Jakub Zelený: Změny klimatu se projevují nepředvídatelností počasí, která nemá za stovky let obdoby

Jakub Zelený: Změny klimatu se projevují nepředvídatelností počasí, která nemá za stovky let obdoby

Publikováno: 10. 1. 2022 Doba čtení: 3 minuty

Ecoista.cz: O historické uhlíkové stopě i o tom, co může mít největší vliv na zlepšení klimatu, hovořila redaktorka Jana Bábíková s Jakubem Zeleným, poradcem pro klimatické projekty v Člověku v tísni. V příštích týdnech budou publikovány další dvě části rozhovoru.

Klimatická změna vyvolává celou škálu reakcí. Od odmítačů až po aktivisty, kteří bijí na poplach. Jak toto téma oslovilo vás?

Naléhavost tohoto problému vnímám už od dětství. Poprvé jsem se ptal rodičů na globální oteplování ve 13 letech.

Jaká byla jejich odpověď?

Že za to můžou lobbisté a nedá se s tím nic dělat. Pamatuji si na silný pocit zklamání z dospělých a světa, ve kterém nikdo s tak důležitou věcí nechce nic dělat. To byl impulz k tomu, abych se vydal tímto směrem. Aktivně se ochraně životního prostředí věnuji od studia na vysoké škole.

A mohou za globální znečištění lobbisté?

Rozhodně na tom mají velký podíl. Je prokázáno, že velcí znečišťovatelé, jako Chevron, ExxonMobil nebo British Petrol, vedli dezinformační kampaň už od osmdesátých let.

Kde všude můžeme vidět projevy klimatické změny?

V Čechách je pozorujeme zejména v zimě. Dříve už v listopadu napadl sníh a do března prakticky neroztál. V posledních letech často ale vůbec nesněží, a když už v Praze nasněží, tak sníh okamžitě roztaje. V zimě totiž obvykle nemrzne, dnes známe spíše blátivou a deštivou zimu.

V létě zase období extrémního sucha střídají srážkově bohaté roky. Změny klimatu se totiž projevují i nepředvídatelností počasí v míře, která nemá za poslední stovky let obdoby.

Je růst teplot opravdu spojený s lidskou činností? Někteří odborníci to stále rozporují.

To jsou dnes už velmi okrajové a řekl bych až kuriózní názory. Vědecký konsenzus je, že globální teplota za posledních sto let vzrostla v průměru o 1,1 °C, v Čechách dokonce o 2,4 °C. Začátek měření je datován do tzv. předindustriální éry a dává se do souvislosti s nárůstem oxidu uhličitého v atmosféře. To je údaj, které lze velmi dobře měřit, a my tak víme, že dnes jsme na dvojnásobku koncentrace ve srovnání s předindustriální érou, kdy ještě nedocházelo ke spalování fosilních paliv. Fyzikálně i chemicky je prokázáno, že CO2 způsobuje skleníkový efekt a oteplování planety.

Ve škole se o výrobních řetězcích nemluví, v médiích jen částečně. V posledních letech se ale situace začíná pomalu obracet.

Jaká činnost má v Evropě nejvýznamnější dopad na změny klimatu? Co nejvíce škodí životnímu prostředí?

Evropa je nejdéle industrializovaným kontinentem, a tak má největší historickou uhlíkovou stopu. Česká republika v době první republiky byla velmi průmyslová a také sedmým největším emitentem skleníkových plynů na světě. Historický příspěvek ČR, ačkoli jsme poměrně malou zemí, je tak obrovský.

Jinými slovy Evropa má obrovský historický dluh, protože už velmi dlouho produkuje skleníkové plyny. Pravdou také je, že Evropa je bohatým kontinentem. Přestože se zde dnes až tolik nevyrábí, a tedy neprodukuje tolik přímých emisí, hodně výrobků se v Evropě spotřebuje. Velká část světové produkce jde na evropský trh a evropští konzumenti jsou tak zodpovědní za část emisí v Číně či Indii.

Říkáte, že Evropané jsou zodpovědní za část emisí. Uvědomují si evropští spotřebitelé, jak velký dopad mají nákupy levných výrobků z Číny?

Uvědomění je dost nízké, ve škole se o výrobních řetězcích nemluví, v médiích jen částečně. V posledních letech se ale situace začíná pomalu obracet. Pro spotřebitele se ale jedná se dost složitou problematiku. Když si kupujete levný výrobek, není na něm napsaná ekologická stopa.

Zbytek rozhovoru najdete na webu Ecoista.cz.

*autor úvodního fota: Prokop Slezák

Autor: Jana Bábíková

Související články