Více než čtvrtina dětí nerozumí probírané látce. Šetření ukázalo, jak se učí na dálku sociálně znevýhodněné děti

Více než čtvrtina dětí nerozumí probírané látce. Šetření ukázalo, jak se učí na dálku sociálně znevýhodněné děti

31. 1. 2021

Pětina rodičů je stále bez kontaktu se školou. Více než čtvrtina dětí nerozumí probírané látce. Konkrétní zpětnou vazbu poskytuje žákům jen polovina učitelů. Čtvrtina škol nezjišťuje, zda má dítě doma počítač vhodný k online výuce a třetina rodičů má problém s domácí přípravou kvůli složitosti probírané látky. To jsou jen některé výsledky dotazníkového šetření organizace Člověk v tísni a dalších 15 neziskových organizací, které se zaměřilo na přístup základních a středních škol k distanční výuce sociálně znevýhodněných žáků a podmínky, které pro učení rodiny mají. 

Šetření proběhlo v listopadu a prosinci minulého roku mezi 801 klienty níže zmíněných neziskových organizací, a to v deseti regionech ČR. „Děti, se kterými pracujeme, mají v mnoha ohledech k distanční výuce omezený přístup. Při hledání cest ze současné krize zároveň často stojí na okraji zájmu, kromě jiného chybí potřebná data z výzkumů. To jsme chtěli v rámci našich možností alespoň částečně napravit,“ vysvětluje důvody vzniku dotazníkového šetření Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb organizace Člověk v tísni. Situace se podle ní od jara zlepšila. Výsledky provedeného šetření přesto ukázaly, že i dnes existují mezi školami rozdíly v samotném poskytování distanční výuky, v komunikaci s dětmi i rodiči, v poskytování individuální podpory, i v tom, jaké se při distanční výuce využívají nástroje.

Potvrdilo se, že čím více škola nabízí synchronní online výuku a poskytuje dětem na jejich práci zpětnou vazbu, tím více se děti učení věnují.

Tyto rozdíly panují napříč jednotlivými kraji,. „Záleží, na jakou školu děti chodí. Čas strávený učením, způsob komunikace či míra poskytované podpory je přímo odvislá od konkrétní školy a učitele,“ shrnuje základní výsledky šetření Zuzana Ramajzlová a pokračuje: „Výzkum nám také potvrdil, že distanční výuka, i to, zda a jakým způsobem se dětem dostává zpětné vazby, následně výrazně ovlivňuje množství času dítě, které učením nakonec stráví. Lze říci, že čím více škola nabízí synchronní online výuku a poskytuje dětem na jejich práci zpětnou vazbu, tím více se děti učení věnují. To ostatně potvrzují i naše zkušenosti z terénu.“ 

S polovinou rodičů je škola v kontaktu alespoň jednou týdně, pětina rodičů se školou naopak nekomunikuje vůbec

Výsledky šetření ukázaly, že škola alespoň nějakým způsobem komunikuje s 80 % rodiči, naopak 20 % rodičů není se školou v žádném kontaktu. Zhruba polovině rodin se někdo ze školy ozve alespoň jednou týdně, naopak více než deseti procentům rodičů se škola od začátku školního roku ozvala pouze jednou. „Od jara se v oblasti komunikace a kontaktu škol s rodinami situace zlepšila, v březnu a dubnu bylo spousta rodin od škol zcela odříznuta, nicméně stále i téměř po roce koronavirové krize jsou školy, které s rodinami vůbec nekomunikují,“ doplňuje Michaela Stehlíková, ředitelka Tady a teď, o.p.s., která se na šetření také podílela. 

Co se komunikace s žáky týče, 80 % škol k ní používá elektronické komunikační platformy. Přes 40 % respondentů uvedlo, že pro samotnou distanční výuku ve škole používají některou z online platforem (Microsoft Teams, Google Clasroom a Zoom), ve více 30 % však pouze běžné komunikační prostředky jako je telefon, email či WhatsApp. Téměř 15 % dotázaných pak k výuce využívá školní platformy (Bakaláři, Škola online, vlastní platformy), které neslouží pro synchronní online výuku, ale pouze k zadávání a kontrole práce a jednosměrnému předávání informací. „I v této oblasti jsme zaznamenali velké rozdíly, a to napříč všemi regiony. Je škoda, že stále existují školy, které nevyužívají nástroje, které umožňují synchronní online výuku. Její využití se přitom ukázalo jako velmi určující prvek pro intenzitu zapojení či nezapojení dětí ze sociálně nepodnětného prostředí do učení,“ říká Zuzana Ramajzlová.

