Je tu zima, mami…

Publikováno: 5. 10. 2020 Doba čtení: 3 minuty
Je tu zima, mami…
© Foto: archiv pracoviště

Seznamte se s příběhěm ženy a především oddané matky, která se do dluhové pasti nedostala z rozmaru, ale z lásky ke svým dětem a také z nepřízně osudu.

Vše začalo před několika lety, kdy od nás odešel otec mých dětí. Opustil nás, ale stále psal, že hradí náklady za plyn. To byl důvod, proč jsem na něj netlačila kvůli výživnému. Stále se ozýval, že platí a tak jsem to neřešila.

Neřešila jsem to do doby, než jsem jednoho dne přišla domů z práce a synové už na mě čekali v předsíni: „Je tu zima, mami!“ Byl prosinec, krátce před Vánoci a staršího syna čekala vážná operace kolena v Brně. Tehdy nám odpojili plyn a já jsem ten den nemohla dětem ohřát ani vodu na čaj.

Nezhroutila jsem se, když jste matka, musíte jít dál. Jiná možnost prostě neexistuje. Situaci jsem musela řešit rychle. Chtěla jsem vše zařídit, než se syn vrátí z nemocnice. Dát vše do pořádku mě stálo celkem několik tisíc, kvůli odpojení hodin, revizi apod. Mé sestře tehdy tragicky zemřel syn, bylo mu 23 let. Přispěla jsem jí na pohřeb. I s náklady za plyn jsem vynaložila 15000 Kč. Asi si umíte představit, že matka samoživitelka u sebe takovou hotovost nemá. Tehdy jsem se upsala první nebankovní společnosti a vzala si půjčku.

Po návratu z nemocnice se syn nechal zlákat prvním zaměstnavatelem, kterého potkal a podepsal nevýhodnou pracovní smlouvu. Po delší době nám přišlo oznámení, že syn dluží na zdravotním a sociálním pojištění. Vyřešil to další úvěr! Pak už se to jen točilo. Nestíhali jsme splácet, vytloukali jsme klín klínem.

Žádná matka nenechá svého syna vstoupit do života s dluhy!

Nebylo toho málo, že? Krátce na to přišla další rána, měla jsem úraz. Po operaci jsem byla na nemocenské a můj příjem se výrazně snížil. Nebylo v mých silách pokračovat ve splácení všech dluhů. Zachránila mě pandemie a s věřiteli jsem se domluvila na odkladu splátek, až na jednoho. Stále mi chodily upomínky, trápila jsem se a nemohla jsem spát. Požádala jsem o pomoc jednu z mnoha dluhových poraden a rada zněla „Plaťte, co můžete.“ Po čase přestali přijímat mé hovory, a proto jsem se obrátila na HELP linku, kde jsem našla Vás!

Přijela jste za mnou až do Varnsdorfu a nabídla řešení. Společně jsme sepsaly žádost o dočasný odklad splátek, kterou věřitel obratem zamítl. Přistoupili jsme k dalšímu kroku a sepsaly jsme žádost o smír. Vysvětlila jste mi, že je to vhodný krok k tomu, abychom v případě neúspěchu oslovily kancelář Finančního arbitra. Asi po týdnu přišla kladná odpověď! Věřitel přistoupil na naše podmínky. Slavila jsem velký úspěch. Dočasně mi byly po dobu nemocenské dovolené sníženy měsíční splátky ze 7000 Kč na 1000 Kč. Opět mám silu situaci dál řešit.

Děkuji. Díky Vám už mohu zase v noci spát.


Autor: Weronika Lipšová, dluhová poradkyně v Děčíně

Související články