Jedinečný výzkum mediální gramotnosti středoškoláků. Její úroveň je nízká.

Jedinečný výzkum mediální gramotnosti středoškoláků. Její úroveň je nízká.

Většina studentů středních škol má malé povědomí o tom, jak fungují internetové vyhledávače a sociální sítě. Zhruba polovina z nich nerozpozná komerční sdělení od zpravodajského. Tato a další zjištění vyplývají z nového rozsáhlého výzkumu JSNS (Jeden svět na školách), vzdělávacího programu společnosti Člověk v tísni. Závěry kvantitativního šetření jsou reprezentativní pro celou republiku a poukazují také na velmi výrazné rozdíly mezi gymnázii a ostatními typy středních škol. 

Výzkum je rozdělen do dvou částí: Znalosti a dovednosti žáků týkající se médií a Postoje žáků k médiím a jejich roli ve společnosti. První část obsahuje patnáct testových úloh a několik analýz konkrétních mediálních sdělení. Druhá část výzkumu mapuje postoje žáků – nabízí například odpovědi na otázky: jaká média považují žáci za důvěryhodná, jak vnímají české novináře, jaká je úloha médií v demokracii, jak hodnotí vlastnictví médii politiky nebo zda jsou nepravdivé zprávy problém a měly by být regulovány. Z výzkumu vyplývá, že úroveň mediální gramotnosti středoškoláků je nízká.

„V případě mediálního vzdělávání naprosto selhává stát, jeho relevantní instituce, politici, tedy ti, kdo rozhodují. Nebyla pojmenována jeho důležitost, chybí podmínky pro efektivní zahrnutí do výuky, vyučujícím se nedostává podpory,“ komentuje výsledky průzkumu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS), a dodává: „Pro mnohé se aktivity, které posilují schopnost mladých lidí kriticky posuzovat mediální sdělení a učí je rozlišovat mezi fakty a dezinformacemi, stávají vděčným cílem kritiky. Často se takto projevují právě politici, kteří s fakty zacházejí svérázným způsobem. Zřejmě si uvědomují, že s méně mediálně vzdělanými občany se snadněji manipuluje. Plošné útoky na média, kterých v poslední době přibývá, jsou útoky na demokracii. Stejně tak opomíjení významu mediálního vzdělávání vede k jejímu oslabování.“
Pouze 20 % studentů vyřešilo správně více než 60 % úloh

Rozdíly mezi jednotlivými typy škol jsou výrazné. 0-6 bodů v testu dosáhlo 19 % žáků gymnázií, 41 % žáků středních odborných škol a 63 % středních odborných učilišť. Více než 9 z maximálně možných 15 bodů (tedy více než 60 %) získalo v testu 36 % gymnazistů, 15 % studentů odborných středních škol a 6 % studentů učilišť. Úlohy se přitom soustředí na základní znalosti a analytické dovednosti, které jsou obsaženy v rámcových vzdělávacích programech.

Vliv na vnímání role médií v demokratické společnosti

Žáci s vyšší mírou mediální gramotnosti výrazně častěji souhlasí s tvrzením, že „Nezávislá média jsou důležitá pro fungující demokracii“ (souhlasí 97 % žáků z kategorie s nejvyšší mírou mediální gramotnosti a jen 56 % z řad nejméně mediálně gramotných žáků). Více mediálně gramotní žáci jsou více kritičtí k vlastnictví médií politiky (podle 89 % jsou taková média méně důvěryhodná, v kategorii žáků s nejnižší mediální gramotností si to myslí 62 % žáků.)

Výběr jednotlivých zjištění

Žáci mají velmi slabé znalosti o zobrazovaném obsahu na internetu, přitom z něj čerpají většinu zpráv. Správnou možnost u otázky na fungování internetových vyhledávačů uvedlo pouze 15 % studentů (z gymnazistů 21 % ze studentů učilišť jen 10 %). To, že obsah zobrazovaný Facebookem, řídí algoritmy, ví méně než polovina žáků (43 % celkem, z gymnazistů pak 55 % a pouze 23 % učňů). 41 % studentů učilišť neví, že příspěvky na Facebooku s pojmem „Sponzorováno“ jsou placená reklama.

Žákům dělá obtíže kriticky posuzovat konkrétní mediální sdělení. U reálné tiskové zprávy o výsadbě stromů na Zlínsku pouze polovina dotázaných (52 %) rozpoznala komerční charakter sdělení. Při posuzování důvěryhodnosti článků na Facebooku (srovnání dvou článků na stejné téma ze dvou různých webů – etablovaného zpravodajského versus dezinformačního webu) zvolila polovina žáků správnou odpověď, studenti gymnázií si vedli lépe než studenti učilišť (65 % správných odpovědí oproti 41 %).

Žáci si nejsou jisti, která média jsou veřejnoprávní, někteří za ně považují i dezinformační weby. Mnozí označili za veřejnoprávní média i komerční televize, rádia nebo weby. Dezinformační web Parlamentnilisty.cz považuje za veřejnoprávní médium (nebo neví, zda je, či není) 57 % žáků. Zajímavé přitom je, že u otázky zjišťující, zda žáci znají nějaké dezinformační weby, odpovědělo pouze 30 % žáků kladně. Tito žáci za dezinformační označovali nejčastěji právě Parlamentní listy (následoval Aeronet a Sputnik). Zároveň 88 % žáků uvedlo, že se s nepravdivými zprávami na internetu setkávají.

Žáci jsou kritičtí k vlastnictví médií politiky, jednotlivé vlastníky soukromých médií přitom většinou neznají. Podle velké většiny studentů (74 %) jsou média vlastněná politiky méně důvěryhodná. Žáci se však zcela neorientují v tom, kdo soukromá média vlastní. Nejvíce znají Jaromíra Soukupa (správně ho přiřadilo k TV Barrandov 62 % žáků). U ostatních soukromých médií klesl podíl správných odpovědí pod 50 %; web iDNES.cz přiřadilo k zakladateli příslušných svěřeneckých fondů Andreji Babišovi 48 % dotazovaných, web Aktuálně.cz ke Zdeňku Bakalovi 35 % studentů.

Mediální výchova v České republice

Mediální výchova je od roku 2007 ukotvena v Rámcových vzdělávacích programech, které jsou pro školy závazné. Pro základní školy a gymnázia je vedena jako samostatné průřezové téma, odborné školy by měly rozvíjet znalosti a dovednosti, které řadíme do mediální gramotnosti, v rámci jiných průřezových témat – např. Občan v demokratické společnosti nebo Informační a komunikační technologie. Výuka průřezových témat je povinná, školy si však samy stanovují formu a rozsah jejich výuky. Jak nicméně dokládají výsledky předchozího šetření JSNS (2017) na 54 % středních škol absolvují žáci za celé studium méně než 10 hodin mediální výchovy.

Kompletní závěrečnou zprávu z výzkumu najdete zde. 

„Mediální vzdělávání zaujímá ve školních osnovách pouze velmi malý prostor vzhledem ke své důležitosti. Mladí lidé (a nejen oni) jsou velmi ovlivnitelní, média a sociální sítě mají větší vliv na formování názorů než škola a rodina,“ vysvětluje Jolana Maluchová, vyučující ze SOŠ Šumperk. 




Autor: Jeden svět na školách