Přes čtvrtinu dětí nerozumí probírané látce, téměř 20 procent má problémy s technikou

Mezi největší problémy dětí spojené s distanční výukou nejčastěji dle výsledku šetření patří neschopnost porozumění probíranému učivu, což zmínila více než čtvrtina respondentů. Problém je o to vážnější, že se jedná o děti, jejichž rodiče mají často sami nízké vzdělání, díky čemuž nemohou své děti při učení adekvátně podpořit. „A bohužel nejde jen o podporu rodičů. Tyto děti žijí v prostředí, kde není nikdo, kdo by jim dokázal s učivem pomoci. Pokud látku nepochopí během výuky, přestávají stíhat a začnou za zbytkem třídy zaostávat. V takových případech existuje pouze jediná šance, jak takový propad zastavit, a tou je nějaká forma dodatečné podpory jako jsou individuální konzultace či doučování,“ vysvětluje Michaela Stehlíková. Ta zároveň zdůrazňuje, že respondenty byly rodiny, které jsou většinou navázány na sociální služby, což jim zajišťuje alespoň nějakou podporu při učení. Děti, které jsou na vše samy, na tom budou podle ní s chápáním nové látky ještě hůře.

Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem byly potíže spojené s technikou a připojením k internetu. A to přesto, že mnoha respondentům šetření byla potřebná technika díky spolupráci s neziskovými organizacemi zajištěna. U sociálně vyloučených rodin bez podpory bude absence počítače či kvalitního připojení ještě palčivější problém. Jako další překážky související s distanční výukou pak respondenti zmiňovali nedostatek času, množství a obtížnost zadávaných úkolů, nedostatečnou motivaci a nezájem dětí o spolupráci s rodičem. Zajímavostí pak určitě je, že pouhých pět procent respondentů uvedlo, že při distanční výuce děti nemají žádné problémy.


80 % učitelů kontroluje pravidelně zadané úkoly, konkrétní zpětnou vazbu však poskytuje už jen polovina

Drtivě většina učitelů zadané úkoly kontroluje. 80 % z nich pravidelně, 15 % alespoň někdy. Pět procent učitelů pak žádnou kontrolu neprovádí. Zadanou práci pak známkuje více než polovina učitelů, další zhruba 30 procent to dělá jen někdy, a necelá pětina zadanou práci neznámkuje nikdy. Pouze polovina pedagogů svým žákům poskytuje pravidelnou konkrétní zpětnou vazbu (tedy co bylo správně, co bylo špatně a proč, na co se dále zaměřit…), 30 % tak činí jen někdy a zbytek to nedělá nikdy. Ačkoli MŠMT individuální konzultace doporučuje a jsou umožněny i v pátém stupni opatření PES, pouze dvě třetiny z respondentů mohou bez problémů o konzultaci požádat, zhruba 15 % to může udělat jen někdy a jedno dítě z pěti tuto možnost bohužel nemá vůbec.

„Většině dětí učitelé zadanou práci kontrolují, což je opět pozitivní posun od jarní zkušenosti. Méně dětí ale už získává na svou práci zpětnou vazbu. Pro děti, které nemají doma adekvátní podporu a možnost se nad úkoly a učením poradit, je zpětná vazba nesmírně důležitá, aby mohly porozumět, kde chybují a posunout se dále, stejně tak je pro ně zásadní mít možnost individuálních konzultací. Pokud učitel vidí, že dítě selhává, bylo by potřeba individuální konzultaci rodině aktivně navrhnout, ne vždy je schopna si tuto potřebu uvědomit a konzultaci si vyžádat,“ dodává Zuzana Ramajzlová.

