Jak se s návratem do škol po 282 dnech distanční výuky vyrovnají děti ze sociálně slabších rodin? ČRo mluvil s Reném, kterému pomáháme

Publikováno: 8. 4. 2021 Doba čtení: 2 minuty
Jak se s návratem do škol po 282 dnech distanční výuky vyrovnají děti ze sociálně slabších rodin? ČRo mluvil s Reném, kterému pomáháme
© PIN

René nastoupil loni v září do prvního ročníku Střední průmyslové školy v Děčíně. Samostudium během distanční výuky pro něj ale bylo až příliš složité a tak dnes hledá s naší kolegyní Barborou Hockou školu, na kterou by mohl přestoupit. „Baví mě to, ale je to těžké,“ říká René a věří, že pokud by výuka probíhala prezenčně a on byl v kontaktu se spolužáky i učiteli, studium by zvládl. Ve zpravodajském podcastu Vinohradská 12 o dopadu distanční výuky nejen na děti ze sociálně slabších rodin mluvila redaktorka Českého rozhlasu Lucie Korcová.

Po téměř roce dálkového vzdělávání se děti v Česku vracejí do škol. Zda se do lavic vrátí všechny děti ale zůstává otázkou, a to zejména u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, pro které je prezenční výuka a kontakt se spolužáky v mnoha aspektech klíčový. Studenti, kteří nastupovali v září do prvních ročníků, téměř neznají své učitele ani spolužáky a aby se ve škole dokázali udržet, potřebují k tomu vysokou míru disciplíny a alespoň minimální podporu rodiny.

U velkého počtu dětí je proto reálnou hrozbou, že nedokončí už první ročník střední školy a zůstanou tak jen se základním vzděláním. Kromě toho, že motivační funkce školy se v posledním roce prakticky vytratila a studenti neznají své pedagogy ani spolužáky, mnozí z nich k tomu ještě navíc doma slýchají, že by si měli raději najít práci a finančně podporovat rodinu. Z jistého úhlu je takový požadavek pochopitelný, mnohé rodiny se totiž vlivem pandemie covid-19 ocitly téměř bez prostředků a ne každý rodič si je vědom důležitosti vzdělání svých potomků.

Redaktorka Lucie Korcová vyrazila před nedávnem ne sever Čech a natočila reportáž o průběhu a dopadech distančního vzdělávání na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Navštívila přitom naší kolegyni, kariérní poradkyni Barboru Hockou a Reného, kterému Barbora se školou pomáhá.

Koukáme na jinou školu, protože Renému distanční výuka nevyhovuje. Nezvládá to, nedokáže pracovat úplně sám. 

„Koukáme na jinou školu, protože Renému distanční výuka nevyhovuje. Nezvládá to, nedokáže pracovat úplně sám. Právě jsme u Rendy doma řešili, jak budeme dál pokračovat, protože známky v pololetí nebyly úplně ideální,“ vysvětlila v reportáži Barbora. Reného škola baví, ale jak sám říká, distanční vzdělávání je pro něho velice těžké, sám doma se učit nedokáže.

Již před pandemií covid-19 se Česká republika potýkala s vysokým počtem dětí, které studium na středí škole nedokončí. Nyní se zdá, že pandemie počet těchto dětí zvýší. 

O tom, jaké dopady mohou uzavřené školy na Česko v následujících letech mít, jak si české školství vede během pandemie v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nebo o tom, jaké šrámy zanechává distanční výuka na psychice dětí se dozvíte ve zpravodajském podcastu Lenky Kabrhelové Vinohradská 12

Přispějte na SOS Česko
Chci vstoupit do Klubu přátel


Autor: Dagmar Růžičková

Související články