Jana Straková pro ČRo: Diskutuje se o tom, že z dávek pro znevýhodněné rodiny budou hrazeny služby spojené se vzděláváním dětí z těchto rodin

Jana Straková pro ČRo: Diskutuje se o tom, že z dávek pro znevýhodněné rodiny budou hrazeny služby spojené se vzděláváním dětí z těchto rodin

15. 2. 2021

„Připadá mi hodně zajímavé sledovat, jak se některé organizace, typicky Člověk v tísni, učí pomáhat dětem ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin v distančním vzdělávání. Poskytují rodinám nejen příslušná zařízení, ale i technickou asistenci, která je nezbytná k tomu, aby byly schopny s technologiemi pracovat,“ uvedla pro Český rozhlas Plus docentka Jana Straková, která se nerovnostem ve vzdělávání dlouhodobě věnuje. Ačkoli podle Strakové pandemie vyvolala celou řadu problémů, přispěla zároveň také k urychlení aktivit, které mohou dětem ze znevýhodněného prostředí pomoci. 

Podle docentky Jany Strakové distanční výuka zřetelně poukázala na některé problémy v oblasti vzdělávání, kterým česká společnost dlouhodobě čelí. Přestože pandemie některé problémy prohloubila, zároveň načrtla jejich možná řešení. Jednou z nejdůležitějších a nejvíce diskutovaných otázek během pandemie se nepochybně stalo vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Těm totiž rodina není schopna zajistit potřebné vybavení a podporu a ony se proto často nemohou online výuky účastnit. Důsledkem je, že ze vzdělávacího procesu více či méně vypadávají děti, které výuku potřebují ze všech nejvíce. Je ale správné příčinu těchto problémů připisovat stávající pandemii?

Podstatná už nebude jen docházka, ale také to, zda se všechny děti učí

„Domnívám se, že i když se zdá, že se jedná o zcela nový problém, zapříčiněný pandemií, ve skutečnosti tomu tak není. Vzdělávání mnoha z těchto dětí trpělo i před nástupem pandemie. Jen jejich znevýhodnění nebylo tak zřetelné. Děti seděly ve třídě, nějakým způsobem se účastnily výuky. Mohlo se zdát, že je všechno v pořádku, i když děti neprospívaly. Potřeba pomoci zkrátka nebyla tak zřejmá,“ uvedla pro ČRo odbornice na vzdělávání a dodala, že se vlivem pandemie do centra pozornosti učitelů dostává zejména otázka toho, jak zapojit do distanční výuky všechny děti, tedy bez ohledu na rodinné zázemí. Straková věří, že právě tyto snahy zůstanou pro učitele prioritou i po návratu dětí do škol. Podstatné již nebude jen to, zda jsou děti ve škole, ale také to, zda se všechny děti učí. A takový posun by byl pozitivní pro všechny děti, nejen ty sociálně znevýhodněné.

Část dávek by mohla připadnout na internetové připojení či volnočasové aktivity

„V současné době je také diskutována legislativní úprava, která by umožnila část dávek, které znevýhodněné rodiny pobírají, posílat rovnou na úhradu služeb souvisejících se vzděláváním dětí žijících v těchto rodinách, typicky na internetové připojení nebo na volnočasové aktivity. V tomto případě se domnívám, že problém, který přinesla pandemie, urychlil obecně užitečné aktivity, které pomohou sociálně a ekonomicky znevýhodněným dětem dlouhodobě, i po jejich návratu do škol,“ domnívá se docentka.

Straková také upozorňuje na zkreslení, ke kterému může v důsledku současné debaty dojít, a sice že nerovnosti ve vzdělávání lze vyřešit tím, že pomůžeme malé skupině dětí z Ústeckého a Karlovarského kraje. Problematika nerovností ve vzdělání je dle jejích slov ale daleko komplexnější a nelze ji redukovat pouze na děti socioekonomicky znevýhodněného prostředí.

Původní text docentky Jany Strakové pro Český rozhlas Plus naleznete na tomto odkaze.
Autor: Dagmar Růžičková