U čtvrtiny respondentů škola nezjišťovala, zda mají dostatečnou technickou výbavu

I přes to, že od jara se situace dětí v rámci vybavení potřebnou technikou zlepšila, výsledky šetření prokázaly, že stále mnoho dětí nemá vybavení potřebné k plnohodnotné výuce. Čtvrtina respondentů stále nemá počítač, 10 % schází kvalitní připojení. A to je ještě třeba dodat, že pouze polovina rodin, ve kterých se počítač nachází, jej skutečně vlastní. Druhá polovina má počítač buď zapůjčený, nebo jej obdržela darem. Výsledky šetření také ukázaly, že u čtvrtiny respondentů škola nezjišťovala, zda dostatečnou technickou výbavu pro distanční výuku mají či ne. V případě, že je dítě bez počítače, učí se nejčastěji na chytrém telefonu, či má k dispozici pouze tištěné materiály.

Zde je dobré znovu připomenout, že respondenty byly rodiny, kterým aktivně komunikují se sociálními pracovníky, což jim v mnoha případech umožnilo se k potřebné technice dostat. V lokalitách, kde kapacity sociálních nebo jiných podpůrných služeb nejsou dostatečné, se dá bohužel stále předpokládat daleko rozsáhlejší problémy. „Zároveň je třeba také zdůraznit, že samotné pořízení potřebného technického vybavení je jen začátek. Dětem a jejich rodičům je velmi často třeba také poskytnout podporu se zprovozněním počítače, instalací potřebného softwaru i jeho správnému používá,“ dodává Zuzana Ramajzlová. 

Třetina rodičů má problém s domácí přípravou kvůli složitosti probírané látky

Šetření se také zaměřilo na schopnost a možnosti rodičů se do výuky svých dětí zapojit. Většina rodičů deklarovala svůj zájem zapojit se, téměř polovina tak i činí. Pro třetinu rodičů je ale překážkou složitost učení, pro dalších 13 % nedostatek času. A jak to vypadá, pokud se rodiče do školní přípravy svých dětí zapojí? Více než 40 % rodičů má problémy s učením svých dětí více než 2x týdně, z toho polovina (20 %) každý den. Pouze 30 % rodičů uvedlo, že se jim nestalo, že by si s učením dítěte nevědělo rady.

„Distanční výuka, tak jak je pojímaná, klade velké nároky na rodiče jako alternujícího učitele. V rodinách, kde z různých důvodů dítě nemůže dostat adekvátní podporu, rodiče si opravdu s výukou nevědí rady a neumí pomoci, zcela logicky nemůže dítě prospívat stejně jako tam, kde jsou rodiče více vzdělaní, s potřebnými sociálními kontakty. Nejedná se o týdny, ale o měsíce a v zásadě o rok, kdy jednoznačně vzdělávací systém zvýhodňuje děti z lépe zabezpečených a více vzdělaných rodin - ještě více a ještě viditelněji než tomu bylo před koronavirovou krizí,“ uzavírá Zuzana Ramajzlová.

Kontakty:

Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni, zuzana.ramajzlova@clovekvtisni.cz, 728 381 446

Martin Kovalčík, mediální koordinátor, martin.kovalcik@clovekvtisni.cz, 777 472 863

Poznámka:

Prezentovaná data reprezentují odpovědi rodičů a starších studentů shromážděné pracovníky organizací Člověk v tísni, o. p. s.: pobočky - Středočeský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj, Ústecký kraj, Olomoucký kraj, Karlovarský kraj, Praha, Amalthea, o. p. s, Český Západ, Diakonie ČCE- středisko Západní Čechy, Farní Charita Česká Lípa, Cheiron T, o. p. s., IQ Roma Servis, Kostka Krásná Lípa, Maják Hrádek, z. ú, Ponton, z. s., Romodrom Slaný, Salesiánské středisko České Budějovice, Salesiánské středisko Don Bosco Ostrava, Salesiánské středisko Š. Trochty Teplice, Světlo Kadaň - NZDM Kámen, Tady a Teď, o. p. s.

Přispějte obětem koronaviru
Chci vstoupit do Klubu přátel

Člověk v tísni pomáhá dětem, které kvůli pandemii ztratily kontakt se školou. Pomoci můžete i Vy.

Autor: Martin Kovalčík, mediální koordinátor ČvT