námi dělá v našich hlavách, jak najednou vnímáme sami sebe v kontextu světa: s pocity ztráty bezpečí a ztráty identity. Každý významnější pohyb lidí v posledních sto letech byl u nás spojený s nějakou křivdou, bolestí, nedobrovolností, se vzdorem vůči něčemu, s identitou. Myslím, že do našich reakcí na takzvanou migrační krizi se propisují pozapomenuté zkušenosti z kolektivní paměti – především strach z pohybu. Momentálně tvoří většinu naší populace etničtí Češi. Ale nebylo tomu tak vždy.

Celý text a interaktivní mapu najdete zde

Autor: Petr Kočí, Jan Cibulka, Tereza Freidingerová