Jde nám hlavně o to, aby děti cizinců zvládaly běžnou komunikaci ve škole

Publikováno: 22. 1. 2019 Doba čtení: 3 minuty
Jde nám hlavně o to, aby děti cizinců zvládaly běžnou komunikaci ve škole
© Ondřej Zezulák

Už třetím rokem spolupracujeme s městkou částí Praha 7 na výuce dětí s odlišným mateřským jazykem. Naše činnost se postupně rozrostla na tři základní školy - ZŠ T. G. Masaryka na Ortenově náměstí, ZŠ Umělecká a ZŠ Tusarova. Na těchto školách v současné době funguje dohromady deset kroužků, které vedou naši zaměstnanci společně s dobrovolníky.  

Kroužky jsou určeny pro děti-cizince, které mají v různé míře potíže s ovládáním českého jazyka. Jsou bezplatné a konají se pravidelně v odpoledních hodinách v prostorách školy, jednou či dvakrát týdně. Lekce navštěvují zejména děti z prvního stupně, kapacita kroužku bývá maximálně deset dětí. Národnostní složení je různé, mezi žáky převažují hlavně Vietnamci a Ukrajinci.

Nejedná se ovšem o klasické doučování aktuální školní látky. Hodiny jsou zaměřeny na rozvoj základních jazykových dovedností: mluvení, psaní, porozumění čtenému textu a mluvenému slovu. Snažíme se, aby si děti rozšířily slovní zásobu v češtině, částečně se věnujeme také gramatice. Důraz je v hodinách kladen především na to, aby žáci zvládli běžnou každodenní konverzaci a komunikaci ve škole.

Náš dobrovolník Honza nám blíže popisuje, jak takový kroužek vypadá a jak se k dobrovolničení na kroužku vůbec dostal. ;)

Honzo, co Tě přimělo k dobrovolnictví v Člověku v tísni?

Oslovila mě zaměstnankyně z Klubu přátel Člověka v tísni, abych finančně přispěl na projekt, který pomáhá znevýhodněným školákům. Ptal jsem se jí, že bych rád i někde bezplatně pomáhal při výuce, a tak jsem se dostal až ke skupinovému doučování.

Proč jsi měl zájem zrovna o skupinové doučování?

Skupinové doučování jsem si vybral proto, že s dětmi pracuji velmi rád a také z toho důvodu, že jsem si na individuální doučování zatím netroufl.

Můžeš nám představit kroužek, na kterém se podílíš? Kolik dětí chodí pravidelně, jak jsou staré a jaké jsou národnosti?

Na kroužek docházím již druhým rokem. Loni ho navštěvovali především prvňáčci, letos chodí z velké části stejné děti, základ skupiny tudíž tvoří druhá třída základní školy. Žáků chodí pravidelně kolem pěti, jde převážně o školačky, několik chlapců jsme měli loni, letos však nemáme ani jednoho. Děti pocházejí většinou z Vietnamu a z Ukrajiny. Letos máme také jednu Číňanku z první třídy.

Jak vypadají hodiny? Mají nějakou předem danou strukturu? Čím se s dětmi zabýváte?

Hodiny mají pevnou strukturu. Na začátku se přivítáme a připomeneme si, co jsme dělali minule. Dále postupujeme podle přípravy, kterou vypracovává vedoucí učitel z Člověka v tísni. Děláme různé pracovní listy, využíváme učebnici češtiny pro cizince či jiné materiály, hrajeme hry. Na závěr děti dostávají body za účast a aktivitu, které si lepí do vlastnoručně vyrobeného sešitu.

Co dělá dětem s odlišným mateřským jazykem v češtině zpravidla největší problémy?

Vyslovím jen svůj názor laika. Zdá se mi, že neslovanským národnostem dělá problémy výslovnost a někdy těmto malým cizincům dělá problémy také skloňování. Děti z Ukrajiny mají tyto problémy menší, i jejich výslovnost je lepší.

V čem je pro Tebe výuka cizinců specifická?

Mám zkušenosti s prací s mentálně handicapovanými, pracuji totiž v týdenním stacionáři. Zároveň jsem také dědečkem téměř dvouleté vnučky. Musím za sebe říci, že výuka cizinců mi nepřipadá výrazně odlišná, zejména v rozvíjení své vnučky nacházím mnohé podobnosti. 

Děkujeme za odpovědi! :)

Autor: Ondřej Zezulák, koordinátor kroužků češtiny pro cizince na ZŠ TGM a ZŠ Tusarova

Související články