Jak se ředí oligarchický systém

„Oligarchický systém nedokážete úplně zlikvidovat, ale dokážete ho reformami rozředit. Například vymahatelností práva, reformou soudnictví, deregulací cen energií, liberalizací, vystavením vnější konkurenci. Deoligarchizace se nedá provést násilně, ale nejvíce jí pomůžete tím, že urychlíte reformy a zastavíte nezákonné toky, na kterých oligarchové bohatli,“ prohlásil na sklonku loňského roku v jednom z novinových rozhovorů bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Otec slovenských reforem je dnes ve službách Kyjeva, kterému radí, jak reformovat Ukrajinu, aby se stala úspěšnou zemí.

O tamní realitě slovenský šéf poradců ukrajinské ministryně financí nemá přehnané iluze, přesto tvrdí: „Za poslední rok a půl se na Ukrajině udělalo víc než za předchozích dvacet pět let. Na druhé straně se z hlediska toho, co se mělo a mohlo za ten rok a půl udělat, dalo a mělo udělat víc. Je třeba si přiznat, že Ukrajina je v zoufalém stavu. A to nejen v důsledku ztráty Krymu a války na východní Ukrajině, ale i proto, že v ní panuje nefunkční, zkorumpovaný a oligarchický systém.“

Rozsah oligarchického systému na Ukrajině považuje Mikloš za něco nevídaného. „Mě samotného to šokovalo. Podíl majetku padesáti nejbohatších Ukrajinců na ukrajinském HDP je 46 procent. V Rusku je to 16,6 procenta a v USA to jsou 4,5 procenta. V Česku a na Slovensku je to podle mého odhadu kolem 10 až 11 procent HDP,“ říká ekonom. Velkým pozitivem podle něj je, že Majdan, prezidentské a následně i parlamentní volby daly jasnou a silnou legitimitu prozápadnímu, proevropskému směřování Ukrajiny a zásadním reformám, které by tuto zemi změnily.

Ukrajina dnes splácí dluh za minulé deformace. „Je to takzvaná transformační recese, tedy to, co jsme u nás zažili po pádu komunismu. Hlavně v energetice byly deformované ceny na absurdně nízké úrovni, což se stalo zdrojem obrovské korupce i závislosti na Rusku. Tyto ceny, pokud chcete udělat skutečnou reformu, musíte zvýšit. To znamená snížení životní úrovně lidí, snížení poptávky, zpomalení ekonomiky. Lidé to často vnímají, že to jsou náklady reforem. Ve skutečnosti to jsou náklady za to, že se v minulosti reformy nedělaly,“ vysvětluje Mikloš. Reformátor vnímá, že Ukrajině chybí jasné vedení, které by umělo vysvětlit důvody bolestivých reforem.

Dají se ale dělat reformy, když je země ve válce s Ruskem? „Je to naopak. Gruzie, která byla napadena tím samým Ruskem, reformy udělala. Válka je naopak jen dodatečným důvodem, aby reformy byly ještě rychlejší a hlubší. Ukrajina, pokud chce přežít, musí být silná. A silná bude, pokud bude mít silnou ekonomiku,“ uvažuje Ivan Mikloš.

Člověk v tísni v roce 2015 v rámci projektu podpořeného z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR předal ukrajinským partnerům českou zkušenost ve dvou vybraných reformních oblastech. Na jaře 2015 se český expert podílel v Kyjevě na tvorbě ukrajinského zákona o místních referendech. Tento zákon předchozí režim prezidenta Janukovyče zrušil. Na podzim 2015 pobývali v Kyjevě čeští experti v oblasti reformy policie a generální prokuratury, která by na Ukrajině měla být přetvořena v soustavu státních zastupitelství. Ukrajinští kolegové byli poté také pozváni na studijní cestu do České republiky.

Člověk v tísni v rámci tohoto projektu podpořil rovněž aktivity partnerské organizace Reanimacijnyj Paket Reform (Oživovací balíček reforem). Konkrétně se jedná o informační kampaň zaměřenou na energetickou účinnost a soběstačnost v ukrajinských regionech a informování veřejnosti v této oblasti. Energetické reformy jsou na Ukrajině v současné době silným a diskutovaným tématem: Ukrajina je nucena deregulovat ceny energií a narovnat deformovaný trh s energiemi. K pochopení této reformy veřejností má přispět i zmiňovaná informační kampaň.